O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Přihlášení
Anketa
KRAJ HRANIČNÍCH KAMENŮ - II. |
![]() |
![]() |
![]() |
Středa, 11 duben 2007 | |||||||
A pokud byly mimo les, kameny nenacházím vůbec...
Jsou vyvráceny, zaježděny zemědělskou technikou a staré spojnice a meze tak dávno zanikly. Jak kameny vypadají? Výška takového hraničníku nad zemí je asi 25 cm; ale pozor, tento údaj je velmi proměnlivý... nahoře zaoblený tvar, na čele má vyryto TT (Thurn-Taxis), na boku popisné číslo.
V tomto případě materiál pískovec, ale někdy se setkávám i s žulou. Pískovcové hraničníky nejsou tak zachovalé jako ty žulové, ale mají překrásně rytá čísla. Nahoře, na zaoblené hlavě kamene, se můžeme setkat s vrypem znázorňujícím pokračování směru řady.
Buď vidíme vodorovnou čáru, nebo vingl (pravý úhel). Dodám něco málo k historii a přibližnému stáří těchto kamenů. Hrabě Karel Alexander z Thurnu a Taxisu koupil rychmburské panství (spolu s panstvím chroustovickým) 8. března roku 1823 od hraběte Filipa Kinského.
Na rozdíl od původního majitele Filipa Kinského, který zchátralý hrad Rychmburk nechal opravit a zvelebit a zde také sídlil, Thurn-Taxisové na Rychmburku takřka nepobývali a větší část inventáře si postupně odvezli do jejich sídla v Řeznu.
Později sice Hrabě Karel Alexander usídlil na hradě úředníky, spravující jeho východočeské majetky, ale hrad stejně postupně ztrácel na svém významu.
Ve vlastnictví tohoto šlechtického rodu zůstal až do roku 1945.
Takže někdy v tomto období se provádělo zaměřování a vytyčování.
Na procházkách obdivuje Zuzi
|
< Předch. | Další > |
---|