O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Přihlášení
Anketa
HUBNUTÍ - SNÍDANĚ - I. |
Středa, 15 září 2010 | |||||||
Hubnutí je velice nepříjemná věc, ať se děje „samovolně" (tj. např. z nešťastné lásky, z nedostatku, z trápení jakéhokoliv či nedej bože z nějaké nemoci) nebo „volně" (tj. když si už po „mocté" řeknem, že takhle holka ne, buď si vyměníš židli za křeslo, koupíš postel 140 cm, větší vanu, větší záchod a - ta ulička v kuchyni by taky asi potřebovala rozšířit...).
Prošla jsem si obojím. Když nečekaně umřel otec mých dětí (tehdy velmi, velmi malých), zhubla jsem za měsíc 15 kilo. A to jsem jedla jak vlčák. Ale - zase jsem ten měsíc téměř nespala.... Pak mi známý felčař dal nějaké ty uklidňující pilule. Když jsem jich cca pět vzala a zjistila, že po nich je svět najednou příjemnější, všechno se dá vyřešit docela v pohodě, tak mne to dost vylekalo a řekla jsem si: „Holka, dost, žádný berličky, to je cesta do zhouby, tohle musíš zvládnout sama!" A nařídila jsem si..
Ono to v podstatě jinak nešlo. Jediné pomocné ruce stejně visely z mých ramenou. Donutila jsem se pokračovat. Šlo to, jak jinak. Je pravda, že bych asi nyní udělala plno věcí jinak, jenže rozum ve třiceti je jiný, než ve čtyřiceti, natož v padesáti...atd. Mj. asi bych, s mým současným rozumem, nezůstala už s dětmi sama, protože děti odlétnou a pak zůstane jen omšelá stará baba :))).
Ale zpátky k hubnutí. Jak už jsem psala, s nějakými dietami případně nejrůznějšími a děsně spolehlivými návody má určitě každá nějaké ty zkušenosti. Ono ani tak přesně nezáleží na tom, kolik gramečků tohohle a gramečků toho druhého, jako spíš na tom, kolik toho sníme za den celkem a jak dalece je to výživné.
Bohužel, většina boubelek či boubelím má pěkně roztažený žaludek, který je zvyklý na časté a opulentní porce. Jenže - k němu už nám chybí správný protiklad - práce drvoštěpa. To je jasné... Takže úplně ze všeho nejdřív je nutné (a nejbolavější) si žaloudeček zase smrsknout.
Pochopitelně se bude bránit, hladově naříkat, volat po něčem pořádném... Proto všichni také doporučují hlavně časté miniaturní dávky! Oblbnout ten zažívací orgán, ukecat ho, donutit ho se zdrcnout do únosnějších rozměrů.
Že je hubnutí záhul na psychiku, je jasné. Docela chápu už, jak asi působí na sexu schopné muže pěkné a vábivé ženské tělo.
Můj žaludek má erekci pokaždé, když vystoupím u Anděla (jdu na nějakou kontrolu do nemocnice Na Homolce). Hned, jak vystoupím z metra, dostanu pěstí - ovane mne neskutečně vábivá vůně grilovaných klobásek, za rohem zas bimho! Křupavé rohlíčky Fornetti... Ty vůně jsou přímo vražedné! Slintám jak smečka Pavlovových psů a snažím se stáhnout nosní dírky na minimum. Prchám kolem těch vábidel na autobus, abych se co nejdříve dostala do toho žaludek neburcujícího odéru nemocničního. Uff - tohle je ten nejhorší hnus při hubnutí, přátelé!!!
A tak, než přejdeme k nějakým návodům - pár dotazů:
Jíte pravidelně ráno? Co jíte k snídani? Neodsouváte snídani „na pak"?
Jsem moooc zvědavá na vaše odpovědi,
|
< Předch. | Další > |
---|