Čas od času mi
lidé říkají „uklidni se, vždyť je to jen pes“ nebo „jen za psa je to hodně
peněz“. Nechápou tu mnohdy dlouhou ujetou vzdálenost, můj investovaný čas, a už vůbec
ne náklady, které na „jen psa“ vynaložím. Přitom některé z mých nejhezčích okamžiků
se staly právě „jen se psem“... Při hře se psem se nám vylévá do těla stejné množství oxytocinu – hormonu
lásky a sociálního připoutání – jako rodičům při péči o dítě. Oxytocin se
vyskytuje u všech savců a je významným regulátorem sociálního chování, kdy
rozpouští úzkost, dovoluje zapomínat na zrady nebo zklamání z předchozích
špatných zkušeností a snižuje hladinu stresu...
.
Zažil jsem mnoho hodin i dnů, kdy byl
mojí jedinou společností „jen pes“, ale ani na okamžik jsem se necítil opuštěný. Ano, některé z mých nejsmutnějších okamžiků byly kvůli „jen psovi“, a naopak v
těch ostatních smutných dnech mi jemný dotek a vůbec přítomnost „jen psa“
poskytla útěchu a důvod, proč vůbec celý den přežít. „Jen pes“ přináší soucit a
trpělivost, které ze mě dělají lepšího člověka.
Pokud si ale i vy myslíte a berete
to tak, že „je to jen pes“, pak pravděpodobně stejně tak chápete fráze jako
„jen přítel“, „jen východ slunce“ nebo „jen slib“.
Ten můj „jen pes“ přináší do mého života
samotnou podstatu přátelství, důvěry a nádherné nespoutané radosti. Pro „jen psa“ budu časně (a v jakémkoli počasí)
vstávat, chodit na dlouhé procházky a těšit se s ním na společnou budoucnost.
Takže pro mě a lidi jako já, to
není „jen pes“, ale ztělesnění nadějí a snů o budoucnosti, vzpomínek na
minulost a absolutních radostí z okamžiku. „Jen pes“ ve mně probouzí to dobré
a odvádí mé myšlenky od sebe a každodenních starostí. Doufám, že jednoho dne
pochopí, že není „jen pes“, ale ten, kdo mi dává lidskost a brání mi být
„jen člověkem“.
Takže až příště uslyšíte od někoho frázi „jen pes“,
usmějte se,
protože tihle lidé to prostě nechápou. RICHARD
|