Tedy, co tohle je za dotaz? Rodina ve které žije, chce po vás výživné? Děláte si legraci vy nebo oni?
Pěkně plaťte výživné dcerušce až do konce studií, bez ohledu na to, kde právě dlí a v čí postýlce si dělá hezky. Ale co Vám probůch je po rodině jejího přítele?

Rodina přítele po vás nemá co chtít. Pokud je dcerunka tak dospělá, že bydlí s přítelem, musí se o své potřeby starat sama. Ano, jelikož studuje, má nárok na výživné od vás a od otce. Ale! Jsem přesvědčená, že výše výživného se stanovuje podle příjmu rodiče. A pokud máte příjem pouze ve formě dávek péče o osobu blízkou.... nechala bych na soudu, ať určí, kolik máte platit.

Nejspíš "rodina" jejího přítele zvedla telefon a oznámila, že dá dcerušce najíst, jen pokuď to její matka zacáluje.
Nějakou rozumnou částku bys jí, Darino, dávat měla, určitě tolik, kolik by projedla doma, ať tě nezačnou hned zkraje vláčet po soudech. Problém je s tím, že výška výživného nebyla stanovena soudem, čili pokuď po tobě budou chtít víc, jak chceš (jsi schopná) dát, tahanicím se asi nevyhneš.

Dávat by jí něco měla, to je přeci bez debaty. Ale jak s tim dcerka naloží, do toho přeci cizí "rodině" nic není. Oni nemají povinnost ji živit a ona nemá povinnost jim dát byť zlámaného groše! Když nedají dcerušce najíst, ať se jde napapat domů za maminkou. To již tak s sebou nese ta vytoužená samostatnost.
Nebo vy to spíš vidíte, jakože dala matinka dcerku do pionýrského tábora a teď má povinnost posílat hospodářce tábora penízky za stravování, protože jinak chudák dítě bude strádat hlady?
Jaké tahanice s rodinou? Proč jí také takhle stupidně děsíte? Nejste náhodou ta "rodina"?

je dcerunka. Jen vona může chtít výživný a zažalovat matku. Takže se především domluv s dcerou, kolik chce a jestli to vopravdu chce řešit soudně. Rodině přítele je po tom vopravdu velký kulový. Dobře si holka vybrala. Jestli je synek po svý rodině, ještě si s ním užije. Láska zase bude přenášet hory a my si tady za čas zase něco výživnýho počtem.

Když jí šu.á, ať jí živí. Jestli ovšem není synáček té rodiny taky student, nebo nezaměstnaný.
V tom případě bych je hezky umravnila, ať si každý bydlí doma u mámy, dokud nebude schopen si na tu "samostatnost" vydělat.
Být pohlavně zralý a sexuálně aktivní, neznamená současně zralý k samostatnému životu, zvlášť, když dcera ještě studuje.
Chudák Darina se zřejmě stará o někoho nemohoucího, když jí to neumožňuje vlastní výdělečnou činnost, a dostává dostatečně velký Příspěvek na péči, že jí to dočasně nahrazuje mzdu. A z toho by snad měla ještě platit dceři ? Vždyť ona je povinna tento příspěvek použít pouze na potřeby toho nemohoucího, dokonce to musí určitou formou vyúčtovávat pro případné kontroly.
Možná by potřebovala, aby jí ta "dospělá" dcera trochu pomáhala. Pečovat o někoho 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, není žádná sranda.

Představa, že mi některý z mých synů nastěhuje ke mně domů studující partnerku, a bude chtít, abych jí živila, se mi taky nezamlouvá.

ale budes to resit se synem nebo matkou jeho pritelkyne?

Zírám. Před časem tu kudlanky odhadovaly, že přiměřený příspěvek na studující dítě v tomto věku je od rodiče, se kterým nežije, někde kolem 4 - 6 tis. Kč. Dokonce některé hrdě prohlašovaly, že by to svým dětem samozřejmě (ber kde ber) platily. Tož jsem čekala mohutný pokřik, jak je děti potřeba živit, zajistit vzdělání, nebrat ohled na současnou situaci rodiče, jednou si je pořídil, tak ať se stará... Co se tady změnilo?

Jinak by na místě Dariny v klidu vyčkala na soud. Pokud vím, zpětně se výživné zletilým nevyplácí a soud těžko vyměří z příspěvku POB větší částku, než by Darina na dceru vydala, kdyby bydlely spolu.

Jasně, že bych si promluvila se svým synem, že na svoji případnou studující partnerku bude přispívat do společného fondu domácnosti.
To mě jen tak napadlo, že rodiče toho "přítele" Darininy dcery do toho mluví proto, že mládež pravděpodobně bydlí u nich doma. Kdyby měl "přítel" svoje samostatné bydlení, tak je to asi jeho rodičům buřt.

Darina nemá svůj vlastní příjem, takže z čeho by měla studující dceři přispívat ?
Naopak vím, co to obnáší, starat se o nemohoucího. Jestli má Darina Příspěvek na péči v nejvyšší skupině, (to usuzuji z toho, že je to její jediný příjem) tak ta opečovávaná osoba musí být OPRAVDU nemohoucí.
Dcera zřejmě nikdy neslyšela o brigádách pro studenty, nebo v místě kde bydlí, taková možnost není. Ale jestliže se o ní máma stará sama od jejích dvou let, čekala bych, že jí to dcera nějakou formou (aspoň psychické podpory) vrátí, a né že práskne do bot, jen jí padne 18 let, a ještě bude chtít výživné.
Mohla s matkou zůstat aspoň než dostuduje, a hlady by asi doma neumřela. S přítelem se mohla scházet. Jestli je ovšem samostatná, tak se vším všudy. Dostudovat lze i dálkově.

šláply jsme ti tu na kuří oko? Co tě nutí být neustále v opozici? V začátcích jsem tvé příspěvky četla ráda, ale dávno tomu...

že když máma ani dcera na studie nemají, tak holt se žádné studie nemohou konat. To je holý fakt, a jak pravil největší z klasiků: může se nám to nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, ale... atd.

nemám náladu oponovat, protože by to akorát vyznělo, že se strefuju do Dariny - a věřím, že ta opravdu není v lehké situaci. I když odchodem dcery se jí předpokládám finančně trochu ulevilo. A nemyslím si, že by Darina měla do rozhodnutí soudu cokoliv platit.
Jiná situace, ale velká řada podobností - pořád je tu dítě, které nějaké finance spotřebuje, samo se neživí, vzdělává, s rodičem v jedné domácnosti nežije, ač by mu to ten rodič s radostí umožnil... Mě fascinuje ten dvojí metr.

ty bys měřila všem zcela stejně? A myslíš, že to je spravedlivější?

studující osmnáctka potřebuje šest tisíc, tak jdi matko žebrat? Nebo jak PŘESNĚ si to představuješ ty?

souhlas : "pořád je tu dítě, které nějaké finance spotřebuje, samo se neživí, vzdělává, s rodičem v jedné domácnosti nežije, ač by mu to ten rodič s radostí umožnil..."

Otázka zní, proč TO DÍTĚ nehodlá žít v jedné domácnosti s mámou, alespoň dokud nedostuduje ? V 18ti to má "za pár". Máma jí nevyháněla, ale dcerunka odešla "za láskou". Proč jí tedy ten LÁSKA neživí, když si jí vzal domů ?
Neřeším, jestli studující dítě stojí 4 nebo 10 tisíc Kč, ale to, že se dcera i její přítel cítili tak moc dospělí, že se nutně museli sestěhovat do jedné domácnosti, a teď čekají, že jim budou (oboje ?) rodiče tu samostatnost financovat ?

jaký dvojí metr? To, nad čím se většina připěvatelů pozastavila, byla skutečnost, že RODINA přítele požaduje výživné....

já jsem neplacený agent provokatér Pokud se ptali na dospělé děti v předchozích článcích otcové nebo macechy, bylo slyšet jen "živit, živit, živit bez ohledu na cokoliv, jednou je máte, tak je živte", tak se divím, že je to tu jinak
Zrovna tady v opozici nejsem, čirou náhodou. Tady jen poukazuji na nekonzistentnost názorů...

A ano, za stejných okolností bych měřila všem co nejstejněji (a za srovnatelných srovnatelně) - myslím, že je to takový základ spravedlnosti. Posuzovat pokaždé jinak podle toho, že je dotyčný ženská/chlap/Žid/cyklista mi prostě nepřijde dobré.

Konkrétně zde bych asi vyčkala, až milé studující děvče dorazí zpět domů nebo až si vymůže výživné soudní cestou.

to nařčení mě docela pobavilo, jen si na rozdíl od vás umím situaci představit.
Holka, ještě nezralá, doma těžce zpruzená vyčerpanou matkou a někým nemohoucím, nemoha vydržet ani do konce školy, cvrliká příteli - pravděpodobně taky ještě nevydělávajícímu - do ouška: "Hele vezmi mě k vám, cmuk cmuk... u vás bysme měli celej velkej pokoj a svatý klid proti tomu, co mám doma... dyť jsi plnoletej... cmuk cmuk cmuk... nějak to u vašich zařííííď...." tak dlouho, až mladík záležitost opravdu předloží u kuchyňského stolu. Po pár dnech debat se doví, že dobrá, ale úplně nám stačí, že musíme živit tebe, ať si mladá řekne máti o nějaký prachy, dyť ji má povinnost živit! A dcerunka zajede za Darinou a povídá: "No víš, oni po tobě chtějí, abys mi přispívala, prý mám nárok, dokuď nedostuduju."
No a z něčeho takového není přece problém udělat formulaci, jak Darina - "rodina po mě chce výživné". Dcerunku samotnou by to ani nenapadlo, takové přízemnosti zatím neřeší. Mladý jsou zřejmě ještě "děcka", tak k nim rodiče taky tak přistupují a finance řeší mezi dospělými.
Vůbec nepolemizuju s tím, že přítele rodiče by ji měli spíš poslat domů, pokuď mládež svoje dobrodružství není schopna financovat.

byla jsem původně názoru, že by měl holku živit ten, co ji š.ká, jak říká mamča, ale minule jste mi u podobného článku vysvětlili, že je fuk, jestli holka žije doma, s přítelem nebo na marsu, rodiče jsou povinni ji živit, dokuď nedostuduje (a to ten š...jící byl starší, samostatnej a vydělával).

počkala bych jak to dopadne u soudu. Jestli chce holka výživné - at se soudí. Jestli chce živit, at se vrátí domů.
nevím jak na tom je máma - ale asi ji bude péče zmáhat a ráda by občas někam "vypadla", kdyby dcera "pohlídala", třeba je to jinak a osoba o kterou máma pečuje nepotřebuje 24h péči a máma by si mohla přivydělat nevím.
Těžko soudit, těžko radit, když neznáte situaci všech zůčastněných...

s tím pobytem je to otázka. Rodiče jsou povinni živit děti, dokud se děti soustavně připravují na povolání a místo pobytu těch dětí nejspíš nebude určující.
Protože při vyživovací povinnosti u dospělé osoby asi povinný pobyt v domácnosti živitele neexistuje.
Tak třeba kdyby exmanžel - milionář měl vyživovací povinnost ke své exmanželce (t.č. na MD nebo bez práce), taky by on těžko mohl vyžadovat, aby přitom musela žít v jeho domácnosti (a nedejbože se podílela na jejím chodu). Z hlediska zletilosti a svéprávnosti vyživované osoby se jedná o totéž, jak je jednomu 18, tak je prostě sám za sebe. Může se nám to nelíbit...atd.
Taky to děvče u nové rodiny mohlo podat tak, že máma jí nedá dobrovolně ani kůrku chleba a nová rodina si klidně může myslet, jak se ujmula trpícího dítka - v takovém případě by byl možná na místě pohovor s těmi rodiči. Ale stejně bych počkala na jejich první aktivitu.

Ovšem zásada "kdo ji šuká, ať ji živí" je kouzelná. Už vidím, jak se manželky a manželé nevěrníků soudí o příspěvky na výživu svých nevěrných (méně vydělávajících) partnerů s jejich bokovkami. To by byl rozkvět detektivních agentur!

tak jenom pro mamču:

Né - nikde sem nenapsal, že dívčina má nárok na to, bydlet někde zadarmo a nechat se kýmkoli živit. To ať si klidně rodina přítele stanoví, kolik jí bude vona, nebo její přítel, za pobyt platit. Do toho je mi hov..by a na to se taky nikdo neptal. Ale do placení výživnýho ze strany rodičů tý holce, do toho je tý rodině vopravdu, ale vopravdu úplný ho*no. Už jsem byl pochopenej?

jako matka bych jí dala výživné co určí soud, ale do ruky, je plnoletá a může po mně chtít kdokoliv cokoliv, je mi to šumák. Je to její volba ne moje žít někde jinde, doma místo má a nikdo jí z něj netlačí. A já už za ní a za její rozhodnutí bohužel nejsem zodpovědná.

Na druhou stranu si dokážu dost dobře představit, jak se partner mého dítěte přistěhuje k nám, své výživné si ponechává jako kapesné, ale jí s námi, sprchuje se, třeba a ani s ničím nepomůže ..... asi by dlouho nevydržel.

Mám takovou tuchu, že u nás také kdysi dávno cosi takového také proběhlo, musela jsem synkovi vysvětlit, že týden zvládnu, ale víc ani omylem, ať si revoltující děvenka srovná svůj vztah s rodiči, že si ani já peníze netisknu. Pak měl synek také revoltující období, tak jsem ho vyhodila z domu, k mému překvapení se k nikomu nenastěhoval, uvědomil si, že by byl na obtíž, bydlel v autě .... Po týdnu a půl pochopil, že tudy cesta nevede, omluvil se vrátil se domů a jak si panečku vážil teplé večeře, čisté postele a teplé vody, a bylo po problémech....

Možná si dcerunka také musí uvědomit, že ani svoboda není zadarmo a že všude kde bude bydlet se po ní něco bude chtít, vyjma toh když bude bydlet u rodičů a bude muset respektovat pravidla.

1) má studentka denního studia SŠ (násleně VŠ) nárok na výživné? Ano, má. Dokud se soustavně připravuje na budoucí povolání, tak má. Pokud bydlí s jedním z rodičů, tak se za výživné považují i poskytnuté naturálie - byt, energie, strava atd. Ten z rodičů, se kterým dítě nežije, přispívá finančně. Dokud matka nemá soudem stanovené výživné, nemusí dceři vyplácet nic. U SŠ studentky asi soud přihlédne k tomu, že matka dceři nabízí zázemí a že není výdělečně činná a dcera má již trvalé bydliště jinde a podle toho stanoví výši výživného.
Výživné samozřejmě patří do rukou dcery.

2) diskuze o výživném, kterou zmiňuje Macesska, byla o něčem dost jiném - otec kdysi odešel od rodiny, platí výživné a při nejbližší příležitosti (dcera nastěhovaná u přítele) pátral po možnostech, jak výživné snížit, případně zpětně vrátit. Zákonně nemá a lidsky mi to přijde dost neotcovské. No a k maceskám, které tu taky měly článek o synovi svého muže z prvního manželství, jsme vedly řeč jen o tom, že 18.narozkama syna jejich muž nepřestane být otcem a že otcovy finance patří nejen jejich novému roběti, ale i tomu starému uhrovitému, ať se jim to líbí nebo ne. Ale to taky není případ Dariny.
Tahle matka nenechala dceru na krku manželovi, ale od malička se o ni starala, dcera se zaláskovala, frnkla a máma, která se stará o nemohoucího člověka, zjišťuje, zda je povinna na dceru něco přispívat rodině, kam se dcera nastěhovala.

3) podíl na provozu domácnosti, kam se dcera nastěhovala - myslím si, že to proběhlo nějak tak, jak napsala Erika.
Připomínám, že není řeč o výživném, ale o podílení se na provozu domácnosti, ve které žije dcera. A tady zastávám stanovisko, ať si to řeší ta rodina, u které dcera žije, protože jí POVOLILI ZŘÍDIT SI U NICH TRVALÉ BYDLIŠTĚ. Tudíž nechť cokoli požadují po ní, ne po její matce.
Být matkou toho syna, udělám to, co píše Inka - má kam jít? žádné domácí násilí, problémy, nic takového? Ok, měsíc bude naším hostem, pak se vrátí domů, a ŽÁDNÉ TRVALÉ BYDLIŠTĚ. Když někomu povolím trvalé bydliště, musím nést důsledky. U takového mláděte to znamená, že ho beru do rodiny a počítám s ním.
Já osobně bych nedávala na výběr domů, nebo začneš přispívat vypočtenou částkou na jídlo, energie atd., ale jen domů a oba dostudovat a přitom klidně randit. Protože bych taky mohla zjistit, že synek praštil se školou a šel vydělávat, aby lásku uživil.

To, že si pobyt dívčiny musí rodina hocha vyřizovat jedině s vlastním synkem a s nikým jiným, to je přece jasné od začátku. Taky je tím jasné od začátku, že "rodina" nemá jakýkoliv právní ani morální nárok požadovat jakýsi příspěvek od matky holčinky. O tom přece není třeba vůbec diskutovat, o tom žádná.
Ale nějak tady zapadl úplně jiný problém, a to, do jaké výše je matka povinna dotovat dívčina studia, když sama je v podstatě bez prostředků.
A znovu si dovolím tvrdit, že dítě nemůže požadovat něco, na co jeho rodina nedá dohromady dostatek prostředků. A znova opakuji: Když rodina na studie dítěte nemá dostatek prostředků, nemůže se dítě u rodičů domáhat jakési povinnosti vydržovat jej na studiích. Mám totiž dojem, že jaksi automaticky se tohle předpokládá samo sebou - "chci studovat, musíte mě vydržovat v plné potřebné výši". Tak říkám, že ne! Říkám, že rodiče jsou povinni pouze k částce, určené dle výše jejich příjmů. Pokud tato částka na udržení při studiu nestačí a dospělé dítě odmítá si ji vlastním přičiněním zvýšit, studovat prostě nemůže.
Bylo to tak za Rakouska, za První republiky, je to tak v celém světě. Studia nejsou pro chudé!
Až se, snad, možná, jednou, ustaví nějaký systém dlouhodobě návratných půjček, také systém stipendií, pak snad. Dnes ne!

s 1 a 3 souhlasím.
Těmi diskusemi jsem nemyslela ani tak toho úsporného otce, jako články s lékárníkem-kominíkem, dcerou s přerušením školy, nezaměstnaným synem na Slovensku etc. Všude šlo o to, zda má dospělé, nevydělávající a mimo bydliště živitele žijící, dítě nárok na výživné. Kdo koho opustil, vykopl, vyštval, utekl, na koho se kdo vykašlal a jak moc a dobře se kdo staral - můžem opět jen spekulovat.

A čím víc o tom přemýšlím, tak mám dojem, že rodina přítele musí být přesvědčená, že holce u maminky zrovna pšenka nekvete - proč by ji jinak brali k sobě a přihlašovali trvalé bydlo? Pokud tedy nemají dojem, že na vysouzeném výživném a daňových odpočtech nějak úžasně vydělají, což teda i mně zní dost bláhově.

jo, to jsem v zápalu psaní bodů 1-3 vynechala - ano, souhlas, studovat bohužel může jen ten, kdo na to má nejen hlavu, ale i finance, a když nemá, tak holt musí jít vydělávat a studovat při práci. To beru pro další vzdělávání.
Ale v tomto případě předpokládám šla dcera na SŠ hned po ZŠ, když jí teď je 18, tj. nastupovala v 15 letech. Málokterý rodič pošle dítě po ZŠ do práce, ostatně těžko by ho někde přijali - bez praxe, řidičáku a se spoustou omezení, která se zaměstnávání mladistvých týkají. Pracovat mohou max.6 hodin denně, moc by si nevydělala a vyučení nebo SŠ při práci by stálo dost peněz. K tomu by samozřejmě maminka přišla o přídavky na dítě a o slevu z daní, a výsledek - nula nula houby.
Pokud holka není manuálně zručná, tak jde na SŠ. No a posílat ji uprostřed školy do práce kvůli nedostatku peněz je až krajní řešení, protože opět - žádné přídavky, žádná sleva z daní a na krku nezaměstnaná mladistvá, která nedostane ani podporu v nezaměstnanosti.
Tak se holt většina rodičů snaží pacholky dokopat aspoň k té maturitě.

jo, ten kominík, to jsme se vyřádili :-) já jsem pro sice jednotná pravidla, ale indivindi přístup. Proto jinak nahlížím na macessku, která se zajímá, zda musí její nový drahý platit výživné synovi, který po matuře chce se učit řemeslu. Tam je moje reakce "Ano drahá, tvůj drahý nepřestal být otcem svému synovi jen proto, že má teď tebe, a pokud syn bude pokračovat a učit se třebas na horníka, má tvůj milý smůlu. A proč se vlastně ptáš ty?"

A jinak se dívám na matku, která se o dceru starala od malička a k tomu se stará o někoho nemohoucího a zajímá se, zda musí za dceru přispívat rodině, kam se mladá momentálně přistěhovala. Tam je moje reakce Ano, dcera má nárok na výživné, ale nikde není psáno, že ho od tebe musí dostávat v penězích, když jsi jí ho doteď poskytovala v naturáliích, takže pokud chce bankovky, ať si to oběhá u soudu a ten nechť rozhodne, kolik jí máš platit cash. A ona ať si pak dohodne se svým novým trvalým bydlištěm, kolik jim má platit. Ty se o to nestarej, jen zdůrazni, že doma má otevřeno pořád, víc tě nezajímá.

Ano, to trvalé bydliště mě na tom všem nesedí nejvíc. Třeba i proto, že každý rodič ví, že v 18letech většina životních osudovek dřív či pozdějc skončí a co pak s tím trvalým bydlištěm, když za dveřma bude stepovat nová osudovka jejich mladýho, žejo:-)

No, každopádně dotaz Dariny byl, zda musí rodině na dceru něco platit - ne, nemusí. A dceři jen pokud Darina sama bude chtít, tj. bude si to moct dovolit a to, že dcera nebydlí doma, bylo s jejím souhlasem. V opačném případě bych dcerku poslala do prčic a ať si mne pro mne za mne honí po soudech.
Darina totiž není v pozici rozvedeného rodiče, který se o ni nestaral/nežil s ní, a proto má soudem určené výživné, které musí dceři vyplácet.
Jo, a když už by dcerka šla k soudu, ať si tam vyběhá i toho dlužného taťku.

tak si asi, navíc jako samoživitelka, takový "luxus" nemohu dovolit, když mám ke všemu nezaopatřené, byť zletilé, řádně studující dítě a luxusně si dovolit nemít stálý příjem. To zase nebere hlava mně

že my péči o nemocnou blízkou osobu považujeme za luxus, a studia dětí ne. Pokud jde o státní SŠ, neměl by to být takový problém. Paní s příspěvkem na POB má nárok na příspěvek na bydlení, coby samoživitelka pravděpodobně i na sociální příspěvek, určitě na nejvyšší přídavky na dítě.
S čistou mzdou 15 tisíc, například, dá něco za dopravu, oblečení a obuv (pečovat doma může i ve dřevácích, do kanceláře se obleče jinak), za jídlo mimo domov taky něco dá atd. Přijde o sociální dávky.
A doma co? Přece nepoví: Dobré ráno, můj milý životní druhu (druhý manželi), jak ses vyspal? Jo, dnes kolem desáté pro tebe přijedou zřízenci z jednoho úespéčka, víš, holka potřebuje doštudovat, a tak už nebudeš marodit doma, sorry.

dokud dcera byla doma, ale ptá se, zda musí platit na dceru nové rodině

copak kominík Tam jsem viděla jádro pudla stejně v něčem trochu jiném. Mně by zajímal i nějaký judikát, jestli je učňák po matuře to soustavné vzdělávání nebo není, páč mi tam chybí ta soustavnost, ale jsem líná to hledat - zas tak se mě to netýká.

Noo, jinak, pokud je macesska zákonitou manželkou, tak mají snad s otcem společné finance a příjmy i výdaje se jí bezprostředně týkají, ne? (Nevím přesně, jak by to třeba omezila manželská smlouva, ale mám dojem, že moc ne.) Konec konců, jednalo-li by se o macessku s příjmem např. 50 tis. Kč měsíčně (před MD), bezpochyby by byl její příjem zohledněn při stanovování výživného pro dítko jejího manžela, předpokládám. A pokud by mu např. z dluhů na výživném vznikla exekuce, tak může být postižen jejich společný majetek - tedy i její. Takže zas tak překvapivý mi zájem o manželovy závazky nepřipadá.

Doufám, že offtopic nevadí, Darina tu má v podstatě shodné doporučení už několikrát z více stran

nesrovnávám to a vím, na co se Darina ptala
Sama si pamatuji, jak rodiče stárli a kluci byli oba na SŠ, posléze na VŠ, že jsem si tak uvažovala, že bych doma, respektive bez stálého příjmu s rodiči zůstat fakt nemohla, ale že bych to musela zkoordinovat celé jinak, abych se jim mohla věnovat i kluky uživit.
Podívej, je spousta států (Skandinávie, Kanada...), kde když dítě končí školu a v celonárodních testech studijních předpokladů je pěkně úspěšné, dopouští se rodiče, kteří by jej přesto neposlali studovat trestného činu. Prostě je to společnost s vhledem do budoucnosti dále, než my. A mne už tu ty matky a fotrové, co furt jen nechtějí platit (čímž nemyslím vůbec Darinu), fakt unavují. Samozřejmě, že si děti mohou a mají přivydělávat, ale někteří, jen kvůli hlouposti a lennosti rodičů to nemají opravdu snadné.
Zase, nemyslím tím Darinu.

o systému kanadském a skandinávkském nic nevím, tak nemůžu nic moc říkat, jen mne napadá, nebo spíš tuším, že mají ošetřeno nejen A, ale i B. Takže když má dítě schopnosti ke studiu, jsou i možnosti jak ho během studií zaopatřit - systém daňových úlev, půjček, stipendií atd.
Ne že by u nás různé možnosti nebyly, ale jsou tak přednastaveny, že je složité je všechny vůbec objevit, natož využít. Tam, v těch vyspělejších systémech, si představuji, že studijně schopné dítě bude mít ty možnosti na tácku pod nosem, takže je bude moct využít aniž by si rodiče museli najmout detektiva, právníka a finančního poradce

zájem o závazky manžela je v pořádku, zájem o to, jak se z těch závazků vyvlíct a neztratit přitom tvář, i když jde o závazky k dítěti, v pořádku není. Tedy, pro mě ne. Čili, když se moje dcera bude chtít vdát za rozvedeného s dítětem na škole, upozorním ji, do čeho jde a že bych považovala za vysoce nemorální, kdyby se to první dítě snažili odstavit na vedlejší kolej. Jenže, já jsem taková, že když přijmu do rodiny jednoho člověka, tak i s jeho lidma. Tudíž syn mého muž z prvního manželství je mým synem, syn zetě z prvního manželství je mým vnukem. Nikomu to nevnucuju, pro mě je to tak prostě jednodušší:-)

nojo, takže se budeš ptát "syn se chce po maturitě ještě vyučit a my si myslíme, že se chce jen tak flákat, co s tím? jsme povinní mu to financovat?" Ta realita je stejná, ať tomu říkáš, jak chceš. A že si nikdy nikdo nemůže oprávněně myslet, že se dítěti nechce do pracovního procesu a snaží se "vykličkovat" - tomu nevěřím.

Mně teda přijde poněkud drsné označovat se za matku někoho, kdo má svou matku ještě naživu a je s ní v kontaktu - jinak pastorci jsou taky "moje"
Btw, čím je Ti mužova exmanželka? S tím mám osobně poněkud problém

považuji za rodičovsky otřesné selhání, abych své dítě, studující SŠ, živila za reálných 8-10 tis. pro 3 osoby za nějakou maximální POB.

takze, kdyz je ta nemohouci osoba napriklad druhy dite, tak ho soupnu do ustavu, abych vuci zdravymu diteti otresne rodicovsky neselhala?

jenže to, že se kluk chce ulejt z pracovního procesu, nikdo neví:-) To jsou jen domněnky a předsudky, že kdo má SŠ, musí mít nic a nebo VŠ, ale vyučení řemeslu po maturitě je divný. Jako by dneska na SŠ kluky všude čekali s nabídkou lukrativních postů.
To jen ta maceška napsala, že to tak je, že kluk se chce určo ulejt a vy jste souhlasili, že kdo se chce po maturitě vyučit řemeslu, se chce ulejt, protože kdyby nechtěl, šel by na VŠ, to dá rozum.
No a protistrana, kam se hlásím, tvrdila, že to tak být nemusí, že ve 14, když si kluk vybíral střední farmaceutickou, tak to nemuselo být proto, že by tak toučil být lékárnickým laborantem, ale prostě nevěděl kam se vrtnout. Nebo že to třeba byla nejbližší SŠ, tak ho tam rodiče šoupli:-) A během školy zjistil, že tohle ne a VŠ tuplem ne, řemeslo má často zlaté dno, kominík není jen vymetač komínů, ale třeba certifikovaný revizák složitých zařízení a nebo živnostník s prodejem krbových kamen, co dneska frčí.
No a pár se nás našlo, co jsme zapochybovaly, že když macešce vadí představa 3 let na SOU, že by jí nevadila 5 let na VŠ a na koleji a v menze.

Já se za matku nikoho neoznačuju, to jsem jen nastínila svůj přístup k lidem kolem sebe.

Mužova exmanželka by mi byla ničím. Problém s tím nemám.

jak bys to řešila? ne každý může doma u počítač poskytovat konzultace nebo dělat po nocích daně, mezi přebalováním a polohováním, odsáváním a masírováním.

POB v plné výši, při úplné závislosti, je 12 000 Kč. A on to není jen příspěvek na péči. Ta osoba, které se to týká, bere tím pádem plný invalidní důchod. Na dceru výživné od otce, byť je jen 500 (radila bych požádat o zvýšení a exekuci), přídavky na dítě. Možná příspěvek na stravu, pomůcky a další, ale to nepočítám, protože to hravě smáznou vyšší náklady toho maroda.
S plnou POB a plným ID a s přídavky na dítě a s výživném se dostanou na 20 tisíc, což není zázrak, ale pokud neplatí 10 tisíc hypotéku, tak se s tím už vyžít dá - a evidentně doposud dalo i se studentkou SŠ.

ale i kdyby to bylo nemohoucí další dítě, vždycky existuje hafo řešení, aby to druhé dítě třeba nadbytečně nestrádalo. Můžu ho dát do nejbližšího denního stacionáře, třeba i do ústavu a zároveň si tam třeba sehnat místo, abych s ním měla co nejbližší kontakt atd. atd. Hlavně, pokud jsem JEDINÝ člověk v rodině, který může mít pravidelný příjem, tak za ty, co jsem si pořídila zcela dobrovolně, že, mám prostě plnou zodpovědnost.

Darina se žádné zodpovědnosti nezřekla, dcera studovala a studuje SŠ a to i přes matčinou otřesné rodičovské selhání.

ale s přítelem???
Já bych jí platila zcela dobrovolně, kde žije na to nemá vliv a nedopustila bych, aby se moje dítě o almužnu na svá studia muselo se mnou až třeba soudit. K jejímu narození i k POB se rozhodla matka také samostatně a nemá to proto žádnou souvislost s tím, že i dceru je povinna zabezpečit do doby, než je schopná sama. Nic a nikoho z toho nevyviňuje.

POB v plne vysi 12000, potom je to o dost vic, nez co bere cisteho pomocna sila (sanitari apod.) ve zdravotnictvi. tolik k "Můžu ho dát do nejbližšího denního stacionáře, třeba i do ústavu a zároveň si tam třeba sehnat místo, abych s ním měla co nejbližší kontakt"

profesní kvalifikaci Dariny, tudíž jsou to spekulace.
Vy si budete hájit, že je Darina světice a já budu tvrdit, že bych holce každopádně na studia přispívala beze všech soudů. Cokoliv jiného bych považovala za ostudné selhání. Toť ode mne k tématu vše!

1) Potřetí zopakuji Darina se neptá, zda musí platit dceři. Ptá se,zda musí Darina platit cizí rodině, kam se dcera o své vůli nastěhovala, příspěvek na domácnost? jakési "výživné" té rodině? Která mimochodem umožnila Dariny dceři zřídit si u nich trvalé bydliště. Čili dcera dobrovolně, o své vůli, opustila zázemí, které jí matka doma poskytovala.

2) a potřetí ještě zopakuji: Dariny dcera studovala a studuje. Dokud bydlela doma u mámy, problém nebyl. Takže žádné otřesné rodičovské selhání se zjevně nekoná.

3) Nikdo netvrdí, že je Darina světice. Jen se tě ptáme, jak bys to zařídila ty?

z me klavesnice nepadlo ni slova. me zaujala myslenka, ze starat se o nemohouci osobu je ostudne selhani (dokud dcera bydlela doma, asi co jist a za co si kupovat ucebnice mela)

ps. ze zijou z "reálných 8-10 tis. pro 3 osoby za nějakou maximální POB" je taky spekulace, zejo?

ja, matka semetrika, bych diteti, ktere neni ekonomicky sobestacne a muze bydlet doma, bydleni jinde taky neplatila

že zařízení typu ÚSP, stacionář atd. nejsou zdarma, ani ta státní, takže se může stát, že zatímco z invalidního důchodu marodova a z příspěvku na péči a výživného a dalších dávek vyžijí 3 osoby, tak v případě umístění do zařízení nevyžijí. Protože o příspěvek přijdou, o další dávky taky, a ID na pobyt stačit nemusí, takže by Darina ještě doplácela - pokud by tou osobou byl její manžel, nebo dítě.

Že nemusí platit rodině, je jasné, že ne. Tak kde jsem vedle.
Platit dceři musí a u každého soudu by to potvrdili. Stále považuji za ostudné, aby to dítě muselo na mně vymáhat soudně, jinak ani prdky.
Vás fakt nechápu, když dítě bydlí jinde, tak přestává být mýmn dítětem? Ono má právo se odstěhovat, i proti mé vůli, nicméně mne to nezbavuje rodičovských povinností. Ani morálně, ani právně.

že to ani komentovat nemá cenu.

Na co ještě Ti chybí odpověď?

"...to jen ta maceška napsala..." no, já se snažím ctít u tazatele předpoklad neviny

Evo, ono to může být taky tak, že Darina hotovost na vyplacení dcery prostě nemá. Ony jí odchodem dcery sice nejspíš náklady o něco klesly (třeba za jídlo), ale rozhodně ne na polovinu (nájem, světlo teplo apod. zůstávají stejné). Zato přišla o odpočitatelné položky z daně (platí-li teda z POV daně), příspěvek za studující dítě v domácnosti, eventuelně za nějakou hypotetickou brigádu, kterou mohla třeba dcera přispívat do rozpočtu.
Dítě má možnost čerpat výživné naturálně - pokud nejsou penízky (a není jasné, na kolik peněz má vlastně dítě nárok) a pokud dítě přesto chce výživné v hotovosti, tak ať si to zařídí soudně. Když já nabízím A, druhý vyžaduje B a neshodnem se, musí rozhodnout někdo třetí. Jinak fakt ani prdky.

Darina:

Rodina, v které teď žije, po mě chce výživné a já nevím, zda když to dají k soudu, já budu muset něco platit....Takže dotaz zní: zda musim platit, když dcera není doma, ale žije s přítelem.

My na to (v kostce): Rodině nic platit nemusíš, to, že se k nim dcera dobrovolně nastěhovala a oni jí dobrovolně zřídili u nich trvalé bydliště, je jejich a její věc. Ty musíš živit dceru na studiích, tedy jí poskytovat tzv.výživné, což nemusí být v hotovosti dceři na ruku, ale poskytnutým zázemím - byt, strava, energie, placení školních výdajů apod.
Pokud dcera středoškolačka chce žít jinde, ok, ale ať si to platí.

Ty na to: matka, která upřednostní péči o osobu blízkou před studiemi dítěte, otřesně selhala

My na to: Darina dcery studie nezasklila, od mala doposud se o ni starala, dcera chodila a chodí do školy. Jde pouze o to, zda si dcera může vybrat, kde bude žít a matka jí to musí financovat - a podle nás nemusí.

Je to totiž stejné, jakoby tvůj syn na střední škole pravil: milá mámo, nemám doma ten pravej klid na študia, tož jsem si objednal apartmá v jednom pěkném hotelu, no ale oni chtějí 1500 za noc a snídani, takže prosím tě jim laskavě pošli peníze, tedy moje výživné.
Co bys řekla - milý synu, doma se přizpůsobíme a zařídíme ti několik hodin denně klidu na studia, nadále máš doma byt, stravu a teplou koupel denně k mání, a pokud nebudeš zlobit, tak i nějaké to kapesné se najde. Pokud však trváš na pobytu v penzionu U červené lucerny a podmiňuješ tím svá studia, jdi k šípku.
Nebo - jistě, drahé dítě, hned zřídím inkasní příkaz v bance, protože si uvědomuji, že nezaplacením tvého pobytu onde bych trestuhodně mateřsky selhala!

No, a my, troufám si tak nějak mluvit i za Muru, říkáme, že b) je správně. A jestli se to drahouškovi nelíbí a hodlá vydírat, udělaly jsme, nebo teď už radši jen já za sebe :-) udělala jsem někde takovou botu ve výchově, že jsou stejně naše vztahy tak pohnojené, že ho klidně můžu odkázat na soud, ať to zkusí pohonit právníkem.

No, a na co mi chybí odpověď? Přece na to, nač jsem se ptala nahoře - jak bys to konkrétně zařídila s tím zajištěním příjmu při POB, aby zdravé dítě, studentka SŠ, měla zafinancovaný svůj rozmar (přestěhování se jinam).

a) je správně :-)

než mě mí drahoušci chytí za slovo

ze sociálních dávek se daně neodvádějí,a nic jako příspěvek na studující dítě neexistuje:-) jen přídavky na dítě, ale ty chodí zletilému dítěti, ne matce, stejně jako výživné od otce

Měla bys vědět, že na Kudlance není žádná maceška, jejíž předchůdkyně ještě žije, nevinná

nezapomeň, že jsme vždy těm tazatelkám - maceškám nabídly variantu pobytu syna u nich doma. Čili totéž, co Darina nabízela a nabízí dceři. Jenže to je zrovna to, s čím ty macešky nějak nepočítaly :-)

se svou dcerou jedno. Dokonce připouštím, že zřejmě pro plno lidí může být ekonomicky výhodnější pobírat všechno možný. Mně vždycky vyšlo, že bude výrazně výhodnější ekonomicky, když budu pracovat, třeba i chvílemi hodně moc. Pořád je to řádově výhodnější, než ztrácet čas s nějakým zjišťováním pofidérních dávek. Protože moje životní filozofie je zase, jak už tady v podobném duchu psali někteří v úvodu diskuse, že co já jsem si zase zcela dobrovolně vy*ukala, zase do jejich samostatnosti zaopatřím Oni se taky vůbec neválejí a zatím jsme se vždycky dohodli

za tu chvilku jsi Darině stihla sdělit, že mateřsky ostudně selhává a naznačit, že je trochu neschopná, když pobírá sociální dávky kvůli péči o osobu blízkou, když existují možnosti, jak se i v této siutaci ekonomicky zabezpečit, též stacionáře a jiná zařízení. To vše ačkoli detaily Dariny situace neznáš a otázce jak bys řešila JEJÍ situaci se vyhneš, zato jsi se stihla pochválit, jak to pěkně zvládáš ty. Paráda.

Evo, tos´ mě docela překvapila. To bych od tebe nečekala. Ty bys raději (příklad) svou nemohoucí matku odložila do nějakého ústavu a raději plně pracovala, než bys strávila třeba poslední možné chvíle s ní a pečovala o ni? Vždycky jsem měla pocit, že tví blízcí jsou ti opravdu blízcí, a najednou se dovídám, že bys tou péčí vlastně projevila selhání.
Nu což, to je tvá volba. Jen se mi nelíbí, že tak odsuzuješ všechny ty, co se o své blízké starají a pečují o ně. Ty je vidíš jako příživníky na státu, jako vymahače sociálních dávek, či jako nějaké druhořadé bytosti. Tak ti jen přeji, abys neochutnala tuto situaci z té druhé strany. A když už je ti Darina a její dcera tak srdečně u p...... (jak píšeš dále), tak nechápu, proč jsi vůbec na tuto diskusi reagovala.

neb 1) ji vůbec samotnou nenapadá a nemá zájem nějak to řešit jinak, třeba přivýdělkem ( třeba i objektivně nemůže)
2) není mi známo, co by vlastně konkrétně mohla dělat, na co stačí.
A máš pravdu, považuji náš atát za sociálně dávkově za těžce rozmařilý a nemůžeme si to rozhodně dovolit a navíc to podporuje spoustu lidí zcela nezodpovědných.
Mimochodem, u dcery Dariny to vůbec nemusíá být nějaký jen rozmar, jak jste to označili, drtivá většina dětí z rodin, pokud mají třeba nemohoucího dalšího sourozence, jsou vlastně chudáci, nikdo na ně nikdy nemá čas, vždycky musí jít se vším stranou, stále se apeluje na to, aby byly rozumné...tedy dětství fakt nic moc a mnohdy fakt není divu, že ihned po dosažení zletilosti z domova odchází.

svojí mamku, či kohokoliv jiného bych do ústavu neodložila, ale zase na druhou stranu bych svým dětem rozhodně neřekla: tak, hoši, se studiemi je konec, od 1. nastupujete někam třeba do fabriky, protože zůstávám na POB za 10 tis. doma.
Když jsem si to kdysi zjišťovala, záleželo by na stavu mamky, tak by bydlela třeba u mne, ale musela bych jí po dobu své nepřítomnosti péči zajistit, tedy zaplati, někam ji dovážet, byla-li by toho schopná. A zůstat s ní doma bych mohla jen skutečně krátkou finální fázi, protože nemáme žádný další příjem, který by nám to dovolil.
A pochopilas to špatně: za selhání považuji, že není chopná holce dát něco na studium sama, bez soudu.
Mám i ve vlastní rodině podobný případ: naše mladá se od rodičů po dobu studia dočká nanejvýše toho, že ji dají doma najíst. Ona sama je velmi zodpovědný student, po nocích ještě pracuje, aby měla na pomůcky, knihy atd. A protože už syn vydělává, tak jí společně šatíme, obouváme, kupujeme dražší knihy, které potřebuje, přispíváme jí na stáže v zahraničí atd. . Ona je ohromně skromná a ti její rodiče ani nedokáží domyslet, co to studium obnáší a hlavně je to ani nezajímá. My s ní máme radost, jak se jí to daří. Takže mi napůl přibylo další dítě. A nepřipadám si nikterak zneužívaná.
Spousta lidí, co POB dělá, si zaslouží obdiv. To jsem už dávno psala, ale Vy jste selektivně pominuly. Ale znám i z vlastní širší rodiny, že někteří to dělají jen proto, že se jim nechce dělat a péči, kterou poskytují bych nepřála fakt nikomu. Zrovna tak mám pár kamarádů doktorů, co se nestačí divit, s jakými banalitami se lidé dožadují invalidních důchodů. Prostě ta komunistická neschopnost převzít zodpovědnost za svůj život tu je rozlezlá, jak mor.

Měla bys vědět, že na Kudlance není žádná maceška, jejíž předchůdkyně ještě žije, nevinná

Díky za upozornění, já to tušila, budu ji muset zabít, abych získala ztracenou nevinnost!

(Ovšem jak můžu třeba já malá chudinka za to, že předchůdkyně došla k závěru, že rozvedené s ženatým milencem jí bude daleko líp a poněkud se sekla, fakt nechápu. Obzvlášť, když jsem v době jejího rozhodování neměla o ní a její rodině ani tušení. Že bych byla jediná taková v ČR a přilehlém vesmíru?)

s porozumenim textu

považuji za rodičovsky otřesné selhání, abych své dítě, studující SŠ, živila za reálných 8-10 tis. pro 3 osoby za nějakou maximální POB

mi prijde pomerne rozdilne od "za selhání považuji, že není chopná holce dát něco na studium sama, bez soudu"

ps. ja osobne za "otresne rodicovske selhani" pokladam napriklad namaceni ditete do vany se studenou vodou, protoze moc breci, nikoli neprehazovani penez doma vidlema.

s porozumenim textu

Vy jste selektivně pominuly

krome toho, co vyse pise mura

a přehazovat peníze doma vidlema je setsakra rozdíl.
Každý to máme nastavené jinak, osobně to já považuji za otřesné rodičovské selhání, kdybych fakanům nedopřála, kvůli mé ekonomické neschopnosti nebo neochotě, ani maturitu, na kterou by měli.
A pro Katulinku: naprosto nečekám, že se mnou někdo v budoucnu zůstane doma. Mám vybraný i důchoďák, kluci o tom vědí a mají to ode mne nařízeno, co bude, bude-li třeba. Nedělalo by mi pražádnou radost, aby třeba moje vnoučata byla nádeníky jen proto, aby mne někdo polohoval a přebaloval. Ostatně, na to si už dávno šetřím, abych případně nemusela nikoho tímto opruzovat.
Moji rodiče již nežijí, máme jen babku tchýni, my se o ni staráme, ale doma ji nemáme a mít nebudeme. Když byla po mrtvici, byla na LDN, kam jsme ji chodili každý den opečovávat, někdo z nás. Přes týden jí obědy vozí, na víkend my. Do důchoďáku nepůjde, neb sama nechce. Já si myslím, že by jí tam bylo všestranně lépe, navíc může být v místě 5 minut od našeho bydliště, než když trčí sama doma, ale přemlouvat ji už nehodlám.
tož, katulinko, já Ti děkuji za "milé" přání, ale na své stáří já už dávno myslím a nečekám na stát.

kdybych fakanům nedopřála, kvůli mé ekonomické neschopnosti nebo neochotě, ani maturitu, na kterou by měli

vzdyt darina svy dceri tu maturitu doprava, ne? vsak holka do skoly chodila a porad chodi. jediny, co ji darina doprat nehodla, je financovat ji pobyt u pritelovo rodiny.

v co se to tady vyvinulo.
Nejjednodušší by bylo, kdyby se dcera vrátila bydlet k matce, v klidu dostudovala a s přítelem normálně randila, jako většina osmnáctek.
Trvalé bydliště u někoho cizího, je problematická věc, jak už tady někdo napsal přede mnou.
Co když "přítel" za týden zjistí, že slunce jeho žití je nějaká jiná dívka ? To si jí k rodičům, vč. trvalého pobytu, nastěhuje taky ?
Už teď je mi těch rodičů líto.

ale ne proto, že by jí snad rodiče něco dopřávali, ale studuje úplně navzdory tomu, že otec jí pošle 500,- 1x za 5 měsíců a matka jí nedá nic, neb přece nebydlí doma.
Samozřejmě ani já bych jí v této situaci plně nehradila pobyt někde jinde, ale přispívala bych jí určitě.

kdybych svoje rodiče jako vděk za život, výchovu, studium atd...vrzla do důchoďáku

Myslim, že zásadní problém je, že:

..."dítě", které se chce osamostatnit a není schopné se živit samo (studuje atd.) má nárok na výživné...

To je sice podle zákona pravda, ale jinak to je teda fakt hovadina na entou. Čtěte si furt dokola slovní spojení: chce se osamostatnit a není schopné se živit samo a za chvíli se začnete možná nad tím nesmyslem za pupek popadat. Jak se, proboha, může někdo chtít vosamostatnit a přitom natahovat pracku po mý šrajtofli? Boha jeho, tak to bylo, co svět světem stojí - dokud tě živím, bydlíš doma a posloucháš, a pokud ti to nevyhovuje, můžeš do světa, ale za svý! Znovu se ukazuje, jakej je zákon vo rodině zparchantělej paskvil podporující závislost, netáhla všech druhů a všemožnou vych*anost, která u lidí nezná mezí - a pak hurá k soudu, dyk advokáti a soudci potřebujou taky platit hypotéky.

Tož se, baby, neperte!

Tak v tomhle jsem zajedno s Máňou Š. Jsem myslím z těch, co svoje děti podporují docela dost, nekladu jim podmínky jen proto, abych je dotlačila k obrazu svému. Mám pochopení pro různé veletoče, na které má každý mládě právo a dobře, když si je odbude teď a ve středním věku bude vzpomínat, než naopak.
Ale MÍRA PODPORY musí vždy vycházet ze situace rodiny. Ke zcela běžným životním situacím patří, bohužel, i nemoci, úrazy, probémy, kterým se nedá vždy vyhnout nebo se proti jejich důsledkům předem nějak zaopatřit.
I když bude Eva tvrdit něco jiného, tak skutečně to vždy nejde. Třeba jen proto, že pro lidi s nízkým příjmem, a těch je spousta, je nemožné platit si tak vysokou životní, úrazové aj. pojištění, aby to pokrylo vše potřebné. Skutečně ne všichni můžou mít dvě tři práce, obvykle ten, kdo pracuje jako ošetřovatelka v nemocnici na směny, nebo prodavačka apod., nemá možnost přivýdělku. Ostatně, kdyby všichni měli tři práce, za chvíli máme 30%ní nezaměstnanost :-)
Jinou životní situací je, když se rodič zamiluje a odvlaje za novou láskou, ten musí plně zodpovídat za dopady svého rozhodnutí. Ale úraz, nemoc? Tam se podle mne musí rodina semknout a každý se musí té situaci přizpůsobit, protože nic jiného se dělat nedá.
Nikde v dotazu není psáno, že se Darina stará o někoho starého, klidně může jít o jejího partnera, nebo dítě, ale to je vedlejší.
A znovu, asi tak posedmé, opakuji - Darina nenutí dcera nechat školy :-)) ale ptá se, zda musí té druhé rodině přispívat.

čili, klidně, když na to budu mít a budu věřit, že dcera bude studovat a dostuduje, podpořím i její bydlení jinde. KDYŽ NA TO BUDU MÍT. Ale když nebudu, protože budu pečovat o maroda z rodiny, tak holt dcerka bude muset nadále bydlet doma, nebo si na svoji samostatnost vydělat.

To, že dcera Dariny mohla chtít bydlet proto, že doma je to pro ni těžké, je možné a dá se to pochopit. Na druhou stranu osobnost formuje i to, jak se vypořádá s obtížemi. Útěk před realitou financovaný matkou, která má složitou životní situaci, by podle mne byl vývojový i výchovný krok zpět.

ale na tom, že nemusí cizí rodině platit nic, jsme se všichni, včetně mne, shodli hned na počátku
Kdyby podle stejného klíče, jako uvádíš, postupoval i otec dcery, tak je vlastně vzorný otec: platí též jen, když na to má a to ke všemu přesto, že již 16 let s ním dcera nebydlí. Tož, to mi pak vychází, použiju-li Tvou argumentaci, že je mnohem lepší otec, než Darina

K "vývojovému a výchovnému kroku zpět": některá utrpení jsou fakt zbytečná. On už ten vývoj osobnosti dostal dost na frak už jen tím, že od 2 let je dcera bez otce a určitě si to sama nezpůsobila. Tak bychom to s tou "výchovou" složitými životními situacemi nemuseli zase tak přehánět, obzvláště, když k tomu často ty děti přijdou, jak slepí k houslím. A nevím, proč by měli platit za naše chybná rozhodnutí a ještě to máme za nějak výchovné pro ty děti?

osobně to já považuji za otřesné rodičovské selhání, kdybych fakanům nedopřála, kvůli mé ekonomické neschopnosti nebo neochotě, ani maturitu, na kterou by měli

Ale ono je to tak pořád - já si třeba myslím, že jsem jasně napsala, proč v případě Dariny aj.podobných nelze postupovat podle stejného klíče, jako u rodiče, který od dítěte odešel dobrovolně a platí na něj léta pouze výživné - pak prostě platí bez ohledu na to, zda dcera bydlí u matky nebo jinde. Kdežto ten rodič, u kterého dítě žije a rodič se o něj stará,nemá žádným zákonem určenou míru podpory a rozhodně nemá povinnost tu podporu navyšovat tak, jak si dítě pískne. Čili nejenže nemusí Darina nic platit rodině, kam se dcera momentálně nastěhovala, ale nemusí platit nic ani dceři, pokud jí ochotně a kdykoli nabízí živobytí doma. Tak to prostě je u rodičů, kteří se svými dětmi žijí. Proto jsem včera nadhodila podle mne dost kontrastní situaci jako příklad (synek si vzpomene, že se chce nastěhovat do penzionu v lyžařském středisku, musí ho rodič podporovat? NE).
Ale evidentně to je jedno.

Utrpení jsou někdy zbytečná, jenže se dějí a i když naprosto chápu touhu se před tím schovat, tak nechápu názor, že matka to musí podpořit, zafinancovat, a pokud tak neučiní, tak tím otřesně selhává, protože nepodpoří dítě ve studiu.
Proto poosmé opakuji - Darina dceru podporovala odmala doteď, a dcera studovala od 15 do nynějších 18. Jde jen o MÍRU PODPORY, kterou může dcera po matce požadovat. A já jsem názoru, že může chtít jen to, na co mají. Čili může chtít to, co dostávala doteď, nikoli víc. Míň jí přece Darina poskytovat nechce, ne? Dosavadní míra podpory stačila ke studiu na SŠ, i při péči o osobou blízkou.

jsem i psala dříve, že bych synka teoreticky v lyžařském středisku bydlícího podpořila, leč ne v plné míře. Dohodli bychom se na sumě a zbytek svobody by si musel zafinancovat sám. I když se mi nechce to srovnávat, tak mezi Darinou a mnou je rozdíl v tom, že já bych považovala za naprosto legální ho dále podporovat, i bez soudu. A už bych toho fakt nechala, nemá cenu se o Darině dohadovat, dobrou noc

protože ona se s dcerou soudit nechce. Pokud vím, tak soudem vyhrožuje druhá rodina. To byla totiž podstata dotazu.

DOBRY DEN,CETLA JSEM SI VSECHNY TY URYVKY,PONEVADZ JSEM HLEDALA POMOC A STEJNY NAZOR,DCERA U SVEJO PRITELE BYDLELA PRUBEZNE 2.ROKY POKUD SE NEPOHADALI A ON JI NEVYHAZOVAL TAK BYLI SAMOZREJME V POHO,TAK TO BYVA I U DOSPELYCH.JEJICH RODICUM JSEM ZADNE PENIZE NEDAVALA,ALE PTALA JSEM SE JICH,VZDY ME REKLI ZE NIC NECHTEJI,ZE DCERA UKLIDI A POMUZE A NEMA TAKOVOU SPOTREBU,JA JI ALE STRCILA PENIZE KDYKOLIV K NAM PRIJELA,BYLA PROSTE ZAOPATRENA CELKOVE.tED NASTAL PROBLEM TAKOVY ZE SVEHO SYNA VYHODILI Z DOMU A ZIJOU U NAS VE 2 1,OBYVAK SPOLECNY LOZNICE DOHROMADY,JSEM Z TOHO PSYCHYCKY DOST DOLE,JELIKOZ JEJICH YN MA DALEKO VETSI SPOTREBU NA VSEM NEZ MY,A TO SETRIME,TEPLA VODA KTERA ME STOJI 480 KČ ZA KUBIK,TEPLO TAKY LEVNE NENI,KDYZ JSEM SE HO ZEPTALA JESTLI ME NECHCE PRISPIVAT TROCHU NA DOMACNOST COZ SI PRI STUDII VYDLE SKORO 9000 O VIKENDY,TAK ME ODPO.A ME DCERI ZE TO MA NA SVOJI SPOTREBU,JA TIM MYSLIM TAK BLAHO,ZE SE SAM NEUZIVI A RODICE MU DAVAT NIC NEBUDOU PONEVADZ MU PLATI 16.000 ROCNE POSLEDNI ROK SKOLY.NEMUZU PRECE CHTIT PO MEM PRITELOVY ABY ZIVIL JESTE DCERY PRITELE,KDYZ SAM SE ME SNAZI FINANCNE POMOC I DCERI.ONI MAJ KRASNY DOMEK DVOUGENERACNI NA VESNICI,VODA JE NIC NESTOJI A TO ZE SI KOUPILA JEHO MAMA NA DLUH AUTO,TAK NAJEDNOU CHTELA PO ME NEJAKOU KACKU ZA DCERU ZE JI TO POMUZE?PRISLO ME TO VYCHCANE JAK SV... Z JEJICH STRANY,ABYCH SNAD SPALCELA SLOZENKY NA AUTO NE,KE VSEM JE ZENSKA DO VETRU,COZ JA NENAVIDIM.A TO CHCI JESTE PODOTKNOUT ZE JEJICH SYNACEK KOURI KAZDY DEN..NE CIGARA..A TO HO TAKY STOJI,A NA TO MA?VCERA TO VYHROTILO TAK ZE JSEM REKLA DO KONCE RIJNA A AT SE RODICUM OMLUVI A JDE ZPATKY DOKUD OBA NEDOSTUDUJI,JA DCERU CHCI MIT U SEBE POD DOHLEDEM ABY DODELALA POSLEDNI ROK A UDELALA MATURITU VIC PO NI NECHCI,CHTELA BYCH I KDYBY SI NASLA KLKA JINEHO NEZ JE ON.DELAM NA LDN A TO ME K NERVUM NEPRISPEJE ABYCH NECHODILA V KLIDU DO PRACE VYSPALA,VYCERPANA.MUJ NAZOR JE ZE AT SI KAZDY JSOU DOMA A STYKAJI SE,KDYZ NEMAJI NA SPOLECNE BYDLENI,SAMI V DNESNI DOBE TO UTAHNOU SOTVA DVA DOSPELY.DEKUJI ZA ODOPVED A VAS NAZOR.PODOTIKAM JEN JESTE ZE DCERA SE TAM SNAZILA ZA JEHO MAMU DELAT VSE A ON NEHNE ANI BRVO A SEDI JEN U BLBEHO PC.

Každopádně by i dceruška měla rozmyslet eventuální soudní tahanice, protože ona "Velká láska" může jednou nedej bože skončit a dcerunce už nezbyde nic jiného než právě její máma, která se o ni celej život starala. (moje vlastní zkušenost) Aby ztratila mámu kvůli pár drobným, který eventuelně asi její máma přepočítává horko těžko, tak když eventuálně touží tak strašně po samostatnosti, tak by si mohla vydělat i brigádně při studiu. Spousta lidí pracuje a zároveň studuje ;-) Jinak zase na druhou stranu, každej rodič by měl dítěti se snažit v lecčem pomoct (samozřejmě v rámci možností), ať už jde o finance či o cokoliv jinýho ;-) Tomu se zas říká rodičovství ;-)

Myslím, že jsi udělala dobře, prostě ať každej žije zvlášť, dostuduje, najdou si práci a pak eventuálně si najdou společný bydlení. PS ani se vám nedivím, že tajně doufáte že si najde někoho jinýho. Protože s ním společný život by měla hodně těžkej, když nechtěl ani korunou přispět na společný bydlení u vás, tak co potom až bude mít s vaší dcerou společný bydlení a třebas i děti (aby holka nedopadla, tak že ho bude živit a on nepřispěje oni troškou do mlýna. PS Mluví ze mě zkušenost, přítel (teď už díky bohu expřítel), byl úplně stejnej, měli jsme společný bydlení, všechno jsem táhla sama (sem tam mi hodně vypomohla máma) včetně jídla, on se jen poflakoval a veškerý peníze si nechával pro "osobní potřebu" pak ztratil práci. Naše tzv. společný bydlení trvalo jen chvíli a pak jsem toho měla dost a každej jsme šly bydlet zpět ke svým rodičům než prostě dostuduju a najdu si lepší práci než jenom brigádu. Nakonec to vyústilo tak, že aby si sehnal peníze pro tu svojí "osobní potřebu" tak pod záminkou dalšího společnýho bydlení (koupil údajně byt, kterej jsme spolu vybírali - píšu údajně, protože nakonec žádnej nekoupil,), tak pod záminkou stěhování mě okradl o veškerej můj majetek v hodnotě cca 40 000 a také u našich rodičů začal kráct cca kolem taky 34 000kč (posílal si z mého tel. sms do Fortuny který mě stály 100 a on si z toh převedl na účet 85 kč - takhle mě (vlastně tátu, kterej to pak musel zaplatit) obral o 25 000 než si toho člověk stačil všimnout a dále 5 000 ukradl mému bratrovi co si spořil a 4 000 v eurech co jsme měly doma na dovolenou) . Teď když na to koukám, tak jsem opravdu měla růžový brejle a kolik lidí mi říkalo ať se na něj vykašlu (hlavně máma) ale já byla zamilovaná a nechtěla si to připustit, dokonce jsem mu byla ochotná všechno odpustit, když všechno vrátí. Naštěstí se do toho vložil můj táta a donutil mě ho udat po 4 měsících (bez žádných splátek) na policii a odpoutat se od něj a jsem za to ráda, jinak bůh ví jak bych dopadla :-)