|
 Frantovi zemře kamarád Pepa. Franta tedy velmi truchlí pro svého kamaráda z mokré čtvrti a strašně se mu stýská. Když se jednou dozví o paní, která dovede vyvolávat duchy a hovořit s mrtvými, tak se za ní neprodleně vydá. Po zaplacení příslušného obnosu se dáma soustředí a najednou začne mluvit Pepovým hlasem: "Jé, ahoj, Franto, ty vole, tady je to bezvadný..."
A pokračuje: "Ráno se probudíme, posnídáme a jde se za holkama. V deset gáblík a zase zpátky. V poledne obídek a pak zas jen ženský... A tak to je až do večera - jídlo a sex a spát." Naprosto konsternovaný Franta ze sebe dostane akorát: "A hele, to seš v nebi, nebo v pekle????" "Kdepak," říká Pepa, "Já jsem králík v Austrálii!" No, proč vám tenhle vtip píšu: já vám měla dneska ráno zážitek... Normálně mi cinknul mobil - koukám, esemeska - a úplně neznámé číslo - tak to otevřu a čtu: „Ahoj, jak se máš? Všechno nejlepší k svátku, máma." Přitom - moje maminka zemřela před čtyřmi lety. Slabší náturu by tohle možná porazilo, ale ne mě! Já jsem právě díky mámině tvrdém výcviku nabyla odolnosti a hned tak nic mě nesloží. Rubem této odolnosti je možná mé někdy až příliš přímočaré vyjadřování a nedostatek servítků. A tak jsem vyťukala odpověď: "Ahoj, dík za přání - a to jsi v nebi, nebo v pekle? Jestli v nebi, tak to tam mají ty chudáci teda peklo!" a poslala jsem to zpátky... Okultisté nechť se nyní zas vydýchají - nebyla to esemeska ze záhrobí - a namouduši - neumím navázat kontakt se zesnulými. To pouze jedna úplně cizí paní posílala blahopřání své dceři, a jak jinak, popletla číslo. Tak jsme se obě zasmály - a život jde dál. Ačkoli, když o tom tak přemýšlím, dneska je možná - díky technice - možné to, co dříve bývalo zhola nemožné...neboť tato, už dávno možná, učinila nemožné možným a naopak. Alena Tečkovaná
|
- díky, šikovnej čtenář 
Děsný. My si postavili svépomocí a důkladně. Takže ty chudáky dodatečně lituju..
