O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

NECHCE SE ŽENIT... PDF Tisk E-mail
Úterý, 03 duben 2007

 Ahoj Danielo, cetla jsem nekolikrat tve odpovedi v poradne a myslim, ze vetsinou mas pravdu. Ted jsem se ocitla ve velice neprijemne situaci a tak jsem se rozhodla ti napsat take. Je mi 27 let a 2 roky jsem chodila s pritelem (30). Jiz na zacatku jsem mu rikala, ze jsem casto precitlivela a jakekoli problemy ve vztahu se me velice dotykaji.

 

 

     

      Po skonceni predchazejiciho vztahu jsem mela totiz vazne zdravotni problemy, jiste plynouci z nervu. On (muj novy pritel) ale niceho nedbal, okamzite ukoncil svuj tri roky trvajici vztah a zasnoubil se se mnou. Pry nikoho jako me nikdy nemiloval. Celou dobu jsme planovali, jak se vezmeme a kdyz uz pak konecne doslo na to, ze jsme to meli jit vyridit, tak on se se mnou rozesel.

    

    Od jeho matky vim, ze uz to udelal trikrat, ze vzdy utekl pred svatbou nebo pokud divka chtela dite. Muj problem ted je, ze ja se stále obvinuji, ze jsem to zavinila sama a ziji uplne nesmyslne. Téměř nic nejim, spim jen s prasky na spani a nesoustredim se na nic. V praci uz jsem nekolik mesicu pomerne zbytecna. Budu rada, když napises, dekuji,  Klara.

 

ODPOVĚĎ: 

 

     Milá Klárinko, je ti sice „už“ sedmadvacet, ale nejraději bych ti je vysázela na zadek J. Tak za prvé – nevím, jaký byl ten předchozí přítel, resp. v čem a jak ti ublížil, ale tenhle „padouch“ rozhodně také nebyl to pravé ořechové. Už jen to, že vlastně své předchozí partnerce provedl pěkně ošklivou věc (okamžitě ukončil tři roky trvající vztah) a tebe bleskurychle opentlil pěknýma slovíčkama a šup zásnuby.

 

    Tobě se to pochopitelně líbilo, vůbec jsi se nedívala vpravo vlevo; jaký opravdu je, ses vlastně dozvěděla až po vašem rozchodu… Já vím, že to nejde jen tak kádrovat partnera, ale přeci – pokud s někým chci trávit čas delší než pár měsíců, měla bych o něm něco vědět, nemyslíš? Za dva roky jsi ho nepoznala? No jo, tak už přestanu.

 

     A ty přestaň zase smutnit, nemá to cenu, máš nejméně dalších 63 let před sebou, a kdybys se měla takhle ničit kvůli každému… Takže: žádný brečení, jestli máš nějaký mizerný prášky na spaní, po kterých jsi pak ve dne Šípková Růženka, tak si sežeň něco pořádného. Teď už jsou takové, že normálně usneš a poměrně normální se probudíš. Ale to jen na pár dnů,  jinak – brát to pravidelně je opravdu hloupost. Raději se večer před spaním proběhni kolem domů, stačí tak rychlých pět minut, nebo – pokud bydlíš v nějakém vyšším domě, jednou dvakrát vyklusni do posledního patra. Pak teplou sprchu, detektivku, pusť si hezkou hudbu a vlez do postýlky. Ráno pod sprchu a do práce. Tam se proboha snaž, nebo tě vyrazej a za to ti přeci žádnej chlap nestojí!!!

 

     Ovšem především nehledej okamžitě náhradu!!! Napřed se musíš sama dát do pořádku. Je hloupost zase někoho splašit,  a jen tak mimochodem mu oznámit, že „jsem casto precitlivela a jakekoli problemy ve vztahu se me velice dotykaji“. 

 

     Hele, to je stejné, jako kdybys tohle řekla šéfovi – taky na to nebude brát zřetel… Musíš být víc sebejistá, sebevědomá. A nebát se – problémy má každý a patří k životu. Jak říkám - přestaň co nejdříve s práškama, zahoď špatný myšlenky, zapomeň na něj!!

 

d@niela

 

 

 

 

Komentáře (23)add feed
pořiď si pejska : AlenaT
užiješ legrace, dostaneš se na vzduch a mezi lidi - a pejsek je chlapolap....krásně si popovídáš a navážeš tolik známostí, že se nebudeš stačit divit - jo radši fenku, a nemusíš hledat žádnu super drahou rasu. Fenka voříška velikosti kočky ti udělá daleko lepší službu než papírová obluda. Nebudeš doma sama a nebude ti smutno. Spravíš si nervy a budeš veselejší...a tamto přijde samo....nech tomu volný průběh. smilies/grin.gif
duben 03, 2007 22:27
jo!!!! : AlenaT
a psi jsou narozdíl od mužskejch v ě r n ý !!!!!!
duben 03, 2007 22:27
... : @Teo
Možná je to blbá otázka, ale nedá mi to, abych se nezeptal:
Na co vlastně potřebuješ chlapa?
duben 04, 2007 00:57
hmmm... : Jana
tahle situace je mi sakra povědomá: někdo se na mě vykašlal a já abych přemýšlela, co jsem udělala blbě, co jsem mohla udělat jinak, spánek v háji, maminka při každé návštěvě vyčítající "tys zas strašně zhubla", nepoužitelnost v práci... a jak z toho ven. - je to na dlouho, ale nějak to musí jít, půjde to. jenom jsem sama na sobě časem zjistila, že nějakým smutkům a bolesti člověk prostě neuteče, neschová se - ony si ho vždycky najdou. a když už není síla na to je přeprat - tak holt nezbývá než čekat, až samy odejdou.

a do té doby si dělat radost maličkostma a - ono to krůček po krůčku půjde.

prášky? nebrat, ani jiné náhražky a berličky (třeba alkohol leda prohlubuje deprese), ono to řeší jenom následky, ne příčinu.

mimochodem Aleno, chlapolap, jo? hmmm, to jsem si vzpomněla na paničku jedné fenečky, štěněte pořízeného na léčení smutků po rochodu po deseti letech. tam to zafungovalo opravdu velmi dobře, fenečka měla najednou i pánečka, ani nevěděla jak. to pitomý na tom je, že ten lapenej chlap byl zrovna ten, se kterým jsem opatrně začínala počítat do svýho života... a sen je fuč. - ale jasně, to psisko za to nemůže. jen mě tak napadlo, že ta tvá teorie funguje možná až moc...
duben 04, 2007 02:39
to bych řekla, že to funguje.... : AlenaT
dokonce i " proti tvý vůli". Asi je to psychologický. Tím, že máš najednou příjemné povinnosti související s péčí o psa, přestaneš se tolik zabývat sama sebou (tedy tím, jakej jsi chudák, jak ti ublížili a tak), nemáš pak tedy už ten výraz štvance, nebo oběti. Najednou nejsi opuštěná panna na lovu potencionálního ženicha, alébrž naopak, jsi soběstačná a nikoho vlastně nepotřebuješ, neb již hravou a veselou společnost máš. Dokonce tato s tebou ve valné většině případů sdílí i lože - (na tohle mají chlapi snad radar). Dále slušný mužský, který by jaktěživo nikdy nesebral odvahu oslovit tě na ulici, nepovažuje za nic špatného, nebo nevhodného říci:"Jé to je krásnej pejsek...co je to za rasu? Čím ho krmíte?" - no a už to jede samo. A čím víc budeš zjišťovat, že taková fenka je lepší než mužskej,( neboť tě tato bezmezně miluje, nevymýšlí si, nebuzeruje tě, nelítá za jinými paničkami, je na ni spoleh, vždycky je dobře naladěná, nepřepíná ti televizi,nebaví ji fotbal a ve vztahu s tebou si neklade žádné podmínky), tím se "pánům tvorstva" budeš zdát atraktivnější. Takže ti držím palce. Se psem užiješ takové legrace, že po nějakých práškách ani nevzdechneš.
duben 04, 2007 05:15
Gity komentář : Pavla
nikdy dopředu "nefnukat" a nezahlcovat nového partnera větami typu: jsem hrozně citlivá, kdysi mi někdo ublížil, stalo se mi to a to, mám ty a ty zdravotní problémy. Chlapi sice často říkají, jaké mají ochranitelské tendence, ale mě se to teda moc neosvědčilo. Oni možná mají rádi, když holka vypadá, jakože neumí do pěti napočítat smilies/wink.gif , ale stejně stojí jen o silné a samostatné holky, u kterých nehrozí, že jim budou jako emocionální balvan viset kolem krku nebo skončí na psychiatrii, pokud je nechá. Vím, že se to lehko říká, ale je to prostě tak. Alena T. ti radí dobře, ten pes není špatná věc, nebo klidně jakékoli jiné zvířátko či záliba, pomůže to překonat ty nejhorší první chvíle.
Jinak s tou svatbou. Asi jsou v zásadě dva přístupy. Buď být hrdá a čekat, až se vyjádří sám. Což je asi ideál a mě se teda nepovedl. Nebo si to vyjasnit už na začátku. Teď tedy nemyslím hned se ho po 14 dnech ptát, jestli si mě vezme smilies/grin.gif. Spíš ze začátku opatrně sondovat, jaké má názory, co si myslí o svých ženatých kamarádech, jak reaguje na děti, atp. Když to bude vypadat slibně, tak po určité době bych se klidně i zeptala, jestli si to manželství dovede představit se mnou. Netvářila bych se ale, že "já na manželství kašlu, že pro mě je to jen papír :-", protože to se taky může vymstít. Ale prostě bych si vyjasnila situaci. Neříkám, že je to ideální postup, ale furt se mi to zdá lepší než čekat léta páně a nakonec si nic "nevyčekat".
Jinak u těch chlapů je poslední dobou snad nějaká mĂłda stavět se k manželství odmítavě. Mám tady v práci několik takových a osobně si myslím, že hřeší na to, že je kolem nich hodně holek. Oni se pak cítí jako nedostatkové zboží, přestože v ryze chlapském kolektivu by horko těžko bojovali o místo na slunci. O ženách to ale platí podobně. Vždycky jsem chtěla mít sebevědomí holek z VUT :-)
duben 04, 2007 08:35
Gito, : Pavla
dala jsem sem tvůj komentář znovu. Ale kdybys četla Kudlu celou, tak bys věděla, že nesmíš v komentářích používat "n s háčkem"... smilies/wink.gif Bohužel se nám ho nepovedlo opravit v "originále", tak jsem ho musela zkopírovat a dát znovu já. smilies/smiley.gif
duben 04, 2007 08:36
PromiŘ, Pavlo : Gita
už se to nestane. S tím "n" to vím, ale jaksi mi nedošlo, kolik jich tam mám. smilies/smiley.gif (Ovšem mezi náma - kdo čte Kudlu úplně celou?)
duben 04, 2007 09:00
Gito, jo, máš pravdu, ale : Lilly
nemysli si, že holky z VUT mají v tomhle nějaký větší sebevědomí.. V tomhle je člověk na tom někdy hůř než nějaká "sebevědomá" holka ze zvláštní školy... Protože ta si svý nedostatky a vady nepřipustí, jede si krásně suverenně... A chlap nepotřebuje mít postel vyloženou diplomama. Znám podobný případ, chodili spolu celá studia a pak si vzal obyčejnou buchtu sotva s maturitou. Takže v tomhle to zas až tak není.. Tak - není tu nějaké to oháčkované "en"?
duben 04, 2007 09:15
myslíš, že se to fakt nestane? : Pavla
smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif (viz. Gity nadpis)
P.S. Jasně, že ji nikdo nečte celou, ale u věrných čtenářů pozornost tak nějak předpokládám... Spíš než to "nˇ" mě překvapila ta reakce a údiv po té. Ale v pohodě, nic se neděje a my opravujeme, co nám myšky stačí. Uhlídat při psaní se to vždycky nedá... smilies/wink.gif
duben 04, 2007 09:23
Jo tak ten nadpis mě taky pobavil : Gita
smilies/grin.gif Aneb kde všude je "n". Ten údiv pramenil z toho, ze jsem si (nevím proc) myslela, ze ta vada je jiz odstranena.
To Lilly. Jinak s tím VUT jsem to myslela tak, že tam kolikrát jsou dve tri holky v ročníku, ale pravidelně se "udají", ať vypadají jakkoli. No a pak si o sobě náležitě tomu myslí. A rikam to na zaklade ryzi osobni zkusenosti. Ale s ostatním (holka s blbschule) souhlas, bohuzel i to se stava. smilies/grin.gif
duben 04, 2007 09:49
Klárko, : Ráček
je to normální hnup a nad čím chceš brečet ? smilies/wink.gif Překvapuje mě, že už se takto " mučíš " několik měsíců !! Proč ?? On je pravděpodobně nezodpovědný a než by se oženil a měl dítě, tak se raději dá na ústup a zbaběle se s Tebou rozejde...A to, že to udělal už 3x, to je na pováženou a asi sis na toto měla dávat větší pozor !!
Nesmutni, nestál za to, přece bys nechtěla žít s nezodpovědným chlapem ! Ten pejsek je dobrý nápad, taky si to myslím, že by bylo fajn si ho pořídit...
Rozveselí tě, přijdeš na jiné myšlenky a nový chlap se objeví, ani nebudeš vědět jak !!
Hodně štěstí
smilies/smiley.gif
duben 04, 2007 10:42
tak mě napadlo, : AlenaT
jestli za tím neženěním není zrušení vojny. Já jsem pacifista a armádu považuju - specielně v tomto státě - za vyložené vyhazování peněz. ALE! Chlapci byly dva roky zavřený v kasárnách, maminka a holky v nedohlednu. Nebetyčná buzerace, poprvé v životě někdo honil je, volno jen semtam a když byl průšvih, tak nic - doma sice nějaké dívky byly , ale málokdy se tam jeden dostal. Ta "jejich" na ně sice mohla počkat - ale taky nemusela (to byla darda pro mužské sebevědomí) a hormony dělaly svoje dílo. Kluci se ženili, až se z nich kouřilo. Dneska? škoda mluvit, vpere, navaří a uklidí jim maminka a oni můžou - jako ti motýlci - létati z květu na květ. Prtachy, co vydělají můžou utratit jen za své potřeby a koníčky a ne za nějaké děti, nebo nedejbože za manželku.
duben 04, 2007 10:56
jenže - pravda zas je, že to byly zbytečný dva roky... : Lilly
kdyby se alespon neco naučili, ale většinou to fakt byla jen časová ztráta. Šikanování, ponižování. Není škoda, že už to není. Asi si na chlapy a jejich výchovu budeme muset vymyslet něco lepšího smilies/kiss.gif
duben 04, 2007 11:26
jo, to máš pravdu... : AlenaT
ale jak si pak, mrchy, vážili domova.... smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
duben 04, 2007 11:30
a nebo jiná možnost : bb
nechce (nechtějí) se ženit s neurotičkou
27letá slečna, zdravá a zaměstnaná, by mohla mít ještě i jiné radosti a starosti než vdavky co nejdřív. A když na něj na začátku známosti hodí odpovědnost za její nervy, protože "je přecitlivěla a případné problémy ve vztahu velmi špatně snáší", ani se nedivím, že zavčasu prchne. Co by ho čekalo dál, novomanželská frustrace? poporodní deprese? sebevražedné sklony v přechodu?
Pracuj, sportuj, vyraž s partou na hory, nebo s kamarádkou na komedii do divadla, a ano, pejsek bude balzám na duši.

duben 04, 2007 12:15
bb, k tem starostem... : Gita
Když je zdravá, samostatná a zaměstnaná, tak jaké JINE "starosti" smilies/grin.gif??? To pak možná ten partner (myslím stálý, i treba jen s naivni vyhlidkou, ze to bude forever) fakt hodne chybi. Mne se teda nezda, ze by ta touha po snatku byla tak divna vec, v tomto veku, v teto situaci.

Ale jinak naprosty souhlas. Mam jednoho znameho, ktery si vzal zenskou s psychickymi problemy. Pokud nebere leky, je v podstate kleptomanka a chorobne rozhazuje. Nejvetsi napor prisel pred nedavnem, kdyz se nejak rozhodla, ze proste uz ty leky nebude brat nikdy. Chlap dnes nestastnej, nejradeji by se rozvedl, ale pak bude mit punc hajzlika, ktery nechal manzelku na holickach a dite bez maminky. Nevim, jestli patril k tem, co maji potrebu nekoho zachranovat, asi ani ne, spis si myslel, ze se to nejak podda, ze to bude dobry, kdyz bude zena brat ty leky, pak bum, prislo dite a spadla klec... Takze tem, co je "precitlivele holky spatne snasejici problemy ve vztahu" (kdo z nas ale dobre snasi problemy ve vztahu???) spis odpuzujou, virtualne gratuluju. smilies/smiley.gif
Aleno T.: Víš, že mě to s tou vojnou taky kdysi napadlo? Ale jinak ten fenomén "maminčina mazánka", co má doma absolutní svobodu a klid, mi není neznámý smilies/cheesy.gif.
duben 04, 2007 13:07
Klárko, : Inka
jakékoliv problémy ve vztahu se dotýkají každého z nás, ale každý se s tím vypořádává po svém. Jsou lidé, kteří se v tom dokáží noupat a rozrýpávat svá bebíčka až do smrti a požadovat za to od ostatních ohledy a toleranci a trošinku zapomínají, že každý z nás nějaké ty problémy prostě má. A jsou i tací, které to také moc bolí, ale snaží se s tím nějak vypořádat po svém a trápit se minimálně v dané situaci a nijak s tím neobtěžují své okolí. A jsou tací, kteří si to nepřipouští vůbec, ale to je jiná kapitola.
Kdybych byla na Tvém místě určitě by mě dost zarazilo, jak rychle se rozešel se svou bývalou přítelkyní i když s ní chodil už 3 roky. Protože stejně tak se může zachovat i k Tobě (a to se také stalo), takže tohle si mohla zlehýnka předpokládat už na začátku. Je to nějaký model jeho chování a stavění se k životním situacím. Pokud jsi rozumná holka, tak si za to nebudeš dávat žádnou vinu, řekni si byla to životní zkušenost, pouč se u toho, něco s ním jistě bylo hezké a žij dál.
Pokud s někým začnu chodit, tak předpokládám, že ten vztah bude mít po čase určitý vývoj, který by měl vzejít i od partnera, pokud ne, nebo se partner na toto téma nehodlá vůbec bavit i po nějakých Tvých pokusech, tak je tam něco špatně a asi to Ty nezměníš, o je na něm. Zkus si dát na čas pauzu, vem si dovolenou, jeď někam i když se Ti nechce, zapoj se do nějaké party, kde se hraje volejbal, dělá turistika.....zabavíš se, přijdeš na jiné myšlenky a přestaneš se litovat. Začni se víc věnovat své práci - práce je lék, ono to za čas i ostatní kolegy může přestat bavit dělat za Tebe a zaděláš si na komlikace ještě větší. Tohle je nejlepší a nejrychlejší léčba srdce a zapomnění, najití si nových zážitků a přátel, věř mi. A tohle období samoty se zkus vypořádat se svými zklamáními z minulosti, třeba i za pomoci psychologa nebo kamarádek. A až do Tvého života přijde někdo nový, tak jistě ocení vedle sebe rovnoceného partnera, a ne balvan který se mu uváže na krk a vyžaduje ohledy a toleranci, protože se neumí se svými prožitky vypořádat. Za celý život ještě takových prožitků nasbíráš celou káru a nechceš ji přece celý život táhnout svým životm za sebou, to by z Tebe časem bylo utrápené stvořeníčko a o takové moc velký zájem není.
duben 04, 2007 13:34
Gito : bb
ty starosti jsem měla spíš napsat do uvozovek, a nebo místo starosti napsat zájmy. Jasně, že je v 27 normální, že chce stálého partnera a začne zlehka uvažovat o rodině. Ale když není s kým, nemusí se tím ještě trápit, ještě má čas i na děti, není třeba tlačit na pilu, může se věnovat jiným "starostem" - třeba těm kamarádkám, sportu, zábavě, jak jsem psala, nebo jak píše dole Inka, stabilizovat svoji pozici v zaměstnání.
Si to tak znovu pročítám...
Vztahové záležitosti jsou důležité, prožíváme je skoro nejvíc, pochopitelně. Ale není dobré svoje zklamání z rozchodu a nervy z toho hodit na krk hned každému, kdo projeví zájem. Bylo to v "sebeobraně", chápu, že se tím chtěla jakoby chránit před dalším rozchodem, když ten předchozí ji tak vyčerpal. U něj by se po takovém sdělení měla rozblikat červená kontrolka - pozor, nedávno zraněná, ublížená, potřebuje se vyplakat a pochovat a uchlácholit, není ještě zhojená a zralá na další vztah. Místo toho se zachoval jako ona, vrhnul se do plánování dalšího vztahu, dokonce svatby. Tak kdo ví, jak to bylo s tím jeho rozchodem, jaký byl skutečný důvod a jestli se neřítil do dalšího vztahu jako Klára, z potřeby přebít to předchozí.
Taky mi přijde, že Klára nejvíc ze všeho potřebuje stabilizovat svoji psychiku, a tohle od partnerství očekává - já vím, všechny chceme klid, bezpečí, náruč do které upadneme, když nás skolí vlastní samostatnost, nezávislost, energičnost atd., rameno na vyplakání.
Mně se ale zdá, že to co Klára potřebuje není ani tak partnerská vzájemnost, jako spíš "terapie partnerstvím". Že její psychické problémy nepramení ze zklamání v partnerství, ale někde jinde, a u partnera se chce "uzdravit", schovat. Ta svatba by byla potvrzením, zpečetila by to, bylo by to ujištění, které tolik potřebuje. Potenciální ženiši to vycítili, a třeba aniž si to pojmenovali, prostě prchli. To je můj dojem.
Proto do ní celkem vzato spěchala - píše "celou dobu jsme plánovali, jak se vezmeme". Opravdu potkala relativně krátce po sobě 2 mladé kluky (24-28 let), kteří se chtěli od začátku bavit o svatbě, plánovali manželství, nebo si to trošičku namlouvá? Jsme schopni namlouvat si leccos. Proto jí doporučuju terapii vším, co se jí zalíbí, co může - prací, pejskem, kamarádkami, čímkoli. Jen ne dalším partnerem.
Mám taky pocit, že potřebuje, že by jí hodně pomohla blízká kamarádka, nebo dobrá známá, se kterou by tyhle věci mohla donekonečna probírat, rozebírat, vypovídat se, vyslechnout si názor nezúčastněného člověka. Nebo pár kamarádek, mezi kterými by zjistila, že takové věci se stávají běžně,a že i když se nám zdají výjimečné, že to nikdo další nemohl takhle zažít a proží, tak už si tím prošli i jiní, a zvládli to.

duben 05, 2007 01:45
... : bb
nebo aspoŘ do diskuzí na netu...lidi, kteří si něčím podobným prošli a třeba nejednou, o svých zkušenostech ochotně mluví, ne aby se předváděli, ale tuší, že to může někomu pomoct...no a ten, kdo si doposud myslel, že prožívá cosi, co ani vypovědět nejde, připadal si se svými nevyslovitelnými pocity sám, najednou zjistí, že je to vlastně pro lidstvo stará vestasmilies/smiley.gif a u těch lidí, ať už kamarádek, známých, nebo z debaty na internetu, se přesvědčí, že to opravdu jde ustát, přežít, a žít spokojeně dál, a dokonce se časem tomu už jen usmát
duben 05, 2007 01:50
kristova noho : bb
omlouvám se


duben 05, 2007 01:53
kdysi před rozvodem jsem měla velké problémy s páteří : Inka
a byla jsem nucena jet do lázní, měla jsem svých životních problémů plnou hlavu a mylsela jsem si, že to neunesu, že už to horší být snad ani nemůže. Tam jsem si teprve uvědomila co je to trápení a bezmoc, když jsme tam viděla tak strašně nemocné, nemohoucí a postižené lidi, tak jsem si uvědomila, že jsem zdravá, můžu chodit do práce bez jakéhokoliv omezení, že všechny problémy které mám je v mých silách vyřešit a je to jen na mě narozdíl od těch lidí, kteří tyto možnosti neměli a ani mít už nikdy nebudou.
duben 05, 2007 20:58
aleneT podruhe : martin
Hele alenoT, napis take neco o svem pribehu, bude to jiste zajimave. ja vim, jsi frustrovana, ze te chlapi nechtej, ale treba by ti ostatni dokazali dobre poradit.
jo a na pejsky chces chytat chlapa? boze muj!!! to uz je fakt vazny, na pejska utahnes tak nejakyho duchodce nebo uchylackeho zoufalce ci zahradkare. coz takle premka podlahu? ten by na to mohl letet!
říjen 27, 2007 03:24
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]