|
Pátek, 30 březen 2007 |
|
Nejsem nemluva, ale mluvím poměrně stručně. Ne tak každý, neboť lidé jsou různí. Někdy se divím, že někteří lidé mají stále o čem ne mluvit, ale přímo řečnit. Někdo se podívá z okna a řekne jedno slovo: prší. Jiný na stejný podnět napíše celostránkový článek. Jsou borci schopní napsat 30stránkovou disertační práci na téma zavazování tkaničky u bot.
Spisovatel A. C. Nor bydlel za 2. světové války v Praze na Spořilově. Měl služebnou známou stručným vyjadřováním. Jednou, před nějakým říšským výročím, zapomněl vyvěsit prapor. V době jeho nepřítomnosti přišel strážník a připomněl to. Spisovatel pak večer při návratu našel na stole lístek se vzkazem služebné: „Pane Dr., přišel str. a nařídil vystrčit pr." Z jiného soudku jsou další případy. Bývalý nejvyšší představitel SSSR Nikita Sergejevič Chruščev jednou pronesl v OSN 6hodinový projev. 25. února 1998 jej ve výřečnosti překonal tehdy 71letý kubánský vůdce Fidel Castro. Poté, co byl znovu zvolen prezidentem, hovořil před 595 poslanci parlamentu bez přerušení 7 hodin a 15 minut.
Ale vrátím se na domácí půdu. Když jsem v půli 60. let coby učeň na praxi potřeboval v továrně něco vysvětlit, stávalo se mi, že jsem byl odkázán na kvalifikovaného odborníka slovy: „Jestli máš dost času, řekni si panu Eliášovi." Ten ochotný muž totiž ve snaze o dobré vysvětlení mluvil obšírně, přitom narazil na další a další věci, které také vysvětlil a jeho podání tak bylo časově náročné. Ze známých osobností byl výřečný i populární herec Vladimír Menšík. Byl si toho dobře vědom, a také při jednom ze svých vystoupení řekl: „Já jsem tak ukecanej... Já už jsem si kolikrát řekl: pro Krista pána, co já tolik kecám?"
Z nové doby se mi vybavuje vzpomínka na soukromý telefonát jedné ženy. Byla ohleduplná. Aby volaného nezdržovala, uvedla své sdělení slovy: „Tak jenom stručně." To „stručně" jí trvalo přes 3/4 hodiny. Bylo to na účet volaného...
Všechno má své výhody a nevýhody. Stručnost nezdržuje a neunavuje, ale nemusí věc přesně vystihnout. Obšírná mnohomluvnost dokáže všechno vysvětlit a někdy i poskytne zážitek. Někdy... Jiřík
|
a jedinou zmínkou o nějaké banální věci týkající se auta jsem vyvolala vyprávění historky, ve které, aby se dobral podstaty, musel do úvodu zahrnout leccos včetně nejdelšího barpultu na světě. a tak i ten úvod byl patřičně dlouhý a než došlo na hlavní zápletku, dozvěděla jsem se věcí... 
inu - než jsme dojeli, bylo dovyprávěno i s přídavky. a že jsem něco chtěla povídat já jsem si vzpomněla, až když začal špekulovat, kde mě vyložit. 
