Fantastický objev se povedl v pátečních ranních hodinách čtyřčlenné partě „ilegálních“ rybářů: ukrajinští dělníci, kteří si chtěli (stejně jako v jiné dny) vylepšit jídelníček čerstvými rybami - se zděsili, když po příchodu na své "loviště" pod pražskou vyšehradskou skálou uviděli něco v pravdě neskutečného. Ani přivolaní policisté a posléze i další specialisté nemohli uvěřit svým očím:

Tak jsem se odhodlala vám napsat o tom, kterak můj syn přinesl ze školy vši. Mimochodem - píšu ve zdejší kudlančí šabloně - poprvé - a ejhle  - hned na úvod problém. Mám zadat rubriku... Co vybrat? Zážitky? Fauna a flora? To by šlo - ač nechutná, přeci jen fauna. Anebo manuál? Taky - potřebuju manuál -poraďte mi, jak se toho svinstva zbavit! A téma? Obrovské - máme vši! 

Milá Danielo, občas navštívím Tvé stránky a moc se mi líbí a také Tvá poradna. Delší dobu si říkám, jak napsat to, co mne trápí a s čím si nevím rady. Asi začnu od začátku. Po rozchodu se svým exmanželem jsem se snažila tři roky se připravit a dát si vše do pořádku pro nový začátek. Je mi 42 let a jsem doma s tříletým synem, tak moc času na nějaké seznamování nemám…

Neistota.... Ahoj Kudlanko, chcem Ta poprosit o radu. Pred par mesiacmi som sa rozviedla a zijem s mojimi dvoma synmi a s priatelom. Lubim ho a on mna tiez. Mame dost spolocneho, ale v niektorych veciach sa pre zmenu dost znacne lisime. Je dost komplikovana povaha a ja netusim, ci budem schopna znasat jeho nalady. Je trochu dospely a trochu dieta.

Konečně zapršelo... Nemohla  jsem na zahradu, abych nerozšlapala cestičky a dosetý trávník. Místo toho jsem sáhla po knížce, kterou jsem kdysi dostala od mámy k vánocům a ještě týž večer jsem ji přečetla. Její děj se odehrává v sedmdesátých letech, ale  klidně by se mohl odvíjet dnes. To by ovšem příběh by byl asi drsnější, krvelačnější a bylo by v něm plno sexu.

Ahoj Kudlanko, ráda čtu v poslední době seriál o prima táborech, a tak mi nedá nepodělit se o zážitek. Sice ne vlastní, posílal mi jej kdysi dávno kamarád mailem, ale myslím, že stojí za to. Jak se v jednom pokračováni psalo o různých nočních hrách a strašidelných pochodech, tak jsem si na něj vzpomněla. So, here's the story:

Když jdete do supermarketu pro „něco k jídlu“, zajímáte se, odkud kupované zboží je? Jestli budete jíst řízky z českého nebo dejme tomu rakouského čuníka, případně kde se bejček, co z něj budete mít zítra ptáčky, za života vyskytoval? Jestli kuřata měla svou rodnou halu velkochovu v českých luzích a hájích či někde u sousedů?

Já vám děsně nerada jezdím nakupovat - tady do obchoďáků, natož do ciziny - ale pokud už někam do jiné země vyrazím, tak se kochám přírodou, cizí kulturou, architekturou, jejich jídlem a pitím.  Ale „cest za hranice“ jsem si užila habaděj, jen v trochu jiném duchu... Můj exmanžel je totiž milovníkem techniky (asi jako každej chlap), motorek a hlavně aut, už od dob, co jsem ho poznala - a to mu bylo tehdy 17 let.

Dobrý den, potřebovala bych poradit... Se svým přítelem jsem už čtyři roky a měli jsme doposud krásný vztah; alespoň jsem si to myslela. Náhodou jsem ale v počítači našla plno složek s nahýma ženskýma a ne zrovna pěkných. Pochopitelně jsem mu to řekla, pohádali jsme se a já mu nevěřím. Řekl mi, že ho to prý prostě vzrušuje a hotovo.

Jmenuji se Yveta, je mi 50 roků, v prosinci budu mít 51 roků. Jsem na pracovním úřadě a nepobírám žádnou podporu, pouze 50 korunový příspěvek na bydlení. Moje dcera žije v bytě, který jsem přenechala jí a jejímu bratrovi - 3 + 1, byt financuje její pracující bratr. Dcera vystudovala střední školu, maturovala, ale pak se jí zřejmě v dříve zvoleném oboru nechtělo pracovat, tak chodila po brigádách nebo byla doma, nebo tak různě - sama nevím, pak nastoupila dálkové vysokoškolské studium, kde je třetím rokem.

Když jste před časem vyprovokovaly našeho žižkovského Pepíka k neuváženému slibu "zdokumentování současného stavu jeho kolen", nevěřila jsem, že se k něčemu podobnému odhodlá. Ovšem to, že přidá i přímo reklamní fotku produktu svého úhlavního dodavatele... (pozor, NČ je v zachyceném okamžiku s tímto produktem v nejužším spojení!!!!) Nu, je to na vaše vlastní nebezpečí, pokud budete přiložené fotografie zkoumat detailně... Hamba padniž na hlavu pachatele!

Kudlanko a ostatní, ani nevím, jestli mi poradíte, spíš si chci jen požalovat. Náš táta se po smrti maminky znovu oženil. Byli jsme už dospělí a tak jsme s jeho novou ženou ani moc nepřicházeli do styku. Nehledě na to, že my žijeme ve městě, on zůstal v našem rodinném domě. Po devíti létech otec po celkem banální operaci zemřel a od té doby v domku zůstala bydlet jeho žena sama. Je to půl roku, co také zemřela. A co se nestalo: 

Nejen pro krásu kvetoucích stromů je od nepaměti nazýván květen měsícem lásky. Jak jinak -  k lásce patří milostná poezie, i když dnešní mladí už ji moc nepěstují. Ale možná je to jen mé zdání, když už tolik let má Nedělní chvilka poezie absence...  Nezbývá mi tedy než vás pozvat na "Čtvrteční chvilku poezie" - na malé setkání s krásou milostných "Veršů psaných na vodu", i když nejsou vždy o lásce naplněné. Ale i to k životu patří...

Před časem jsem v jedné ze svých kuchařek náhodou narazila na recept s názvem Sloní žrádlo... a lehce nostalgicky  zavzpomínala na svoje romantické první lásky. V době, kdy mi bylo šestnáct sedmnáct, byla totiž tahle pomazánka nedílnou součástí všech narozenin a Silvestrů, které jsme jako parta jezdili slavit ke kamarádovi na chatu anebo k jedné z kamarádek.  

Už jako malá jsem si říkala: „Proč člověk všechno, co přijme, nemůže beze zbytku spotřebovat? Proč musíme mít ty odporné „vylučovací“ otvory? A proč vůbec se takové ty odpornosti dějou?“ Jít na WC za běžnou potřebou, nedej bože vypouštět obsah žaludku jiným otvorem, než běžným, to všechno se mi eklovalo.

Když jsem se před lety vdala a přestěhovala jsem se z centra Prahy ke koruně Slapské přehrady - vůbec jsem netušila, kde to vlastně jsem. Nikdy jsem nebyla ani tramp, ani skaut, moje příroda se sestávala z petrželové nati v misce s vodou a andulky, která sice nemluvila, ale zvonila jako tramvaj.