Dobrý den Danielo, myslím, že snad každá z nás, co je ve stejné situaci, přivítá jakokoliv radu a nápad. Já už totiž sama nevím, jak na to. Nejsem vysokoškolačka, ale už jsem párkrát slyšela, že jsem "příliš chytrá" a to prý chlapi nemají rádi, že se takových žen bojí.

Když jsem minule spolu s čoklíkem vyzvedávala svou ségru (je na vozejku), přišla za mnou jedna malá holčička a povídá: "Slečno, já vám toho pejska pohlídám!" Řekla jsem jí, že raději ne, že by ji pejsek mohl sežrat jako vlk Karkulku. A ona: "Ale to je jen pohádka, já se nebojím!"

"Již řadu let, pokud s manželkou přijedem do ČR, se divíme jak to s odpadem vypadá. Do popelnic se hází všechno páté přes deváté. Nikdo nemyslí na ovzduší a jen jsou líní třídit. V Německu jsou  řadu let u každého domu čtyři popelnice/nádoby na odpad:

Poprvé jsme se setkali v letadle.  Věhlasný chirurg z Kapského města, profesor Christiaan Neethling Barnard, a já... Byl jen asi dva metry ode mě. Bohužel, pouze na obrazovce televizoru v Boeingu 747. Když jsem letěl na jih Afriky, dávali portrét tohoto nejznámějšího chirurga světa.

Tak se holím a koukám, že mi nějak nenormálně rychle ubejvá obsah mého jediného pánského parfému, co mám u nás doma. Debatím o tomto fenoménu s Kateřinou a vona se přiznala, že se s tím občas navoní  když jde ven a ostatní holky se jí vždycky ptaj, co to je. To je dědovo!

SLOVA, SLOVA... Připadalo vám někdy, že kvantitativní lingvistika je podobná buržoazní pavěda jako třeba... filozofie? Není a není. Pro informaci: kvantitativní lingvistika zjišťuje, jak často se používají ta která slova, tedy frekvenci jejich užití. To zní suše, že. Tak tedy uvedu příklad:  

Slíbila jsem vyprávění o lidech, kteří žili vysoko v horách, v chalupách, jako je ta naše. V typicky krkonošských roubenkách, s pruhovanými štíty, trámovými zdmi a rozlehlými loukami kolem sebe. Vyzpovídala jsem svého tatínka, zavzpomínal na vyprávění, která slýchal on sám, zavzpomínal na své rané dětské zážitky...  

Zhruba před měsícem byla v televizi poměrně otřesná reportáž z centra Pardubic, kde se v ulici Mezi Mosty přemnožili potkani. Ve včerejších zprávách se o tom znovu mluvilo - prý město s hlodavci nic neudělalo a situace je pořád stejná. Potkani jsou úplně všude, beze strachu před lidmi se probíhají na chodnících, naopak se jich bojí lidé.

Frantovi zemře kamarád Pepa. Franta tedy velmi truchlí pro svého kamaráda z mokré čtvrti a  strašně se mu stýská. Když se jednou dozví o paní, která dovede vyvolávat duchy a hovořit s mrtvými, tak se za ní neprodleně vydá. Po zaplacení příslušného obnosu se dáma soustředí a najednou začne mluvit Pepovým hlasem: "Jé, ahoj, Franto, ty vole, tady je to bezvadný..."

Existuje levný rozvod (rozchod)? Jaké budou náklady v případě, že se oba partneři ve všem dohodnou? Jak bude rozvod probíhat a na kolik peněz se vyšplhají náklady? Neprosoudíme to málo co máme? Celková výše nákladů na rozvod se odvíjí od hodnoty společného jmění manželů a od počtu právních úkonů, které jsou s rozvodem spojeny.

Někdo má rád holky, jiný zase vdolky... a někdo miluje auta. Nákladní, osobní nebo malinkaté angličáky. Mnohem dostupnějším koníčkem pro fandy krásných aut je sbírání jejich zmenšených modelů. Tzv. "angličáky" své větší "opravdové" sourozence věrně kopírují do nejmenších detailů. Radost pohledět, když na poličce stojí nejstarší model automobilky Chrysler nebo naopak nejnovější vyblejskané Ferrari.    

Prázdniny už za sebou zaklapávají dveře, papírnictví je mají naopak dokořán... Ano, je tu podzim, čas jablek a tady v Americe i čas tradičního jablečného koláče (Apple pie).  Podle všeho jich je zase úroda, tedy těch jablíček. Stejně tak se na zahrádkách vybarvují obrovské hlavy dýní, které čekají na čas Halloweenu a svou krátkou dobu slávy.  

Stejné, jako je to dnešní,  si představuju "anglické počasí". K tomu ještě slečnu Marpleovou, šéfinspektora Barnabyho, vůkol půvabné vesničky s příjemnými a milými lidičkami (kteří se jen tak mimochodem mezi sebou neustále a sveřepě vraždí) - a hlavně to jejich počasí...

Dobrý den, snad mi budete moci poradit, když ne úplně, tak mě alespoň někam nasměrovat.  Četla jsem, že ve světě je řešení našeho problému už záležitost běžnější, rozhodně víc než u nás.

Orlová je bývalé hornické městečko na severu Moravskoslezského kraje. Zdejší ženy zřejmě ani netuší, před čím byly uchráněny, když jejich radnice včas zamítla svůj ,,převratný" nápad - postavit uprostřed města mešitu. Nic proti slušným muslimům, řada z nich patří mezi mé přátele, v Izraeli jsem viděl mnoho mešit, v nichž se Palestinci pětkrát denně bez problémů klanějí Alláhovi.

Dvě události minulého týdne se mi propojily a způsobily, že jsem začala vzpomínat na jednu etapu svého života. Bylo to ve čtvrtek , kdy jsem před místním zámečkem, který je v rekonstrukci, uviděla u míchačky s maltou člověka, který mi byl velmi povědomý. Ale nedokázala jsem si ho v tom okamžiku zařadit. Pustila jsem to z hlavy...

Uplynulo od té doby sotva pár dnů, pár týdnů - a budoucnost se převlékla do minulosti.  Takhle je to asi někdy s manželstvím. Člověk se nejprve nesmírně těší, představy jsou jak o letu na Měsíc, přání a touhy kolorují skutečnost, bláznivé sny vítězí jak barevná fotka nad černobílou. Bude to tak, jak se těším? Nebo ještě lepší? 

Milá Kudlanko, ráda bych se s Tebou poradila, protože Tvé názory považuji za rozumné, objektivní a velmi si jich cením. Můj problém se netýká ani mého přítele, ani nevěry (žádná díky bohu není), ani dětí (také zatím nejsou), ale mého otce. Když mi bylo necelých patnáct, umřela maminka na rakovinu tlustého střeva a zůstali jsme sami -

Lidi, mám příbuznýho, bratrance. Jinak vola nebeskýho... Karel dře vod rána do večera (dělá truhláře v jedný nábytkářský firmě), tý svojí dvakrát měsíčně dělá stojku do halíře (tak kolem dvaadvaceti čistýho měsíčně), vo sobotách a nedělích doma pěkně vygruntuje, pak za prachy chodí uklízet vedlejší barák. Pochopitelně, že taky sám vaří, sám pere.

Kousek pode mnou jednu zastávku se otevřela hospoda, nic nového pod sluncem, odhaduji, že je to v pořadí asi tak třicátá pátá (neodborný odhad), započítám-.li do Střekova oblast od Valtířova na severu až po Sebuzín-Cirkvice na jihu. No, a v hospodách zuří tvrdý a nemilosrdný boj o zákazníka. Konkurence je pěkná věc, ovšem pokud v tom nelítáš ty sám.