Když tak čtu některé příspěvky a zamyslím se nad nimi, tak mě docela jímá hrůza. Proboha, kam jsme se to dostali? V době, kdy za nás pracují stroje a my bychom se měli v poklidu věnovat zábavě, rodině, výchově dětí a podobně - končíme zhusta u psychiatra. Jak je tohle možný? Proč k tomu došlo?

po přečtení některých příspěvků a různých časopisů začínám závidět ženám pravěkých lovců mamutů.

     Namouduši, nasbíraly kořínky, dotáhly vodu a dříví, vožvejkaly kůže, porodily, vychovaly, popřípadě i léčily děti. Pracovaly od slunka do slunka, v naději, že jim jejich lovec taky něco uloví a že ho při tom nic nesežere. Večer koukaly do ohně a opékaly toho mamuta (nebo neopékaly, když se lov nezdařil), ale rodina netrpěla, pokud byly hlízy, kořínky, ovoce a tak.Ona byla udržovatelkou rodiny a tepla domova, ona znala tajemství života a ten vyklíčil vždycky jen v ní.Všichni (včetně toho jejího) si ji považovali a ten její si zatraceně uvědomoval, že nebýt jí, tak by pošel hlady - neb ne pokaždý se podaří něco ulovit a taky by mu nikdo neošetřil případné rány z boje či z lovu. O nějakých dětech, nebo pokračování rodu by si mohl nechat jen zdát.

     A dneska???? škoda mluvit. Všichni řešej kolikrát a jak souložej, zda cejtěj nebo necejtěj to správný šimrání v podbříšku, časopisy jsou plné krasavic s dokonalými postavami a mejkapem, ke kterým se normální ženská nemůže rovnat. Ještě jsem neviděla krasavici v plavkách ana jest v časopise vyfocena jak meje okna, luxuje, vynáší smetí, drhne podlahu, nebo táhne narvaný tašky a strká před sebou dítě. Muži pak nabývají dojmu, že se špatně oženili, neb to, co doma vidí, se zdaleka liší od časopisy publikovaného ideálu.

     Šedesátiletý dědkové si berou dvacítky, neb se obávají, že se svou vrstevnicí už nikdy nemohou toho pravého štěstí dosíci. V šedesáti ploděj miminka a zuběj se, jak jsou konečně šťastný a vychutnávají si to, zatímco jejich děti z předešlých manželství je prakticky neznají - protože tenkrát své otce "omezovaly a bránily jim v rozletu".

     Dneska totiž není důležité, že je vaše žena milá, pracovitá, dobrá matka a manželka, že dokáže vytvořit z panelákového bytu přístav pohody a klidu, že si ví rady v krizových situací, že má odvahu experimentovat, že hlavně díky ní rodina v pohodě přežila bouře a krize ....ne, to není důležité...

     Důležité - a na tom stojí svět - je to, aby neměla celulitidu!

Tečkovaná Alena

Komentáře (25)

Zobrazit/Skrýt komentáře hodnoty se nám změnily : Míška Sice nemám pocit, že bych se zrovna nudila, dle mého soudu, práce mám dost, ale v porovnání s dobou bývalou(nedřu celé dny na poli, nemám hospodářství, mám jen děti, manžela a práci), mám i dost volného času. A možná tím to je, že mají lidi čas přemýšlet nad blbostma. I nevěra prý často vzniká z nudy?? A co hůř? Společnost kladně toleruje, ba snad i tleská mužům opouštějícím po padesátce svou manželku i děti, často i s vnoučaty. City si holt nedají poručit a u porodu to je teprve zážitek!! Jak už tu bylo probíráno, jsou to i představitelé státu a tak je norma nastavena. Tohle je přece normální. Přece nebude s manželkou, se kterou už to není ono. Taky mám často pocit, že jsem se narodila do špatný doby, ale co s tím? Možná jednou naše dcera odvede toho "dědka" od rodiny. Teda doufám, že ne srpen 05, 2007 16:34 plně s Tebou souhlasím Alenko Tééé nebo Teaaa? : strejda Máš úplnou pravdu pravdoucí, až na ten předposlední odstavec, který se malinko dotkl mé dvaa, skoro už triašedesátileté ješitnosti. Nebagatelizuj prosím! Já tu dvacítku třebas nemám. Občas se po nich otočím, zvláště z jara, ale to je vše. Já mám pracovitou, dobrou matku, manželku, která si ví rady v kriz. situacích, výbornou hasičku všeho, co se mu sí uhasit, ministrini financí rodiny, samozřejmě, že někdy i milou, občas však pěkně držkatou padesátšestku. A taky bych si pro příště vyprosil toho "dědka". Bábo, jedna... Dědku mi smí říkat jen moje malá Barborka. srpen 05, 2007 19:59 ale holky nezoufejte, : Inka kuk každý žije tak, jak si zaslouží a sám zvolí. Dědků co si berou dvacítky mi ani líto není, ono se o tom jen mluví, když to ten vztah začíná a to neznáte ani ty podtexty. Pochybuju, že málokterá z nich je zamilovaná, to spíš už je ten dědek tak senilní, že by tomu rád věřil. Ale pak už se nemluví o tom jak jim to dlouho vydrželo, jaké to bylo soužití a jak to nakonec dopadlo, asi byl v kurzu do té doby, než mu došla konta. Pevně věřím, že jsou mezi námi i tací chlapi kteří si svých žen váží a milují je navzdory všem reklamám. srpen 05, 2007 20:04 I kdybych věřila na lásku horoucí : mamča mezi dvacítkou a chlapcem věku předkremačního, docela živě si představuju scénu, jak bělovlasý stařík s fousama po kolena vede svého pozdně počatého synka do školy. Na jednu stranu je to pro ženu praktické, protože nemusí shánět nedostatkovou školku, když je mažel v důchodu. Ale kdo naučí robě bruslit, lyžovat, kopat do balónu...ap., když tatík je nakonec rád, když se o holi dobelhá z nákupu a jde si mazat nohy Opodeldokem. Že by po celodenní péči o dítě měl ještě chuť a sílu předávat své mladičké ženě své letité sexuální zkušenosti, o to nemám strach. Takže všeho dočasu, dokud konto stačí. Na průměrný důchod málokterou mladici utáhne, když navíc dá většinu peněz za léky a podpůrné preparáty. Leda by ta dotyčná urputně trpěla tím, že v dětství neměla dědečka. srpen 05, 2007 22:09 Co je nejdůležitější? : Ariana Nenechat se blbnout reklamou, módními časopisy s vychrtlými modelkami a zachovat si dobrou mysl. Při výběru partnera si najít takového, který s námi rád zestárne. A co se týká celulitidy, většina chlapů to neřeší, to jen ženské z toho dělají problém, přestože na ni trpí cca 90 % a nic s tím nenadělají sebedražší preparáty a bohužel ani cvičení. srpen 06, 2007 09:34 Žiju doma : wendy s manželem, psem a celulitidou. Je nám všem velmi dobře, neb jsme zmoudřelí a ladně se přenášíme přes životní peripetie. DOufáme, že se nám vyhnou silniční nehody a zhoubné nemoci, radujeme se z toho, že naše budoucí mimivnouče začíná budoucí mami pěkně kopat, že máme dobré přátele a že se nám zase nerozbila sekačka...lidi, na světě je krásně, i když plně uznávám, že ne všude. Jenomže se musíme smířit s tím, že nespasíme celý svět, ale snažit se pomáhat tam a tak, jak můžeme. Co se těch přiblblých a klamavých reklam týče - no doufám, že je neberte vážně ?! Šampony, jogurty, hubnoucí preparáty, no fuj ! Přeji vám všem pěkný letní den. srpen 06, 2007 10:04 wendy, myslíš tu : bb mééé, vždy mám plnou lednici jogobelly, jedině tak je manžel šťastný, mééé, mééé, jogurty se kupují, aby byl člověk šťastný, mééé srpen 06, 2007 10:33 bb, co se reklam dotýče, já snad ani už nemyslím : wendy a děti, ty si dávejte hlídat jogurtům Dobrá máma. Občas něco zaslechnu, tomu člověk neunikne... srpen 06, 2007 10:40 Co je nejdůležitější? : *Vodoměrka Vážit si toho, co máme, i když je to třeba jen hezký úsměv nebo to, že jsme zdraví (a že není nikdy tak, že by nemohlo být hůře), radovat se z maličkostí, z toho, že ráno svítí sluníčko a začíná hezký den, že jsme včera úspěšně vyprali prádlo a přes noc nám na zahrádce nezmoklo, že máme někoho, koho můžeme mít rádi a že se najde někdo, kdo má nebo bude mít rád nás, umět si udělat čas na to, co nás baví a odlišit nedůležité věci, žít každý den tak, abych na druhý den nemusela litovat toho, co jsem udělala a snažit se dělat věci co nejlépe, i když to třeba nebude dokonale bez chybičky. Usmívat se na svět kolem a těšit se z toho, když se nám ten úsměv vrátí. Neubližovat vědomě a umět se omluvit, když něco uděláme. Je to strašně jednoduché a kdo bude chtít nesouhlasit, najde si vždycky důvod, že to zní příliš zprofanovaně a knižně a že jsou to jen žvásty. Kdo podle toho žije, ten je v pohodě a ví. srpen 06, 2007 10:40 Je to tak - co máme nevíme, až když to ztratíme : wendy Jak říkal ten muž po smrti své ženy - vždyť já byl vlastně docela šťastný a nevěděl jsem to... srpen 06, 2007 10:52 napsala jsi to krásně Vodoměrko, : Inka rovnou mě z duše, lépe by se mi to nepodařilo, není k tomu co dodat, jen že je to velká pravda. srpen 06, 2007 11:00 Vodoměrka : mamča Moc hezky jsi to napsala. Je to jednoduchá filozofie, jak být šťastný a neužírat se nějakým coby-kdyby. srpen 06, 2007 11:31 Mxslím, že spousta kudlanek : *Vodoměrka už to dávno ví. No a ti ostatní na to musí přijít sami. Někdy opravdu až tím, že to ztratíme a tím si teprve uvědomíme to, co jsme měli. Kdo k tomu poznání dospěje dříve, tak se mu žije lépe. Mohla bych si stěžovat, že mám dluhy, že děti zlobí, že šéf je někdy strašný, že se mi nelíbí práce a závidět těm, co mají jinou práci, že je příliš horko nebo příliš zima a že sousedi mají novou placatou televizi a já ne, že ten či onen má hezčí byt a naříkat, jak mě bolí naražené koleno a ve všem hledat záminku ke stěžování si. A nebo se můžu radovat, jak je dnes fajn, že je teplo, jak je sníh krásně zářivý ve sluníčku, až oči přecházejí a jak nádherně šumí potok pod chatou. Všechno je jen otázka přístupu k věci. Jsou věci, které nezměním (mám dluhy a nemám moc peněz), ale nezmenší se tím, že si budu neustále stěžovat, jak moc mi chybí peníze a že si proto nemůžu užívat života. Procházka po venku mě nestojí ani korunu, jen trochu času a přitom se můžu kochat západem slunce a říkat si, jak to nebe dovede být krásně vymalováno a děkovat za to, že tu krásu jsem schopna vnímat, i když mám takové dluhy... Pro Wendy: doufám, že se nám povede vidět se v Holicích. Nejlépe při západu slunce s dobrým vínkem v ruce :-) Huráááá! srpen 06, 2007 11:35 Vodoměrka : mamča Jedna moje kamarádka má tchýni, co pořád dokola na všechno nadává a má všechny neduhy světa. Na nářky co všechno jí bolí, jí kamarádka odpovídá slovy : "Hlavně že není válka a zemětřesení"... srpen 06, 2007 12:09 jenomže!!!! : alena tečkovaná tohle všecko vědí ženský - ale vědí to i chlapi???? srpen 06, 2007 12:57 ... : bb někteří ano, někteří ne stejně jako to vědí jen některé ženy a jiné ne, chtějí mít víc a lepší a hezčí a.. atd. srpen 06, 2007 13:00 Vědí... : *Vodoměrka a nemyslím si, že by to věděly všechny ženy... tak proč rozlišovat ženy a muže, to přece není otázka pohlaví. A není to ani o věku, ví to i někteří mladí, stejně jako ne všichni starší. srpen 06, 2007 13:02 Jasně Vodoměrko - a zrovna dnes jsem na to myslela ! : wendy Holice jsou 24. a 25. srpence, manžel má ten pátek službu, ale v sobotu určitě jedeme. DAniela ti dá na mě mobil a nech u ní svůj, a budeme s nahánět podle situace. Protože já nevím v kolik vyrazíme, ani jak to tak vypadá. Takže si dáme vínečko, neb máme sebou každá svého osobního šoféra. Ať si nás pak naloží a odvezou ! PS.: muž se zajímal, na jakých vlnách vysíláte. srpen 06, 2007 13:20 Wendy, : *Vodoměrka ráda bych tvému muži odpověděla, ale tohle je pro mě zatím španělská vesnice... ještě bych tak dovedla popsat anténu a značku sluchátek, v případě možností za a,b nebo c bych vybrala tu správnou, ale na tohle potřebuji přítele na telefonu :-)))) Daniela na mě telefon má, a kdyby ho nemohla najít, už jí posílám čísílko... srpen 06, 2007 13:29 Proč probůch tolik zahořklosti? : NČ Někdo rád vdolky, jinej zase holky. Tak to bylo, jest a bude. A i u šedesátiletejch dědků. srpen 07, 2007 09:47 NČ, jsem se bála, že bych tu byla za černou ovci, : Jana ale teď můžu, když jseš tu taky (no jo, jsem srab.) taky nevím - proč ty poznámky o všech těch podtextech, senilitě a kontech. štvou mě nejenom kvůli těm "dědkům", ze kterých jsou tak dělaní nesvéprávní idioti, ale i kvůli nám ženským, který tak z toho vycházejí coby vypočítavý mrchy bez špetky sebeúcty. neteoretizuju, nějak se v tom nemůžu najít - měla jsem jednoho takovýho už skoro bělovlasýho hodně ráda, a ty jeho konta? že bych tak prahla po těch dluzích co měl? no jistě. - ne, byl to chlap, se kterým mi bylo v první řadě dobře, na duši i po těle, a bylo mi celkem fuk, kolik mezi náma bylo let. proč je taková věc pro tolik lidí tak nepřekousnutelná a nutně musí hledat různý podtexty... jistě, vypočítavý mrchy i senilní dědkové existujou, ale do pytle, proč to takhle zobecňovat? lidi jsou spolu, že chtějí, důvodů můžou mít mraky, nehledě na věk. nebo ženský, jestli jste se všechny vdávaly pro prachy, tak abych zahodila všechny svý romantický iluze, co... (...ale nic se zahazovat nebude, už se mi v ledničce na odpoledne chladí vínko, romantika bude ) srpen 08, 2007 00:59 ... : bb no, k tomu jsem se vyjadřovala už v debatě co tu byla po smrti Karla Svobody..ve Vendule lidi viděli přesně to co se tu píše nahoře, nikdo nevěřil, že by se mladá pěkná holka mohla ve 23 zamilovat do chlapa o 30 let staršího jen tak, nezištně no jasně, že jí imponoval tím, čím je, navíc vypadal slušně, mužně i v pokročilejším věku, leccos ji naučil, dozrála vedle něj, přežili hodně těžký chvíle, ten vztah trval dost dlouho a srpen 08, 2007 10:26 ... : bb narodily se z něj dvě děti...ale kdepak, to by nebyl Čech, aby se netetelil představou, že ona je mrcha zlatokopecká a on senilní blb, který si není schopen rozhodnout s kým chce žít a počít dvě děti. Když je někomu 65 a děsně se do něj zamiluje 28letá, tak se mi to nezdá úplně přirozený, myslím si, že holka si v mládí moc neužila laskavého milujícího spravedlivě vychovávajícího táty, a tomu pánovi pochopitelně dělá dobře hřejivá energie mládí... srpen 08, 2007 10:27 ... : bb ale je mi to jedno, proč bych to odsuzovala, jakým právem a z jakého důvodu, jen proto, že jejich motivy mi jsou vzdálené? no a co? nikomu neubližují, to by mělo být jediné kriterium posuzování, když už si činíme právo posuzovat...jenže k pokrytectví a falešné morálce střední třídy pohoršování bohužel patří srpen 08, 2007 10:27 Paní Alena Tečkovaná : lila má velký smysl pro humor a je to psáno s nadsázkou..... Moc Vás prosím, pište dál, Vy se s tím "nemažete" - řeknete to, jak to cítíte, ale tak humorně, že některým větám se chechtám ještě tři dny ...... škoda, že nepíšete knížky, byla bych Vaši vášnivou čtenářkou....... Ale stejně jste tu všichni Kudlanky i Kudláci príííma a snažíte se těm, co mají problémy pomáhat.... díky všem! srpen 08, 2007 15:08

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment