|
 Pro případy enormních veder se ve školských předpisech pracuje od konce devatenáctého století s termínem vedřiny. Volné dny vedřiny se dříve vyhlašovaly tehdy, když teplota vyšplhala v deset hodin dopoledne na 22,5 stupňů Celsia ve stínu. Teplo, horko, parno a vedro je víceméně totéž, přičemž výraz vedro je určitě nejsilnější, větší teplo než vedro už v češtině být nemůže.
Vedrem padají lidé i teplotní rekordy. Ano, takové dny právě máme...
Čeněk (19. 7.) má své jméno prý z latiny. Původně znělo Vincentus - tedy přemáhající, nebo vítězící nad něčím (někým), V Italštině se pak přeměnilo na Vincenzo (čti Vinčenco), z čehož vznikl náš Vincenc a jeho zdrobnělá podoba Čeněk. Čeňků je u nás v současné době asi patnáct set. Nejznámějším českým nositelem toho jména byl pan Čeněk z Vartenberka. Byl to velice ambiciozní a sebevědomý český politik. Byl velkým příznivcem husitského hnutí, dokonce po jeden čas nechával na svém panství světit husitské kněze. Ale politika je vrtkavá a Čeněk z Vartenberka se dostal s husity do sporu, vstoupil do služeb krále Zikmunda a po smrti krále Václava IV. se stal spoluvladařem v zemi. Nakonec ho sám Žižka porazil v bitvě u Hořic v r. 1423. Vartenberk se pak stáhl na Veliš, kde nakonec v r.1425 i zemřel. A pak ještě máme Čeňkovice, obec v Lanškrounské kotlině, která vznikla už za Přemyslovců. Obyvatelstvo tam do r. 1945 bylo převážně německé, se živilo domáckými pracemi a podomním obchodem. Dnes tam mají Ski areál. Ilja (20. 7.) je slovanský přepis hebrejského Elí Jáhu, přičemž obě části tohoto jména znamenají Bůh. U nás se používá varianta Elias či Eliáš. Ilja je pak slovanským přepisem řecké varianty tedy Élias. Jméno je velice oblíbeno jak v Rusku, tak v Bulharsku a zemích bývalé Jugoslávie. Pravoslavná i řecko-katolická církev tomuto světci přikládá velký význam. Iljů u nás, pravda moc není - jen asi kolem pěti set. Uveďme z těch známých např. Ilja Hurník - hudební skladatel, Ilja Racek - český herec, Ilja Prachař, taktéž známý herec, ruský spisovatel, básník a publicista Ilja Ehrenburg. Vítězslav (21. 7.) Zde překladu netřeba. Jméno je původu slovanského, prostému lidu naprosto srozumitelné. Od chlapečka takto pojmenovaného se přirozeně očekává, že bude slavný svými vítězstvími - a nemusí to být zrovna v boji. Nicméně není tomu úplně zcela tak. Ve staročeštině totiž vítati znamenalo bydlíti, sídliti - tedy Vítězslav byl někdo, kdo byl slavný sídlem, nebo mocí, nebo se proslavil v místě bydliště. Mezi naše známé Vítězslavy můžeme počítat Vítězslava Nováka, hudebního skladatele, Vítězslava Nezvala - českého básníka, Vítězslava Vávru, zpěváka a bubeníka,Vítězslava Vejražku českého herce, Vítězslava Jandáka - herce a politika (který to na krátkou dobu dotáhl až na ministra kultury), Vítězslava Dostála - českého cyklistu a další. Magdalena (22. 7.) další krásné jméno hebrejského původu. To slovo znamená "věž", ale především se tak jmenovalo městečko na pobřeží Genezaretského jezera. Magdalena je vlastně žena, nebo dívka „pocházející z městečka Magdaly“. Jméno je u nás i ve světě velice oblíbeno a stále se užívá. První známou Magdalenou byla patrně Marie Magdalena (Marie z Magdaly, Máří Magdalena), poté, co ji Ježíš zbavil démonů, stala se jeho učednící a oddanou spolupracovnicí, některé teorie tvrdí, že i jeho ženou a že jejich potomci jsou dosud naživu, žijí inkognito, přísně chráněni. Český národ ovšem nosí v srdcích Magdalenu Dobromilu Rettigovou, která krom toho, že výborně vařila a napsala několik kuchařek, byla velmi inteligentní a vzdělanou ženou, která se lvím dílem zasloužila o vzdělání - a i právo na vzdělání - českých dívek a žen v jejich rodném jazyce. A co půvabná herečka Magda Vašáryová,nezapomenutelná v roli manželky správce pivovaru ve filmu Postřižiny. Nebo Markéta Lazarová ze stejnojmenného filmu. Novinářka a publicistka Magdalena Dietlová. Konečně Maří Magdalena jest patronkou mnoha řemesel a živností a především drží ochranou ruku nad ženami svedenými a kajícnicemi. Libor (23. 7.) Ač zní slovansky, slovanské toto jméno není. Podle jazykovědců totiž pochází z latinského slova "LIBARE" - tedy obětovat se. Je to tedy člověk, který je obětníkem, obětuje, nebo sám se obětoval. Údajně v římských chrámech prováděl obětiny bohům. K úvahám o slovanském původu tohoto jména svádí právě slabika Lib - silně připomínající slovanské Ljub - tedy láska, milovati - ale není tomu tak. Mezi naše známé Libory patří Pešek - dirigent, Sionko a Došek fotbalisté a Libor Ambrozek, bývalý ministr životního prostředí. Tedy nositelé zajisté zajímaví. Kristýna (24. 7.) Toto krásné jméno je latinským tvarem přidavného jména odvozeného od jména Kristus. Je tedy Kristova (dívka, žena, zasvěcená Kristu, patřící Kristovi). Zvlášť teď se miminkům ženského pohlaví hodně dává. U nás je Kristýn a Kristýnek přes dvacet devět tisíc. Kristýnami byly i dvě světice, které - jak jinak -byly pro svou víru umučeny a posléze popraveny - byla to Kristýna z Bolseny, která žila ve třetím století v Itálii a Kristina zvaná Belgická, která se narodila v roce 1150 v Bruselu. Obě za svého života prý konaly zázraky, přičemž ta první se stala patronkou mlynářů, námořníků a lučištníků, zatímco k té druhé se utíkali o pomoc hříšníci i lidé, kteří se ocitnou v nouzi. Známými nositelkami tohoto jména jsou švédská královna Kristýna I., Kristina Vlachová - česká scénáristka, Christina - Melounek - Applegate - americká herečka, Christina Aguillera - americká zpěvačka a „last but not least“ - krásná Kristýnka, již opěvoval Vladimír Dvořák ve své hře Sto dukátů za Juana - Jak je hladké portugalské hedvábí, hladší je tvá paže Kristýnko.... (Jakub 25. 7.) Jméno je původu hebrejského. Původní význam tohoto slova je pata. Údajně se Jakub jako druhorozený držel svého staršího bratříčka Ezaua za patičku. Z toho důvodu má toto jméno v přeneseném slova smyslu i význam "druhorozený". Je oblíbeno po celém světě a stále jsou jím hojně pojmenovávána další a další miminka mužského pohlaví. Jakub byl patronem kovářů, válečníků, lékárníků a dělníků. Mezi lidmi je a bylo mnoho slavných Jakubů - např Giacomo Puccini, Jean Jacques Rousseau, Jacques Prévost, Jakov Džugašvilli - Stalinův syn, kterého jeho ukrutný taťka nechal na pospas Němcům, Jakub Deml, český básník, Jakub Arbes - český spisovatel, který mj. napsal pěkné horůrky zvané romaneta, Jan Jakub Ryba (Hej mistře, vtsaň bystře) Jakub Schikaneder - český malíř, Jakub Janda - český skokan na lyžích - a pochopitelně!!!! BOND - JAMES BOND - „Protřepat, nemíchat“. A nesmíme zapomenout - taky Kuba Kubikula se svým malinkým medvídkem Kubulou. Pidřich
|
