|
 Počasí můžeme cítit jinak, než jak ukazuje teploměr. Ne vždy teplota, kterou objektivně změříme na teploměru, odpovídá tomu, jak teplo a chlad vnímáme na vlastní kůži. Taková je prostě „pocitová teplota". Ta je v horkých dnech zvyšována větší vlhkostí vzduchu, lidé říkají, že je dusno.
Pro středoevropana je snesitelnějších suchých 37 °C v poušti než stejných, ale vlhkých 37 °C v tropech. Je to dáno tím, že ochlazování odpařováním kapiček potu na povrchu kůže je účinnější v suchém vzduchu než ve vlhkém, který již další pot není schopen pojmout. Pot tak zůstává na těle a pocitově zvyšuje pocit horka. Vnímání počasí ovlivňují i další faktory. Například meteorology udávané teploty se vztahují ke standardnímu měření v meteorologických budkách. Tedy v zastíněném, před větrem chráněném místě 2 metry nad travním povrchem. Přitom na asfaltovém dvoře na přímém slunci je teplota výrazně vyšší.
Jáchym (16. 8.) je z hebrejštiny, vykládá se jako "bude Bohem vyvýšen". Jinak jistý Jáchym byl - podle evangelia - manželem Svaté Anny - tedy otcem Panny Marie a Ježíšovým dědečkem. Jáchym s Annou byli dlouho bezdětní, což je velice trápilo. Jednou, když vykonával polní práce, zjevil se mu anděl a zvěstoval mu, že se mu narodí dcera - a kupodivu stejný anděl sdělil tutéž novinu i jeho ženě. A skutečně, po nějakém čase se jim narodila dceruška, které dali jméno Marie - a jak to bylo dál, to všichni víme.... Jáchymů u nás zdárně přibývá, neboť biblická jména zase jdou do módy. Takový Joachim Barrande, u nás léta žijící francouzský geolog - kterému kdysi dělala hospodyni i maminka Jana Nerudy. Dodnes kolují různé pověsti a dohady stran podobnosti Barranda a Nerudy... no, kdovíjak to tenkrát vlastně bylo... Petra či Petronila (17. 8.) což je starší, již méně užívaná forma tohoto jména. Jinak ženská obdoba jména Petr, které je původem řecké a znamená skála. Předpokládá se, že až vyrostou, budou to ženy pevných zásad, které se nenechají tak snadno ovlivnit nebo zastrašit a půjdou si pevně a neochvějně za svým cílem. Helena (18. 8.) je z řečtiny, znamená světlo, záře, světlá, zářící, či pochodeň - ne nadarmo se sluncem prozářené Řecko nazývá v řečtině Hellas. Známá Helena byla manželkou spartského krále Meneláa, jemuž ji unesl trojský princ Paris, kterému ji po známých hrátkách s jablkem (sváru) - jo v Řecku spíš rostou pomeranče než jablka - darovala sama bohyně Afrodíté (jen jestli). Historici tvrdí, že Helena byla příčinou trojských válek - ale co si budeme povídat....jak může být příčinou války někdo, kdo do toho v podstatě ani nemůže moc mluvit ... a co víme, chlapi nevedou války kvůli ženám (navíc ještě manželkám) - ale kvůli prachům a moci (a území - což je vlastně totéž - neboť větší území znamená větší moc). Celou událost bravitě popsal slepý básník Homér ve svých básních Illias a Odyssea. Ale to byl taky chlap - takže je jasno, proč se všecko svedlo na ubohou Helenu, která byla vlastně obětí. Helena je, byla a bude velmi oblíbené jméno a dává se miminkům ženského pohlaví s nadějí, že až vyrostou, tak budou krásné. A něco na tom je - ještě jsem nepotkal ošklivou Helenu. Ludvík (19. 8.) O Ludvících už tu byla řeč u příležitosti Luďků a Alojzů - což jsou jen jiné formy téhož jména. Tak pro ty, co to nečetli, to ve stručnosti zopakujeme. Je původu germánského, původně znělo Hlutwíg -a mělo význam: slavný bojem. Již tenkrát se vyskytovala forma Ludowig, což dalo vzniknout latinské formě, která zněla Hlodowicus, nebo Ludowicus, ve francouzském prostředí Lodewis, Lowis, Loois a následně Louis. Bylo to hlavně jméno šlechticů a králů a tak se dostalo též do arabských zemí, kde se psalo Al-Lowis - čili „Ten Ludvík" a to už je jen krůček k Aloisovi. Kdybychom tu jmenovali všecky krále a velmože s tímto jménem, tak by nebylo místo na nic jiného. Známí Ludvíkové: Souček, Vaculík, Aškenázy, pak skladatelé Beethoven a Bocherini, Luis Buňuel španělský režisér a nakonec ten nejslavnější Lojzíček - De Funes... Bernard (20.8.) má jméno germánské, původně znělo Baern hardt - a znamenalo tvrdý, drsný jako medvěd. Toto jméno proslavil - původně šlechtic, následně řeholník a zakladatel cisterciáckého řádu - Bernard de Clairvaux. Stal se známým tím, že ač byl sám šlechtického původu, a jinak velice laskavý člověk, tvrdě postupoval proti rozmařilosti v církvi, zastával se potřebných a chudých. Dokonce století, ve kterém žil, je historiky po něm nazýváno Bernardinské století. Bernard též tvrdě kritizoval pronásledování Židů. Bernardů u nás moc není, jen asi kolem pěti set, ale jinak je to jméno ve světě velmi oblíbené. Za všechny bychom mohli jmenovat Bernarda Bolzana - významného českého, německy píšícího filosofa, matematika a kněze, Bernarda Law-Montgomeryho - britského maršála, Bernarda Shawa - britského spisovatele a dramatika - a také dlužno připomenout slavného psa, kterého již od sedmnáctého století chovají mniši v hospici Svatého Bernarda. Tito psi nejprve hlídali klášter, posléze byli vycvičeni k vyhledávání zbloudilých a zasypaných poutníků a pocestných a k záchraně jejich života. Často jsou zpodobňování s malým soudkem pálenky nebo rumu, zavěšeným na řemínku na krku.Tento alkohol měl sloužit jak první pomoc nalezeným. V Bernu v muzeu lze spatřit pozůstatky slavného bernardýna Barryho, který zachránil 401 lidských životů. Říká se také, že bernardýn dokáže vycítit hrozící lavinu. Jinak je to pejsek vlídný, klidný, bezmezně milující děti. Johana (21. 8.) je jen jiná forma pro jméno Jana, což je ženská obdoba jména Jan - jména hebrejského původu. Původně jméno znělo Jóchanan - což znamená: Bůh je milosrdný - (první složkou je zkrácené jméno Jahve ="Bůh", chánan="sklonil se, smiloval se").. Jana i Johana ve všech možných i nemožných obměnách tohoto jména, jsou po celá staletí velmi populární a jedním z nejčastěji dávaných dívčích jmen. Vzpomeňme na Jeanne d'Arc, jinak zvanou Pannu Orleánská, která pomohla svému králi osvobodit vlast od Angličanů a dopomohla mu k trůnu. Jenže - jak už říkal náš klasik Havlíček-Borovský :"Nechoď Janku s pány na led.....atd." Nakonec byla za odměnu zrazena a vydána nepříteli a jako čarodějnice upálena. Bohuslav (22. 8.) jednoznačně slovanského původu - i když podle jiných jazykozpytců je to jméno řeckého původu, znějící Timotheus - nicméně obě formy tohoto jména znamenají jediné: Bohu budiž sláva. Bohuslav je u nás po léta velice populární a obvykle se dědí z otce na syna. Každý z nás zajistě nějakého Bohuslava zná, neb jich u nás žije kolem sto šedesáti tisíc. Z těch známých: hudební skladatel Bohuslav Martinů, pak známý literát, zeměpisec, historik a pedagog Bohuslav Balbín. Ještě můžeme jmenovat Bohuslava Balcara -českého matematika a jiné a jiné. Ovšem jednoho nelze nejmenovat - a to psa již shora zmíněné rasy - tedy silvestrovského bernardýna Bohouše, který - a to si povšimněte, milé děti - krásně papal a nevybíral si. Byl to pes čistokrevný a měl papíry, ve kterých měl uvedeno správné jméno - tedy Bohuslav. Pidřich
|
)) 
