 Tak chalupu nebo chatu jsme v blízké rodině nikdy neměli, jen jednou nám vzdálený strýc zapůjčil svou chatu u Vranovské přehrady; jinak jsem jako děcko nechatařila, ani nekempovala. Moje prázdniny na základce spočívaly v pobytu u babičky nebo jiných příbuzných na vesnici. A prázdniny středoškolské či vysokoškolské? Ty byly naplněny jednak povinnou praxí, jednak mojí brigádou, abych si vydělala na parádu.
V době
svého pracovního života jsem většinou žila na vesnici, nejprve několik let ve
střediskové, pak cca 25 let v místě, kde stálo domů jenom sedm, a celkem,
i s námi pěti, nás bylo 18. Takže jsme v podstatě „na chalupě“ bydleli.
Když
jsem měla oslavit 60. narozeniny, moc se mi do toho nechtělo. Přemýšlela jsem,
co mi nejvíc vadí - a zjistila, že pocit, že kvůli mně přijedou rodinní
příslušníci zblízka, ale hlavně i zdaleka, takže jim bude déle trvat cesta, než
může trvat vlastní oslava, což měl být původně oběd nebo večeře, popř. obojí.
Také
jsem se obávala opatření kvůli covidu, tedy aby nám třeba domluvenou restauraci
nezavřeli. Nakonec jsem našla řešení – pronajmu si na celý víkend dostatečně
velkou chalupu! Není nás málo – moje dcera s rodinou, syn
s přítelkyní, bratr a synovci, partnerovy tři dcery s rodinami,
k tomu dvě kamarádky, jedna i s partnerem.
Postupně
jsme se pak v pátek sjížděli, užili si společně celou sobotu, a
v neděli se odjíždělo.  Oslava se vydařila a tak jsme si rodinné setkání
zopakovali o rok později. Pak jsem rok promarodila, takže třetí „Chalupa“ se
konala minulý víkend. Tentokrát jsem našla ubytování v menší chalupě,
proto jsem zvala jen děti s rodinami, bohužel nemoci účast ještě
zredukovaly, a tak jsme ani všech šest ložnic nevyužili.
Samozřejmě
vždycky hledáme chalupu, kam smí také pejsci, v rodině máme dva.
V této chalupě směli psi pouze do tzv. Žlutého pokoje v přízemí, což
nám nevadilo, my stejně kvůli alergikovi mezi námi psiska ani
v předchozích letech do společenské místnosti nebereme.
Na
páteční večeři jsem nasmažila řízky, na sobotní večeři nakoupila maso a klobásy
na grilovačku, na snídaně jsem kromě pečiva nakoupila sýry a šunku. Přivezli
jsme tedy takový ten největší kufr plný jídla, koš s jablky, minerálky a
džusy, navíc majitel chalupy měl ve sklepě naražené pivo a vinotéku.
Užili
jsme si procházky po okolí v pátek a v neděli před odjezdem,
v sobotu byl výlet delší, kdy jsme aspoň zvenku okoukli nějaké památky
(prohlídka zámku s předškoláky by nebyla dobrý nápad) a prolezli hodně
skalisek s vyhlídkou do krajiny včetně jedné velmi romantické zříceniny
hradu z 13. století.
Odpoledne
se uskutečnil fotbalový zápas našich mladých fotbalistů s týmy posílenými
o tatínky. Pod chalupou byla louka, na kraji houpačky, lanovka, skluzavka,
v chalupě plno dřevěných hraček. V krajním případě bychom při
nepříznivém počasí vydrželi s dětmi v chalupě, ale vzhledem
k tomu, že se nám počasí vydařilo, byli jsme hlavně venku na terase.
Za rok se sejdeme
zase někde jinde…
Milena Nováková
|
