Jenže, co já vím, na co všechno věda zatím, co jsem opustil školní lavice, už přišla. Lyže prý taky nejdřív začali používat ve Skandinávii, než je jednoho krásnýho dne téměř neporušený vykopali dělníci z věčně zmrzlé země kdesi za Uralem, hned vedle kostí z mamuta - jak jsem se onehdy dozvěděl z novin v rubrice „malé zprávy z velké země“. Tak možná se přišlo už na to, že také Indiáni tavili ocel a odlévali i litinová kamínka už dávno před příchodem bílých osadníků. V dnešním světě už je možný všechno.

     Dlouho jsem se nezdržel a vyrazil po jižním okraji kaňonu, na obhlídku obelisku Pavoučí ženy. Po několika zastávkách na vyhlídkách dolů do kaňonu jsem přijel na parkoviště, odkud vede jediná povolená cesta dolů na dno kaňonu, vedoucí ke starověkým ruinám puebla národa Anasaziů. Podle zbytků bílé omítky dostal jméno White House, tedy Bílý dům. Je postaven z části na úpatí severní stěny a z části přilepený pod skalním převisem. Protože se nachází na území rezervace, i když je pod federální správou, platí tu nařízení místní samosprávy a tedy zákaz samostatného pohybu mimo stezku vedoucí k pueblu. Kdo chce vidět víc, tak pouze s místním placeným průvodcem koňmo, džípem nebo na korbě starého vojenského náklaďáku, což vám ale vůbec nezávidím. Viděl jsem ty zbohatlíky, obklopený mračnem prachu, na korbě toho „maslóstroje“ při projížďce. Určitě zážitek, ale pokud jde vo mě, rád si ho nechám ujít…

     Když jsem měl asi tak polovinu sestupu za sebou, nemoh´ jsem si vzpomenout, jestli jsem zhas´ ty světla. Ale moje lenost mě nakonec přesvědčila, že jsem je snad vypnul, protože šlapat zpátky nahoru těch 100 výškových metrů, se mně vážně nechtělo. A když jsem se takhle pěkně přemluvil, pokračoval jsem v sestupu. U White House jsem všechno z dálky zdokumentoval, protože moc blízko vás nepustí, okouk´ zdejší nabídku stříbrných šperků kombinovanou různými polodrahokamy, co tu nabízí na prodej a otočil to zpět. Tady je jediný místo, kde si celkem legálně můžete vyfotit i zdejší obyvatele pod záminkou, že fotíte historii a přírodu. Jinak je to tu totiž také zakázaný a moc bych neradil to porušit, když vám k tomu nedají svolení. Jenže, řekněte sami, komu z vás by se chtělo nechat se pořád fotit celý dni těma turistickýma bláznama, co v tom horku lezou dolů a nahoru z kaňonu jenom pro zábavu. Mně teda sotva.

     Asi tak po 3 hodinách jsem kráčel zas po parkovišti a už z dálky viděl, že světla skutečně nesvítí. Alespoň to, spadl mně kámen ze srdce. Ale bylo to jenom proto, že baterie už byla vybitá…  Lenost se prostě nevyplácí. Motor ani ťuk. Zdvihl jsem kapotu v naivní představě, že když na baterii bude svítit slunce, třeba se ještě zmátoří. Byl to tentokrát špatnej úsudek. Tak, koho požádat o nastartování přes startovací kabely …
 
     Oběhl jsem pár aut, ale kabely nikdo neměl. Já tu snad budu muset nakonec přespat. Na vyvolání tohohle problému jsem si nezvolil zrovna příhodný místo ani čas. V rezervaci a v pátek odpoledne, to není dobrá kombinace. Indiáni, jako všechny přírodní a jižní národy jsou zvyklí to s prací moc nepřehánět a před víkendem to už teprve ne.

     Jak tak bezmocně sedím v káře a vyhlížím nějakého dobrodince s kabelama, ve zpětným zrcátku jsem si všiml jednoho chlápka, jak sedí na korbě svýho trucku, česky by to bylo asi nejspíš pickup a hraje si tam se třema malýma dětma. Možná byl místní, když byl Indián. Jak si dovedl hrát s těma dětma mě fakt zaujalo, měl moje sympatie. A najednou mě napadlo, že TO je TEN, co by mně moh´ pomoct. I když je to Indián. Sepsal jsem svůj problém na kus papíru, jak to tu dělám, když hraju němýho a blbýho – toho tedy hrát nemusím :-(((  – a vydal se dát řeč. Ten papír se mně hodil. Hned po první větě jsem zjistil, že bude nejschůdnější pro nás oba, když si ten papír přečte. Pomalu slabikoval, jako bych to čet´ snad já…

( já totiž tenkrát nevěděl, že půlka Indiánů ve velkých komunitách ani anglicky nemluví a tak mám vlastně velký štěstí). Pochopil můj problém, ale řek´, že tu nemá manželku, tak nemůže nic dělat. Tomu jsem sice porozuměl, ale nepochopil. To se někdy tak stává, že, když už rozumíte lidem v cizí řeči, tak stejně nevíte, co říkali. Ale, že už to tady mají u Indiánů s tím feminismem až takhle nastavený, že se jí musí na všechno ptát, aby nenarazil, to mě fakt překvapilo. Omluvil jsem se, jak se to tu všude pořád dělá a zase šel čekat, až přijede někdo další, kdo ty kabely bude mít. Jenže, už jsem zasel semínko a z mýho problému se stala jeho starost. Za chvilku přišel, že se na ten problém podívá sám. Nakonec s mou spoluprací usoudil, že to tak bude – je vybitá baterie.  Jenže, manželka je pryč a tak mi nemůže pomoct .

     +A tak sám začal obcházet všechny káry a ptát se: „kejbl máš ? hmm, nemáš. A ty, kejbl máš? nemáš, hmm. Nemá kejbl!“,  volá na mě přes parkoviště…

Toulavej, Plzeň
(O tom, co je taky štěstí a o dalších zážitcích příště)

Komentáře (7)

Zobrazit/Skrýt komentáře Hele, Toulavej, : Ceskymo teda jenom hadam, ale jak znam Indiany, ze von tu manzelku potreboval, aby te mel kdo roztlacit? A jinak je to moc pekny, pokracuj! duben 28, 2007 08:07 Hele Českymo, je hrozná škoda, že ses neozvala dřív. : toulavej Mohlo to být o něčem jiným, zajímavý a navíc i vtipný . . . Příště budem muset psát spolu a bude to bomba :-) Co dělají domácí zvířata ? A manžel je v pohodě ? A co počasí, už máte teploučko ? duben 30, 2007 16:54 Tak hele, Toulavej, : Ceskymo ono to JE zajimavy i vtipny, i bez myho prispeni Pises moc hezky, a po tech letech tady s beznyma kazdodennima pranicema o zivobyti je moc osvezujici videt zase vsechno ocima cloveka "odjinud"... Takze slepicky mi prave zaplatily sobotni utratu v baru, kde mi koralove a koralky vykoupili vsechny vajicka (prilet, kazdou treti sobotu v mesici je tam i ziva muzika!), Linc je po operaci sedyho zakalu a ted se cejti zas jak nacelnik, pac vidi, no a letni vedra se plizive vkradaj, sice venku jeste neni na umreni, ale uz je kolem 30C ve stinu... Zkratka nic moc novyho, zaplat pambuh, jenom bys mel pokracovat v psani, je to OPRAVDU PEKNY!!! Mej se hezky, Helena PS: Na co teda tu manzelku vlastne potreboval??? květen 14, 2007 07:23 heleďse, Českymo, : toulavej já vím, že je to povídání pěkný - vždyť jsem ho sám psal, ale jsem rád, že se líbí i někomu jinýmu. Jsem rád, že u vás je všechno ok. Ta třetí sobota v měsíci je dobrá info, kouknu jak by to vyšlo buď tam nebo nazpátek s Mexikem na konci listopadu - konci ledna. Kdy se dozvíš, k čemu tu manželku potřeboval je na vydavateli, já svý povedený dílko odevzdal. Tak jenom prozradím, že ta manželka byla pro mě, jak jsi prvně správně uhádla, na rozjezd káry :-) Kdyby to do listopadu nevyšlo, řeknu ti poslední dějství doufám osobně :-) květen 14, 2007 17:34 Helehelehele, Toulavej : Ceskymo takze v prosinci mam koupit pulku prasatka? Vona teda ta ziva muzika sestava z jedinyho muzikanta, ale vsichni koralove hulakaj s nim... a navic chce nekdy v lete dat do kupy kapelu, tak to snad pak bude jeste lepsi. Ale na to, ze je to jeden mrnavej baaarek majle vod civilizace je to dobry! Majitelce bude brzo 100 let (slovy STO!!!) a porad jeste sama obsluhuje - i kdyz to chce obcas trochu trpelivosti A o historii ti reknu snad radsi neco az osobne, je to z drsnych casu zlaty horecky, kdy tu byli vsude jenom chlapi... tak si to asi umis domyslet No, s tou indianskou manzelkou me to napadlo, protoze jsem si jednoho vzala, tak vim presne, jak jim pochodujou myslenky květen 16, 2007 06:34 no (to Hele jsem přeskočil, už jich tam bylo dost :-) ) : toulavej uvidíme, je to ještě daleko, jestli mezitím neumřu. Nevíš náhodou, jak (kudy) se v - konec listopadu nebo konec ledna - dá dojet (vyhnout se sněhu) do Boise v Idahu ? Vloni jsem jel 150 mil ve sněhový břečce v dubnu po I 15 v Utahu a nerad bych si to zopakoval, byl to horor. Od Tebe po 395 na severu přes ty passy 8000´ už asi bude sníh na začátku prosince, že ? A na I 80 přes Donner pass taky, co ? A co kára, šlape ? květen 16, 2007 17:15 No tak to nevim, : Ceskymo vzdycky, kdyz jsem byla v Boise, tam byl snih...? Napada me projet pres Death Valley a pak Nevadou nahoru, ale snehu se asi stejne nevyhnes. Pres hory to bude natuty. A nebo si k navsteve vybrat drivejsi nebo pozdejsi termin??? Nojo, auticko moje milovany dela vsechno jak ma, i z baru se vzdycky trefi primo domu květen 23, 2007 01:28

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment