SLOVA, SLOVA... Připadalo vám někdy, že kvantitativní lingvistika je podobná buržoazní pavěda jako třeba... filozofie? Není a není. Pro informaci: kvantitativní lingvistika zjišťuje, jak často se používají ta která slova, tedy frekvenci jejich užití. To zní suše, že. Tak tedy uvedu příklad:
Třeba... kolikrát se v mluvených textech opakuje slovo láska? A kolikrát nenávist? To už zní zajímavěji, ne? Nejzajímavější je ale to, že slova s pozitivním (kladným) nábojem se v národním korpusu českého jazyka vyskytují mnohonásobně vícekrát, než negativní slova. To znamená, že lidé mnohem více mluví o zdraví než o nemoci, o dobrém než o špatném, o pěkném než o ošklivém. A o dni než o noci... Kvantitativní lingvistika taky zjistila, jak lidé používají sloveso "být" v protikladu se slovesem "mít". Soustředila se přitom na heideggerovsko-frommovské pojetí těchto sloves, na jejich existenciální smysl. Tzn. sloveso "být" signalizuje bytí ve smyslu úplné - autentické existence, zatímco sloveso "mít" je prostě jen touha vlastnit, neautentická existence a souvisí s konzumem a jinými nešvary. Zjistilo se tedy, že lidé přece jenom více jsou než mají. Nu, alespoň tak o tom mluví... Rozinka
|