Potrpím si na kvalitní prádlo. Prádlo je totiž něco jako podpatky. Instantní booster sebevědomí. A narozdíl od podpatků - prádlo nebolí. Jsem ochotná a schopná za něj utratit značnou sumu a to tedy i v případě, nebo snad zejména v případě, že jsem v životní etapě, kdy má možnost ho vidět jen můj pes a lékař. Kupovat si prádlo kvůli chlapovi je plýtvání kapitálem. Muži si prádla stejně nikdy nevšimou.

Hlavně to, jako ostatně všechno, nesmí bejt moc komplikovaný. Jinak je to asi jedno. Krajku za tři litry z Paříže a děravej vikslajvant za tři kila z tržnice nerozliší.

Ani za světla. Ani pohmatem.

Je to marný.

Většina vášní obyčejné ženy se se stoupajícím počtem svíček na narozeninovým dortíku jaksi prodražuje, nebo co. Ono totiž ve dvaceti na člověku vypadá dobře kdeco. Ve čtyřiceti už se žena musí cíleně obklopovat pouze tím nejkvalitnějším zbožím. Přichází čas na Tiffaniho diamanty, bruselskou krajku, francouzský koňak a monacký miliardář.... by se k tomu taky celkem šiknul, to nebudu zapírat a to je možná důvod proč nezadané ženy po čtyřicítce zůstavají nezadané.

Kvalitní materiál došel a smířit se s partiovkou nechceme. Ani nemůžeme. Nestojí nám to už prostě za to.

Kromě prádla se nám ženám s věkem dost brutálně prodražuje i údržba obalu naší nádherné duše. Duši samotnou lze udržovat celkem levně. Například četbou nebo návštěvou kulturní akce, či finančně zcela nenáročnou meditací. Systém a ceny péče o zevnějšek jsou ale v dnešní, mládím posedlé společnosti, nastaveny tak, aby nás to zruinovalo. Přivedlo na mizinu, případně do blázince.

Naposled jsem se nechala zruinovat u kadeřníka, kam jsem taky nemusela chodit, když mi bylo dvacet.

Bylo to tam úžasný a dělal mi to chlap.

Holky... Při masáži hlavy jsem ho myslím přivedla do rozpaků, neb jsem dala průchod zvukovým efektům a on mi to pak oplatil barevnými efekty, aby ta moje černá nebyla jen ordinérní černá, ale černá s odlesky do hněda, se světlejšími konečky, s odlesky do medova.

Byl to artista. Skákal kolem mě se štětcema a vykládal, jak to musí do těch vlasů namalovat, aby to působilo přirozeně a nenásilně.

A měl pravdu. První násilí jsem pocítila až při placení tý estrády.

Druhej den jsme šly se Slávkou plavat a tak přišla řeč i na ty melíry. “A kde to máš? Ukaž? Dyť není nic vidět... prosim tě,” shrnula to netaktně. “Nechápu, jak můžeš utratit tolik peněz za něco, co není vidět,” řekla, když platila nějaký zbytečně drahý krajkový kousky a já si uvědomila, že věci, který nejsou vidět, jsou ty nejvíc podstatný, protože je děláme pro sebe.

Život ženy není easy, ani levnej. A možná bych tady pro začínající kolegyně mezi dvacítkou a třicítkou měla jednu důležitou informaci. Takový ty kecy o tom, že do třiceti je to, jak vypadáte, zadarmo, a pak už je to jen výsledek investic, dřiny a odříkání, nejsou bohužel jen blbý kecy zapšklejch babiček.

Je to pravda.

Takže jestli vám z pozice senior manažera můžu dát nějakou radu, tak bych to řekla asi takhle: Začněte šetřit už dnes.

L. Y. A.  girls

Komentáře (0)

Zobrazit/Skrýt komentáře

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment