|
 Je to se mnou opravdu zlé, kamarádi - alespoň podle nejčerstvějších zážitků, které vám tu vypíšu. Začínám mít dokonce dojem, že jsem zralá na žalář a že by se se mnou slušní lidé možná raděj ani neměli bavit, protože toho kontaktu je na můj vkus už skutečně moc. Poslední týdny jsem dokonce neustále v kontaktu v policií.
Zážitek první - jdu po ulici a vidím jakousi skrumáž u svého auta. Říkám si - pro jistotu kouknu... a hle, auto nabourané, policejní vyšetřování v plném proudu. Stalo se tohle: někdo mě naboural při odbočování, protože jsem byla první, respektive poslední v ulici, tedy u křižovatky. Jsem tedy nabourána, a ještě na mne byla uvalena pokuta, protože jsem stála prý příliš v křižovatce. Bránila jsem se, že na tomtéž místě byla vždy rezervačka a tedy se tam stát smí. Bylo mi řečeno, že tomu tak není, že rezervačka je nadřazená zákonu! Zajímavé, co? Že by byl kšeft nadřazen zákonu? To jsem zas přišla o další iluzi... Zážitek druhý - přišla mi obálka s červeným pruhem a s obsahem: okamžitě zaplaťte tuto pokutu, jinak vás čeká exekuce! Nebyla jsem si ničeho vědoma, čtu tedy papír tam a zpátky a ejhle - páni policisti si napsali špatně mé rodné číslo a platba se tedy správně nepřiřadila. Že tam bylo správně napsané jméno i adresa? To nejspíš není podstatné... Následovalo další telefonování, vyřizování a při vší té smůle jsem nakonec měla štěstí, že jsem měla doma dva roky staré výpisy z účtu a zaplacení byla schopna doložit. Zážitek třetí: včera další obsílka s červeným pruhem. V prosinci loňského roku jste na Jižní spojce překročila rychlost do 20 km/h v obci, dostavte se tam a tam, tehdy a tehdy... jaj vaj, to už budou body pryč... Takže - snad byste se tu se mnou ani neměli bavit, vždyť já jsem zralá na kriminál! Vaše Kamila (zločinec in spe)
|
