Milá Kudlanko, jsem normalni pohledna zena - věk "tak akorát" - 50 +,  27 let vdana, máme dceru. Muj problém: manzel se behem podnikani seznamil s vdanou pani, se kterou udrzuje jiz 13 let telefonicky  a SMSkovy kontakt (a to velmi vrely a citlivy). Osobne se stykali - pokud vim - behem prvnich let pomerne casto, (jak rikal sluzebne)

posledni tri roky jen nekolikrat do roka, protoze on pracuje v zahranici.

     Sama jsem se s touto pani osobne nesetkala, vim jen, ze ma rodinu, a manzela obcas na cestach. Bohuzel jsem zjistila, ze muj manzel s ni stravil nekolik vikendu v mistech jeho zamestnani (me samozrejme rika, ze pracuje). Pokud ho na toto tema oslovim, zapira vse, co je mozne, ohrazuje se tim, ze je to jen kamaradka a na otazky vicemene reaguje mlcenim a nechce se na toto tema bavit.

     Citim se psychycky vycerpana a potrebovala bych poradit. Mam i nadale tolerovat tento vztah meho muze?? - vedeme jinak celkem spokojene manzelstvi - sport, dovolene, sex... vse si uzivame oba, spolu) nebo mam volit rozchod a zacit svuj zivot znovu od zacatku, i kdyz…. jiz v pokrocilem veku zacinat znovu neni zr-ovna jednoduche. Neco mu asi v nasem vztahu chybi, ale pokud o tom nechce mluvit, trapi to predevsim me a nejsem si jista, jestli mam chut nadale v tomto vztahu setrvavat. Dekuji za radu.

Helena

ODPOVĚĎ:

Milá Heleno,

      moje odpověď bude trochu jiná, než bych psala těm o chloupek mladším... A stejně tak - je to jen můj subjektivní názor, záleží na tobě, zda tuto radu vezmeš... 

     Píšeš, že tvůj manžel pracuje v zahraničí. Tzn. že asi často doma není... Tedy nejste zas až tak moc spolu. Současně si myslím, že na tom asi nebudete špatně, pokud se jedná o finanční zajištění. Takže jedno z případných trápení se nekoná, díkybohu.

     Ale zpět k problému: ouvej, u tvého manžela se trochu víc rozvinul cit pro labužnictví :-))) - určitě má rád jak dobré a kvalitní jídlo, tak i zábavu. A do toho už velmi lehce zapadne "další žena". Vůbec si nemyslím, že by tě neměl rád, že by o tebe chtěl přijít. Ta druhá bude spíš taková dlouhodobější přítelkyně, která mu ovšem dává něco, co ty ne - a podle tvých slov - že s ní má jak telefonický, tak sms-kový kontakt, je docela dobře možné, že si s ní rozumí právě v té komunikaci...

     Zkus se zamyslet nad tím, jak dalece a jak moc si doma spolu povídáte? O čem? Co víš o jeho zájmech, názorech, koníčcích? Jsou chvíle, kdy spolu opravdu živě debatujete o něčem? Takové to prima přátelské povídání? Všimla jsem si, že tohle v mnoha rodinách vůbec neexistuje. A přitom mít v partnerovi opravdového kamaráda je skutečná výhra...

     Zamysli se nad tím a rozhodně mi ještě napiš. To víš, trvá-li ten jeho "levobočný" vztah už tak dlouho, není pravděpodobné, že by se to dalo jen mávnutím kouzelného proutku změnit. Ale stejně tak bych, být tebou, těch sedmadvacet let nezahazovala! Teď to vzdávat? Proč? Ostatně, o tom, že to vzdát nehodláš, hovoří už to, že jsi mi napsala :-)...

d@niela

Komentáře (19)

Zobrazit/Skrýt komentáře hele - : alena tečkovaná a ví o tom manžel té paní? A jak reaguje on? Třeba by ti jeho rady a náhled na věc pomohly? červenec 31, 2007 11:12 no zrovna takhle bych to Aleno neřešila, : Inka ono by se taky mohlo stát, že by manžel tu paní bleskurychle uvolnil, čehož by mohl využít manžel Heleny a než by se Helena nadála a rozhodla co vlastně chce dál, tak by mohla být volná též. červenec 31, 2007 11:38 ... : mamča Jsem v podobném věku jako pisatelka, rovněž už 29 let vdaná. Můj muž si posledních pár let udržuje tzv. „internetový fraucimór“. Jsou to virtuální kamarádky naší věkové kategorie, se kterými si dobře rozumí, a se kterými (doufám) nespí. Proč bych mu tuhle radost upírala ? On má pocit, že je žádoucí, a ty jeho kamarádky, které jsou většinou šťastně vdané a v životě úspěšné, potřebují nějaký chlapský kompars, který by je obdivoval. Od vlastního manžela se obdivu zřejmě nedočkají, protože je na úspěchy své ženy zvyklý. červenec 31, 2007 12:31 no Heleno, : Inka zase mi připadá když už jsi to ustála celých 13 let?!?! A neřešila to když jsi byla mladá, tak nevím proč to teď měnit. Jedna by si řekla, já chci mít klid a je mi jedno jestli jsem sama, tak se rozvedu a jiná by si řekla mám věk, stará se o mně, stejně je stále pryč, je lepší když mám ten pocit, že někoho mám, nechci být na stáří sama. Těžko říct. Žij si svůj život a snaž se tím netrápit. To rozhodnutí to je asi jen na Tobě. červenec 31, 2007 13:55 Mamčo, : Ariana to jsi napsala moc hezky. Můj muž má taky pár virtuálních kamarádek a nijak se s tím neskrývá. A to i přesto, že spolu rádi komunikujeme v tom stylu, jak psala v odpovědi Daniela. Ani by mě nenapadlo zkoumat, o čem spolu chatují. Podle mě je důležité být nad věcí, dopřát jim tu radost a hlavně se chovat jako dáma, nic nevyčítat, zachovávat si svůj osobní, do určité míry tajemný prostůrek, do kterého si nikoho nepouštím. A hledět si toho, abych si sama uměla též obstarávat nějaké to potěšení (teď nemám na mysli zrovna milence), prostě dělat něco, co mě baví atd. V případě Heleny to je komplikované tím, že má manžela v cizině, ale asi bych na jejím místě byla tolerantní a raději po tom nepátrala. červenec 31, 2007 15:05 ... : bb fíha, to se mám na co těšit...internetový fraucimór )) nevím k čemu dospěju, ale teď bych mu v něm udělala takový průvan, že by se dámy nestačily ani odpojit, noťas by klidně letěl z okna, doslova, hesla loginy v háji, chlapec by měl doma rázem tolik reálného vzrůša, že by další virtuální nepotřeboval ) červenec 31, 2007 16:57 Tak nevim : Aknela.. ...jestli rada, kterou napsala Daniela, bude fungovat. Ono je to pekne v teorii - manzelovi chybi komunikace, proto si nasel jinou a kdyz bude tento problem vyresen vyssi komunikaci s manzelkou, bude po nutkani komunikovat s "tou druhou". V praxi to ale byva trochu jine, pokud spolu lidi malo komunikuji, je to jejich zajety styl a tezko se budou jen tak mavnutim proutku menit. I kdyz se manzelka zacne snazit, manzela ta "nenucena, uprimna komunikace" mozna nebude zrovna bavit a vysledny efekt bude jeste horsi. Pred nekolika lety prochazelo manzelstvi jednoho meho znameho krizi, take tam bylo malo komunikace, kterou dotycny resil hovory s jakousi jinou zenou...jeho manzelce take nekdo poradil, aby vic komunikovala, zajimala se o manzelovy konicky atd., vysledek ovsem nebyl to co se ocekavalo, zadne zlepseni v jejich vztahu nenastalo, spis naopak. Jejich vztah byl do te doby totiz funkcni prave proto, ze si kazdy sel svou cestou a kdyz se obcas setkali, fungovalo to pro vsechny strany pozitivne. Kdyz se pak ale manzelka najednou zacala snazit byt aktivni v komunikaci apod., vyznelo to spis krecovite a vysledny efekt byl nulovy. Tenhle pripad ma stastny konec, nakonec totiz oba sjeli zase do svych starych koleji, zijou spokojene dal v tichu bez komunikace...a jestli se manzel vykecava nekde s jinou nevim, kazdopadne to nedela verejne. červenec 31, 2007 18:46 ........ : helena345 červenec 31, 2007 20:44 asi : helena444 Mila d@nielo, dekuji za odpoved, celkem jsi trefila hrebicek na hlavicku. odstavec " Ale zpět k problému: ouvej, u tvého manžela se trochu víc rozvinul cit pro labužnictví :-))) - určitě má rád jak dobré a kvalitní jídlo, tak i zábavu. A do toho už velmi lehce zapadne "další žena". Vůbec si nemyslím, že by tě neměl rád, že by o tebe chtěl přijít. Ta druhá bude spíš taková dlouhodobější přítelkyně, která mu ovšem dává něco, co ty ne - a podle tvých slov - že s ní má jak telefonický, tak sms-kový kontakt, je docela dobře možné, že si s ní rozumí právě v té komunikaci..." presne odpovida pravde, labuznik v pravem slova smyslu, ale ... Komunikace u nas nevazne, mame pomerne podobne konicky, sportujeme a resime spolu dokonce i jeho pracovni problemy.( podobna vzdelani). I kdyz muj muz 5 dni v tydnu pracuje, vikendy patri nam. Diskutujeme spolu jak o politice, sportu, tak i obeznych vecech, jen vychovou nasi dcery(dospela) se bohuzel nikdy nazabyval. Mam dojem, poradit si s problemy tohoto druhu muj muz ani neumi. Jen co chybi, jsou rozhovory o tom, po cem kazdy z nas touzi, nase predstavy, projeveni citu.... a hlavne vsechny, i ty negativni stranky - dokazat jeden druhemu rici. Reaguje na veskere negativni zalezitosti " urazlivosti ", i kdyz se jedna treba jen o malickosti,reaguje nafucenosti a mlcenim. Stejne tak i v pripade rozhovoru o jeho "kamaradce": jen nahodim rohovor na toto tema, napriklad ,proc me jeho"kamaradku " nepredstavi..... reaguje mlcenim a nepritomnym pohledem.Nevycitam mu, vim o jejich vztahu jiz hodne dlouho, ale nedokazu uz zit vedle cloveka, ktery jen okolo mne mlcky chodi. Proto se take vzdy snazim tuto situaci resit humorem a dobrou naladou, jnak by u nas komunikace opravdu vazla. Bohuzel dobra nalada me pomalu dochazi a take bych rada vedela na cem jsem.Od nej nemohu zadne reseni ocekavat,mam takovy dojem, ze ceka co udelam ja. Zdravim "Helena" červenec 31, 2007 20:52 bb, : Ariana po těch 29 letech manželství už je člověk mnohem víc tolerantnější, však uvidíš červenec 31, 2007 20:57 Heleno, : Ariana to je tedy fakt oříšek, komunikovat s nekomunikativním manželem. Něco mu brání si Ti otevřít, ale k tomu se musí odhodlat sám, Ty ho k ničemu nepřinutíš, i kdyby ses snažila sebevíc. Přemýšlím, jak bych to řešila ... možná bych ho teď nějakou chvíli nechala být a pak časem bych začala sama mluvit o tom, po čem toužím, o čem sním. Třeba by se pak nechal strhnout, nevím. Já mám osvědčené, že když si chci s mužem pohovořit (ať už jen tak poklábosit nebo něco důležitého řešit), je nejlepší, když si zajdeme na večeři do naší oblíbené hospůdky. Máme čas sami pro sebe, nic nás nevyrušuje. Tak se nám to oběma zalíbilo, že už máme pro naše posezení vyhrazen pátek večer a oba se na to těšíme jako na takové pěkné zakončení týdne. A nemysli si, měli jsem krize, kdy jsme spolu taky moc nekomunikovali. A trvalo to docela dost dlouho. Chce to prostě čas a dobrou vůli na obou stranách, jenže někdy je třeba, aby jeden udělal vstřícný krok k tomu druhému. Tak Ti moc držím palce a rozhodně to nevzdávej. červenec 31, 2007 21:06 no a co zkusit dělat, že máš kamaráda, : Inka kuk jen tak zlehýnka, nechat si poslat pár smsek večer od kamarádky, přijít domu s kytkou, o přijít domu po půlnoci, takové ty věci proti obvyklým zvyklostem......a na otázky manžela se tvářit stejně tajemně jako Tvůj muž. Ono je občas fobré když si sáhne na to, že Tě nemá až tak jistou. červenec 31, 2007 21:47 nafučenost, urážlivost... : Jana bohužel znám. a v něčem takovém bych určitě žít nemohla - na to nestačí ani hora tolerance. protože urážlivej nafučenec mi svým jednáním dává najevo, že já pro něj nejsem partner na stejné úrovni. Heleno, říkáš, že to zatím řešíš humorem a dobrou náladou: řekla jsi mu (na rovinu, protože náznaky chlapi kolikrát nejsou s to pochopit, i kdyby se naznačovalo horem dolem), že tě tohle jeho chování trápí? že mu všechno to negativní neříkáš proto, abys ho nějak urazila, ponížila, naštvala nebo cokoli, ale protože to považuješ za normální součást vztahu - umět si říct i to nepříjemné? nebo by se i po tomhle urazil? mám trochu dojem, že jedinci tohohle typu (a takové jsem potkala jen chlapy - náhoda, nebo tam je nějaká biologická podmíněnost..?) si tímhle hnusným chováním vůči okolí vypěstují skleníček, do kterýho jim nikdo nemůže. jejich nejbližší si dají sakra pozor, aby se náhodou nějak nedotkli, aby neurazili, nenaštvali... a nekritizují, neupozorní, myslí si svoje a mlčí. no a takový nekritizovaný, neusměrňovaný a pouze obdivovaný člověk si tak jen upevní pocit vlastní dokonalosti, a když si přece jen někdo troufne cokoli zkritizovat, slízne to ještě hůř (nikdo si nestěžuje, tudíž je samozřejmě divnej ten stěžovatel). a tak pořád dokola a čím dál hloub... a je to na pendrek. nedal by se aspoň přemluvit k návštěvě manželské poradny? tam by "to" aspoň slyšel od někoho zvenčí... myslím že těch 27 let by za ten pokus stálo. červenec 31, 2007 23:20 diky za rady... : helena444 ...pokud se u nas objevi kytka,to ho vubec nerozhazi, ani se nezepta. Snazim se rikat vse tak jak si to myslim,jiz davno jsem poznala,ze neco jen naznacovat nema v jeho pripade vubec smysl,kdyz tak to pochopi stejne obracene.kritiku nesnasi a ta jeho natura je podminena geny,maji to v rodine. Hodne zen ho povazuje za dokonaleho,romantickeho manzela,bohuzel,opak je pravdou.Dokaze totiz velice dobre zachranovat tzv. nestastne duse, ktere mu vylevaji srdce a timto si lehce tyto damy ziskava.Nekdy se divim, jak jen mohou ty zenske byt tak naivni,kdyz jim radi jake koreni kam pridat.. a ja vim ze neumi drzet varecku v ruce a uvarit jedine caj srpen 01, 2007 08:46 ... : bb )) jo, na internetu je king navrhni, že uspořádáte u vás doma, na chatě, na zahradě grilování pro dámy, ať je pozve ať vidí mistra v akci srpen 01, 2007 08:51 Domácí dusno a nemluvení : wendy to je děs a běs. A chlapi jsou na to specialisti. Takový slova nepromluvení dva měsíce - to znám. A jak už to bylo psáno - ten člověk k tomu, že je to špatně, musí dospět sám. Asi věkem. A protože tomu tvému to Helo vyhovuje, nemá zájem to ani řešit ani k čemukoliv dospívat. Já jsem to jeden čas řešila tak, že jsem svému choti napsala dopis. NE žádnou poníženou supliku, jen to ne. Ale pár řádek, nad kterými se musel zamyslet, pěkně v klidu, nemuset se mi dívat do očí, stydět se nebo hned reagovat - třeba útěkem, vztekem. Zkus to. srpen 01, 2007 09:16 jo Wendy já jsem se naučila psát : Inka také dopisy svému ještě tehdy prvnímu manželovi a dělám to dodnes. Vzhledem k tomu, že ten druhý je cholerik-hysterik, tak je to super varianta. V zásadě se s ním moc nemazlím, píšu věci jak je cítím a následně i jak bych si to představovala s tím, že jsem přístupná diskuzi. Tomu druhému tedy už protože doba pokročila píšu e-maily. Je to super, protože když se rozčílí, tak já u toho nejsem, ale on nad tím zase přemýšlí a když dorazím domů, tak už je klidný, přístupný diskuzi a má připravené varianty a jde to jak po másle. Hlavně si to může přečíst kolikrát chce a také má čas nad tím přemýšlet a rozhodnout se podle své vůle. srpen 01, 2007 09:26 Souhlas s Wendy a Inkou, : Ariana to je výborný nápad, taky mám vyzkoušené varianty dopisů a fungují velice dobře. Teď už je naštěstí nepotřebuji, ale svého času udělaly dobrou službu. Člověk si při psaní lépe rozmyslí formulace a druhý má potřebný čas k reakci, čímž se dá elegantně vyhnout cholerickým výlevům a hádkám. srpen 01, 2007 09:39 SMS : Jel Mně se osvědčilo provést výměnu názorů formou SMS. Člověk si dobře rozmyslí co chce a je stručný. Už několik rozepří jsme takto vyřešili poměrně hladce. srpen 03, 2007 15:05

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment