|
 Ve středu posledního týdne měsíce září jsem byl v Mostě na sídlišti Sedmistovka v jedné docela zajímavé firmičce. Tak trochu drbeme u kafe, čekám, než pojede můj rychlovlak a jak jinak, samozřejmě o ženských. A jeden týpek dal k dobrému jednu velmi zajímavou příhodu svého známého, pražského policajta.
Jednou mu prej takhle ráno zavolal operační, že dnes má 24 hodinovou službu, jakási sledovačka. Tak se sebral, oznámil to své ženušce a vypadnul z domova, služba je služba. Ovšem asi po polovině šichty toho podezřelého lapili a náčelník všem řekl, že končej a ať táhnou domů si vorazit. Tak prostě šel... No a v ložnici jakési podezřelé zvuky, tak nakouknul a ona jeho manželka tam s frajerem. Ani nemrknul, oboum oznámil, že až skončej, tak ať dojdou do kuchyně, že jde vařit kávu. Kafe tedy uvařil, voňavé, horké, dokonce i s kapkou čehosi ostřejšího. A seděl u stolu, pistoli položil na stůl... *** No a za chvíli ty dva aktéři. Von na něj: „ Hele, polož tady litr na stůl a vypadni." A ten chlap se začal ošívat, za co litr. No a on mu lapidárně oznámil: „ Jseš u ku*vy a to se vždycky platí". Tak chlap vytáh prachy a rači rychle vypadnul; on zatím v pohodě dopil kávu a povídá manželce: „No, a ty můžeš jít taky, protože s ku*vou prostě bydlet nebudu". A byl klid. To je holt vo noblese a vychování... Franta Bouška
|
