Mám ráda knížky. I když mne vždy fascinují všechny úžasné technické novinky, ať se týkají vymožeností kolem televize - s tím například v současnosti zoufale bojuji, s vymoženostmi vybavení kuchyně - napíšu extra - a i když mám, pochopitelně čtečku, knížky jsou něco, čeho se zbavit nedokážu. Někdy začátkem jara jsem u nás na Jižáku objevila knihobudku. Tedy, ono jich tu je plno, ale tahle je kousek od mého bydlení. A tak téměř každý den se u ní stavím, proberu, srovnám, případně něco přidám.  A přiznávám, pár jsem si jich i odnesla.

Když jsem se (během jednoho střeleného nápadu a týdne) rozhodla přestěhovat z relativně komfortního jihoměstského paneláku do nedostavěné vilky kousek za Prahou, kamarádky a kamarádi nad tím kroutili hlavami, div jim neupadly. Jednou jsem totiž podala na Václaváku v redakci Českého slova inzerát "na chlapa". Odpovědělo jich kupodivu dost, doma jsem pak síťovku s obálkami vysypala na podlahu, otevřela si nějaké to čůčo, a začala je přebírat... Jo, z té doby mám dodnes plno fajn kamarádů. Ale k těm ušatcům...

Co s tím, to už dobře víte - může vám to zabrat jen pár minut - někomu tři, jinému deset, ale dost pochybuju, že by se našel někdo,  kdo by naše česká městečka, skrývající se v těchto veleinteligentních větách, nenašel... Taky si říkám, že příště vám sem dám nějaké obrázky,  co mají mezi sebou pár odlišností.  To prý taky funguje.  Mj. trochu odbočím od tématu: zrovna se dívám na "tv krimi" - a musím se chechtat - teď mají zlodějíčci pré - můžou chodit legálně s maskou... Nojo, ale pro úspěch by si zas neměli tolik věřit...

Hned na začátku musím říct, že jsem duchna, čili důchodce; ovaroid, čili volič M. Zemana; koblihář, čili volič A. Babiše; a vopíchanec, čili nositel tří dávek mRNA. Když jsem to tady teď takhle shrnul, skoro se vošklivim sám sobě. Takže, ač jsem ovaroidem, to, co se děje teď v Lánech a v souvislosti s tím i v médiích, to mi už skutečně leze na nerv.

Martin zvolna procital, snad ho probudily nějaké hlasy? Šíleně mu třeštila hlava a cítil nepříjemné mravenčení po celém těle. Nemohl se pohnout. Po chvíli se pokusil otevřít oči, ale stejně viděl jen rozmazané siluety v bílém pokoji. Všechno bylo přikryto šedým závojem mlhy. Chvílemi zase ztrácel vědomí ... Kde to jsem? Jakoby z dáli slyšel dva hlasy, které k sobě velmi naléhavě mluvily.

Ve Švýcarsku žiji již několik let. Za tu dobu jsem si stihla udělat docela dobrý obrázek o fungování na pracovním trhu. S hořkostí jsem si uvědomila, že ač jsem pracovitá, pilná, přizpůsobivá a v rámci možností i pokorná, tak je mi to k ničemu, když kdejaký pologramotný blbec se má lépe než já jen proto, že má švýcarský diplom. Tak jsem si řekla: "Veroniko, není zbytí, musíš se vrátit zpátky do školy."

Kudlanky a Kudlánci, rádi byste si v sychravých dnech uvařili něco rychlého, sytého, zahřívacího a ještě ideálně z jednoho hrnce? Fazolový guláš je ta pravá volba. Stačí pár surovin, které možná už teď máte doma po ruce. Mj. věděli jste, že naši předci jedli luštěniny téměř denně? Masité pokrmy konzumovali spíše výjimečně. Jsou zdrojem rostlinných bílkovin a tak díky nim můžeme omezit každodenní konzumaci masa.

Procházela jsem Kudlankou, dotazy z poradny, a našla jeden, psaný cca před patnácti léty. Myslím, že je to dost stálé téma, protože zrovna před dvěma dny se mi s podobným trápením svěřila v parku jedna pudlíková panička. To, co vyprávěla, se právě odehrává a je téměř totožné s následujícím dotazem. Nemyslím, že bych na své tehdejší odpovědi cokoliv měnila. Tehdy se pak rozvinula docela ostrá debata – tak třeba vás to dnes také zaujme. Zajisté by mne zajímalo, jak to pak dopadlo… Inu, čtěte:

Všichni - zcela jistě - chceme vypadat dobře. Nemyslím tím, že bychom toužili se neustále čančat a šlechtit, ale pochybuju o tom, že být špinavý, smradlavý a zapocený je pro někoho životní plán. Chci vypadat dobře. Nechci vypadat na mých blížících se padesát. Vyloženě však pohrdám lidmi, co musí mít ve všem jen značkové výrobky, shání všemožné a předrahé přípravky, co zaručeně zastaví věk - ale snažím se vypadat dobře, tedy v mezích zdraví – a hlavně - mých - možností.

Za devatero horami, za devatero řekami, na okraji jedné malé krušnohorské vesničky, žije krásné cizokrajné zvířátko, lama. Jak už to bývá, původně to byla rodinka. Máma, táta a lamátko. Po narození jsem si ho i fotografoval a fotky posílal vnučkám. Bylo to velmi krásné a roztomilé zvířátko. Ale stala se tragedie. Ani vyrůst nestačilo. Na stejné louce za potokem se páslo – mimo mnoha ovcí, koz i několik malých muflonků.

Takhle to dopadá, když je ženská na všechno sama, i když třeba "chlapa" doma má. Tak jsem se tedy rozhodla vám svěřit s pár zážitky, kdy jsem nejen tvořila, přetvářela, ale dokonce i opravovala. Jeden takový drobný zážitek: u vchodu do dětského pokoje byla kousek nad zemí zásuvka. Jenže - když jsem k té zdi přirazila jednu z postelí, tak narážela na tu přebytečnou zásuvku, no. Řešení bylo nesmírně jednoduché a rychlé: vzala jsem sekyrku, zásuvku odsekla a "tamto" zasádrovala...

Pročítala jsem si vaše příběhy, smutné i veselé, tak bych ráda také něco napsala. Stalo se to letos v létě. Žiji na Floridě, v místech, kde je to samá bažina, skoro za barákem má svoje brouzdaliště jeden aligátor - a tak potom není divu, že v parných měsících se to tu hemží všelijakými muškami a ovády. V domech ani nemluvě. Jaká ochrana proti těmto vetřelcům? Používat spreje či nějaká ta elektrická odhánědla, když mám doma papouška, se mi zdálo riskantní.

Minule jsem vám tu psala, jak vůbec nechápu, co to je BITCOIN, kde se vzal, kde se bere, a proč představuje kupu peněz. Tak jsem  začala hledat... Takže, byl jednou jeden... Začneme slovem blockchain. Když se řekne slovo blockchain, spousta lidí se zasekne a zjistí, že vlastně vůbec neví, o co se jedná. Blockchain je v doslovném překladu řetěz z bloků. Bloky v tomto případě nejsou nic jiného, než virtuální účetní knihy. V Bitcoinu má jedna taková kniha průměrnou životnost 10 minut a má omezené místo.

Stoprocentně to znáte, a určitě jste to už jedli - ale víte, co a jak lze doma nechat klíčit? Mj. není to žádná věda – sklizeň máte za tři až pět dnů. Naklíčené luštěniny a výhonky semínek lze koupit už docela běžně i v obchodech ale není nad to, zařídit si minizahrádku doma. K vyprodukování půl kilogramu jemné zeleniny, jejíž parametry jsou podstatně lepší než nabízejí zázračné potravinové doplňky, potřebujete jen hrstku zrnek nebo semínek, trochu tepla, vody, světla a vaší lásky nebo alespoň pozornosti.

Ach jo. Vždy se najde někdo, kdo se rád "přiživí" na někom jiném. Pokud se jedná o "covidová moudra", snažilo se a snaží zviditelnit plno nejrůznějších nul. Kupodivu však i lidí jinak chytrých, kteří jen hledají příležitost "taky něco říci". Bohužel. V těchto dnech se po delší době zase konal "SLAVÍK". Nebudu ho komentovat, nakonec je fajn, že zas bylo oceněno pár lidí, kteří si to za svou práci zasloužili. Jenže - to by nebylo ono, kdyby se najednou nenašla "hnusná a vulgární píseň", kterou před sedmi lety napsal Marek Ztracený, právě zvolený oním současným NEJ-SLAVÍKEM...

Ráda se poučím, pokud tedy někdo víte něco víc, než že - je to  internetová open-source P2P platební síť a také v této síti používaná kryptoměna. Hlavní unikátností bitcoinu je jeho plná decentralizace; je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, padělat, zabavovat účty, ovládat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. V síti neexistuje žádný centrální bod - kdokoliv, kdo by mohl o síti rozhodovat. Konečné množství bitcoinů je předem známo a uvolňování bitcoinů do oběhu je definováno ve zdrojovém kódu protokolu. A že cena jednoho bitcoinu je setsakra vysoká...

Určitě si už říkáte, jak je to šílený, jak ty dny letí, a že už je pomalu konec listopadu, Za pár dní Mikuláš a Vánoce. Jo, mám pocit, že čím jsem starší, tím se čas zrychluje. Zase na druhou stranu si to - někteří - z nás uvědomují, a snaží se využít každý den do maxima. A tak se chci zeptat na takovou (hahaha) nečekanou otázku: kdy zdobíte vánoční stromeček? Pokud vím, hodně lidí se diví, že někteří mají stromeček postavený už na první adventní neděli (což je letos už v listopadu) či kolem Mikuláše, což je obojí absolutně neuvěřitelně brzy.