Chystá se změna počasí a vy o ní víte dopředu, aniž byste se museli dívat na předpověď? Když se schyluje k dešti, bolí vás klouby, při změně tlaku se vám točí hlava, a když fouká, jste podráždění? V tom případě jste nejspíš meteosenzitivní. Citlivost na počasí postihuje ve vyspělých zemích až 75 procent lidí.

Tak tedy, máte to mít. Zde je závěrečné pokračování mé mexické telenovely. Ponížení, stud, zloba, neštěstí, zoufalství, bezmoc, roztříštěnost a spousta jiných negativních emocí se mnou cloumaly, když jsem se vracela do svého přechodného bydliště. Rozhodnuta, že odjedu okamžitě a opustím to neorganizované a špinavé město, horečnatě jsem začala balit kufry a všechny serepetičky, které jsem za rok v Mexiku nastřádala.

Ano, byla to láska!! Od té doby, co jsem poznala Sergia, trávili jsme spolu veškerý volný čas. Ukázal mi nejtajnější zákoutí toho milionového města a tak jsem se dostala i na místa, kam se běžný turista nedostane. Krom Garibaldi, kde se setkávají „mariachis“ ze všech koutů Mexika, mě obeznámil i s bohatou kulturou Mexičanů. Navštívila jsem vesničku Lidice, kterou tak pojmenovali na počest vypálení Lidic, navštívila jsem českou kolonii, kde žila řada významných lidí, kteří do Mexika emigrovali za druhé světové války.

No, napřed jeden vtípek, a to "nahlas" následuje ... Obchodní cestující vypovídal u rozvodového soudu. Soudce se ho ptá: "Prosím vás, vysvětlete nám povahu incidentu, který ve vás vzbudil obavy o ženinu věrnost." "Víte, v podstatě celý týden jsem na cestách a domů se vracím na víkend. No, a jednou takhle v sobotu večer jsme se se ženou věnovali pěkně vášnivému sexu, když stará paní od vedle zabouchala na zeď a křičí: "To toho nemůžete nechat aspoň přes víkend?"

Bramborák je od slova brambora, a tak by měl mít co nejbramborovější chuť. Pokud se na tom shodneme hned na začátku, jistě po mně nebudete chtít recept s příměsí cukety, mrkve nebo celeru, ale dáme si vespolek zapravdu, že nám jde o dokonalost zvící křupavý okraj, hebce měkký vnitřek a chuť vystřelenou do výšin česnekem a majoránkou. V tom případě na chvíli společně zapomeneme na jakoukoli dietu, protože tajemstvím skvostného bramboráku je… docela obyčejné sádlo.

Bylo mi sedm let, u moci byli rudoarmějci a chybělo pár měsíců do revoluce. Má milovaná babička mi k narozeninám zakoupila za ušetřené bony v Tuzexu ilustrovanou knížku o Mexiku, která byla napsána v němčině. Ačkoliv jsem čerstvě navštěvovala kurzy němčiny u paní učitelky Irmy, kterou u nás Němci zapomněli po válce, moje slovní zásoba nebyla dostatečně rozvinutá na to, abych porozuměla tomu, co se tam píše. I přesto jsem už tehdy věděla, že se jednou do Mexika podívám.

Díval jste se někdo na začínající seriál „Hlava Medúzy“? Podle mě je to nejhorší krimi, co jsem od Čechů viděla. Proti tomu jsou i ty novácký kriminálky bomba. Případům prvního oddělení to nesahá ani po paty, a to ani co se týče napětí, což je dost smutné, o vyšetřovacích postupech snad nemá cenu psát. Je to nudný, nelogický, naprosto nerealistický.

Přímo báječný nápad měli pardubičtí hasiči, kdyži začali natáčet sportovní videa, v nichž velmi názorně ukazují, jak lze udržet nebo zlepšit fyzickou kondici dětí v dobách distanční výuky. Na youtube bude pro ně i pro jejich rodiče celkem devět lekcí. I když jsou teď školáci hodně doma, nemusí zlevnivět, říká mluvčí krajských hasičů Vendula Horáková.

No, asi jen málokdo z častějších návštěvnic a návštěvníků nepostřehl, že občas pauzíruju, respektive na kudle nic nového není. Psala jsem už v minulém skuhrání, že jsem poslední dobou dost mimo, a tak bych vás chtěla poprosit o nějaký ten návod, jak se z té depky dostat. Tedy, já relativně normálně funguju, jen občas se mi do cesty přimotá nějaká ta "žába", a já nejsem dost dlouho schopna ji sblajznout... V mém současném případě se jedná spíš o plno ropuch.

Každý z nás měl na základní škole obor, ve kterém vynikal. Někdo exceloval ve sportu, někdo v matematice, někteří se našli v přírodních vědách a já se našla v jazyku českém, jakožto v recitaci. Navštěvovala jsem sice gymnastiku a hudební školu, coby zájmové kroužky, ale v těchto oborech jsem nijak nevynikala. Jen jsem udržovala svoje mnohostranné zaměření. Díky naší třídní učitelce, která byla zároveň češtinářkou, jsem se zamilovala do literatury, do tajů gramatiky a přednesu.

Můj švagr koncem loňského listopadu oslavil osmdesátku, tak jsem mu volala, abych blahopřála k tak pěknému věku. Jenže on spustil takové ty pohřební řeči, že už stříhá poslední centimetry na pomyslném metru a jestli ho chci ještě někdy živého vidět, tak ať za ním a jeho družkou přijedu na chalupu. Že Květa, vdova se kterou žije po smrti mé sestry, je ještě o nějaký ten pátek starší a i ona se prý na mne těší..

Bylo to přesně podle receptu. Kvásek z droždí, cukru, mlíka, mi nejen krásně vykvetl, ale bohatě přetekl. Měl jsem teda vyhráno a byl jsem na sebe pyšnej, protože recepis říká, že když se vyvede kvásek, tak pak už to je srandička pro blbečky. Pak už to totiž jde ancvaj:

Za tu první hrůzu vlastně mohl můj muž. To on měl ve zvyku si dávat malého panáčka, občas, někdy ani ne plného, během dne. Dokonce si pořídil krásnou sadu speciálních skleniček, které se pak povalovaly různě po bytě. Nebo jsem za to mohla já, když jsem nalévala čaj své sladké holčičce do malých skleniček? Ne, do těch panákových ne, ale měli jsme doma malé malované skleničky, jen o něco větší.

A máme polovinu ledna. Nemusím psát o tom, jak čas děsně letí, to všichni vidíte sami. Moje dnešní téma  je – novoroční předsevzetí. Tedy spíš jejich plnění. Máme za sebou už kus ledna, a mě by zajímalo, jak jste na tom? Co jste si pro letošní rok přáli vy? A jak vám jde plnění novoročních závazků? Jestlipak jste někdy byli fakt úspěšní?

Bylo to jednoho silvestrovského večera, kdy značně ovíněná jsem studovala mapu světa a přemýšlela, kde jsem ještě nebyla. Opilá single ženská a kreditka s vysokým limitem se pak stává docela nebezpečnou kombinací. S 1,5 promilemi v krvi jsem studovala nabídku německých a švýcarských cestovek a můj mozek, stejně jako horkokrevné srdce, toužily po teplé destinaci se spoustou slunce, kde si člověk po náročném pracovním roku opravdu odpočine. Ačkoliv jsem některé nabídky vinou alkoholového opojení viděla dvakrát, pořád ve mně vyhrávala šetřivá nátura, a tak jsem se rozhodla pro last minute na Jamajku za 700 EUR s polopenzí na 10 dní.

Tak tedy sedám za PC a zvedám Masterem hozenou rukavici. Přemýšlím, jak nejlépe napsat ódu na muže. Jak vymalovat muže v těch nejlepších barvách, v barvách duhy, abych nevynechala jediný odstín. Stavím tedy muže před sluneční paprsek jako skleněný hranol a nechám ho vrhat duhu na bílou zeď proti sobě a v odrazu jednotlivých barev hledám jeho obraz.

Mám pro vás nápad, který může zaměstnat hodně šikovných ručiček – od těch nejmenší, až po vaše. Dají se z ní vytvářet ozdoby, loutky, obrázky, v podstatě cokoliv. Hmota, které se říká studený porcelán, je lehká, tvárná, skvěle vypadá, a co je nejdůležitější, připravíte ji doma za pár korun. Vytvoříte v podstatě cokoliv, záleží jen na vaší zručnosti a představivosti.

Tak jsem ráda, dívčiny a kámoši, že se vám minulý vychytávkový díl líbil. Ouvej, ouvej, ještě než jsem našla něco dalšího, tak se naopak musím sama tady obvinit z velké neopatrnosti a následného průs-švihu. Jo, a i když jsem zkoušela pár nápadů, jak to zažehnat, nic, nula, vůbec nevím, co s tím. Proto vám popíšu, co jsem provedla, a budu nesmírně ráda, když poradíte.

Bylo to tři roky, kdy jsem se v tuto roční dobu „těšila“. Coby zkušená matka jsem tak akorát s mírným předstihem prala, žehlila, čančala a kochala se. Prostě chystala jsem výbavičku pro naši poslední princezničku. Ano, po třech letech po naší Gabčulce jsem si vše zopakovala. Umyla a vyprala kočárek, nažehlila nebesa a peřinky do postýlky, načapala košík na miminko, každou chvilku jsem se probírala maličkými oblečky a vzdychala nad tou nádherou.

Občas jsem donucena si uklidit došlou poštu. Dostávám denně haldu e-mailů a někdy se k tomu nedostanu i víc dnů. Čtu hlavně jen ty od přátel, nebo od úřadů. A tak jsem se dnes probírala došlou poštou, narazila na neodevřený dopis od Alenky-Polárky… Přílohou byla nádherná, nádherně zazpívaná následující píseň.