Asi jste to už zaregistrovali - DRUHÁ MÍZA NAŠICH POLITIKŮ (a nejen jich) přímo kypí, bublá. Tolik už  jich vyměnilo "mladou za starou"... Když mi přišel email s odkazem na stránku, na které jedním vrzem šťastná babička Zuzana Paroubková oznamuje světu narození vnučky a šťastný dědeček Paroubek oficiálně světu hlásá „změnu v obsazení svého lože", nevěřila jsem svým očím...

Mám něco, co mě opravdu baví, těším se na to pokaždé víc a víc a chci to teď barvitě vynachválit i vám ostatním. To je totiž celý můj  táta a jeho koníček, na který nedá dopustit. Že to s ním myslí opravdu vážně, dokazuje mj. jeho snaha hledat další mladé lidi, které by to bavilo a rozšiřovat tak „naše řady". 

Můra, jinak  „Pan Mooray Goldwein“, náš pidičokl, má "osobního" pana doktora. Dostává od něj psaníčka, adresovaná jemu konkrétně, na obálce má vždy nějaký líbivý obrázek - nu, je jednoznačné, že pan veterinář umí. Můrova nevlastní maminka (a má vlastní dcera Lenka) nyje, div že i nevrká - a platí a platí.

"Jsem hvězda sedmi móóóříííí, hvězda sedmi móóóříííí.... sice ti pošlu velkej mail, ale to je mi jééédnóóó, jééédnóóó....", zpívala si Margotka, když se jí povedlo zprovoznit foťák, vyfotit svoje nádherný a novoučký dílko, přetáhnout fotky do počítače a poslat mi je. Ovšem, tohle už mi psát neměla:

Richie Sowa, tedy „ten Richie, co si postavil svůj vlastní ostrov“,  je cca padesátiletý Angličan, který se jednoho dne rozhodl, že nechá všeho a odjel si do Mexika splnit svůj velký sen. Nějak kolem roku 1997 si všechno rozmyslel, naplánoval a roku 1998 začal…  Trvalo mu to léta, ale povedlo se.

Jedna z kudlanek, Saša, žije nejen s rodinou, ale i s papoušky. Vlastně nejen s papoušky, ještě se psy… Ale o těch zas až příště. Prohlížela jsem si stránky této velké rodinky; jsou velmi hezké a jednoznačně s velkou láskou udělané. Že by ženská ruka? Ale vraťme se zpět k papouchům.

 NČ psal v jednom příspěvku, že všechny ženský šacujou. Já tedy ne. Třeba jsem zbabělá, říkám si: co oči nevidí a tak - znáte to.  Jednou jsem vyprala půlku výplaty v kapse své,  ondyno zas plnou náplň do modré propisky  v kapse manžela. Od té doby připomínám - projeď kapsy, než dáš něco do prádla na praní!

Jsem 7 let, 10 měsíců a několik dnů rozvedená… Byla to tenkrát medická láska - v laboratoři a na pitevním stole, pak v nemocnici, v ambulanci. Do toho dvě děti, dům a zahrada. Hodně peněz, málo času, hodně let - a posléze prázdné hnízdo a jeho milenka... Tak jsem to vzdala a odstěhovala se. S klavírem a psem. Doslova.

Dita mi napsala, milé Kudlanky a Kudlánci, a mohu vám říci, že mi "spadly rysy".  Také jsem dostala hodně osobních e-mailů od vás. Většinou zněly nějak takto: "Je mi je z toho hodně úzko, ten poslední příběh z poradny mě fakt dostal. Někdo by mohl říct, že to není tak zlý, ale pro mě je to jeden z nejdrsnějších článků co tu poslední dobou byl.

Milá Kudlí, kudlanky a kudláci, poraďte, jsem teď dost mimo. Jsem podruhé vdaná, už sedm let, mám z prvního manželství 17 letou dceru. Bydlíme na sídlišti v manželově 3 + 1. Tedy - můj menší byt jsme prodali a přestěhovali se k němu. Jsem ráda, když můžu byteček šlechtit, takže z doupěte jsem postupem času udělala docela hezké bydlení.

Mé milé kudlanky, čarování bylo vždycky výsadou žen. Samozřejmě, že bylo i je plno slavných kouzelníků, ale to pravé kouzlení patřilo vždy nám. A teď se kvapem blíží chvíle, kdy nastane - každé z vás - možnost zkusit si trochu začarovat. Nesmíte ovšem zapomenout, že využívat síly magie pro ubližování jiným je velice nebezpečné.

Tak jsem tu a žadoním o radu, co si počít... Po třech letech si konečně otec vzal na týden k sobě naši dceru (předtím si na víkendy sem tam brával jen syna, ji ještě nikdy nechtěl, neměl zájem). Po týdením pobytu se mi domů vrátil naprosto neskutečně protivný cizí fracek (ne že by s ní dřív nebyly sem tam problémy, ale teď to byla síla... ).

Milá kudlanko, na Tvoji stránku chodím už nějakou dobu s velikým potěšením. Připadá mi, že opravdu spousta problémů pramení z toho, že si ženská ve vztahu nedokáže udržet hrdost a jistou míru nezávislosti a odstupu. Před nějakou dobou jsem o podobném tématu diskutovala s jedním kamarádem. Ptala jsem se ho, proč nechce žádný vážnější vztah.

Prázdniny se blíží mílovými kroky, cena zeleniny v obchodech se příjemně snižuje a za chvíli bude dost zeleniny i na zahrádkách. Kuchařkám i strávníkům přichází čas letních zeleninových obědů a večeří. Typickou letní večeří je, myslím, běžné lečo. Ovšem z kombinace – rajčata, papriky a vajíčka se dají vyrobit i různá jiná rychlá jídla - jen trochu podobná leču.

Kudlanky a kudlánci, v poslední době jste projevili přání, aby byla na Kudlance zřízena  NÁSTĚNKA, kam by se mohlo napsat cokoliv zajímavého, nutného, případně nějaký vzkaz pro všechny atd. Ale - co vám budu vypisovat všechny možnosti, vždyť to sami dobře znáte... Nástěnka, pominu-li ty vynucené, které se zdobily k různým výročím, je super věc.

Ahoj Danielo a všichni Kudláňáčci, včera jsem se byla podívat ve škole, kam chodí můj syn. ZŠ Plzeňská, Praha 5. Mají tam keramický kroužek, paní učitelka na keramiku je úžasná a v minulém měsíci se dokonce zúčastnili výstavy i v italském městě Urbania. Proč ale píšu, chtěla bych vám všem, kteří mají ještě dnes čas, doporučit jejich keramický bazar.

Jestli pak všichni víte, jak jednoduše a na úrovni  předejít kocovině? Dělejte přestávky. Organismus spaluje alkohol rovnoměrně - asi 7,5 g za hodinu (litr vína tedy spálí asi za 13 hodin). Pokud nebudete pít příliš rychle, do mozku bude alkohol přicházet postupně v množství, které jej méně zatěžuje. A - nezapomeňte na jídlo!