![](http://obrazky.kudlanka.cz/KAJOAJA.jpg) Hele, kamarádky a kamarádi, sice se trochu stydím, že si nevím rady „zrovna s tímhle“, ale je to jednoduché: holt jsem tenhle kuchyňský nástroj už hodně dlouho nepoužívala. Co dlouho – snad desítku let… Měla jsem starej, snad po mamince, a kdož ví, možná, že byl i po babičce. Nebudu vás už napínat: jedná se zcela obyčejný ruční mlejnek na maso.
Před několika léty, kdy jsem
se zrovna snažila zeštíhlet své domácí vybavení, jsem ho šoupla do jedné banánové
krabice, plné dalších přebytečností. Mj. taky tam bylo asi deset kafe-hrnků.
Těch se doma během pár let sejde vždy plno, plničko. Nějaké to plechové nádobí,
příbory, také misky, talíře… A mnoho dalších věcí.
Je to pár dnů, kdy jsem si
chtěla udělat „vlastní sekanou“, tedy doma robenou zcela od základů. Tedy
nekupovat maso mleté, ale sama si ho umlet. A tak jsem v obchodě, který je
hned vedle zdejší velké sámošky, jeden ten mlejnek koupila. Je přesně stejný,
jako ty, co jsem znala, ono se asi na něčem tak dokonalém jen těžko něco mění. Jiná byla jen cena, ale s tím
se dalo počítat. S povzdechem, že si nepořizuju jen pro jedno vaření, jsem
tu velkocenu zaplatila a všechno si to odnesla domů. Všechno: měla jsem totiž
už v baťohu na zádech u vedlejšího řezníka nakoupené potřebné maso.
Tak – mlejnek umýt, složit,
pak jsem v něm ještě pro sichr umlela kus brambory, abych si ověřila jeho
práce schopnost. Mlejnek jsem připevnila k pultu linky, pod něj talíř, kam
bude mleté padat, a vedle mísu, do které ho pak dám spolu s ostatními ingrediencemi,
abych vše dohromady uhnětla a jen na čas svěřila svému krematoriu.
Jenže, tak daleko jsem ve
svém počínání nezašla… Předem oznamuju,
že jsem vše dala tak, jak je to na obrázku ukázáno, nic jiného jsem nezkoušela!
Ovšem, co se stalo: z těch dírek lezly nějaké úzké placaté žížaly, a to
vůbec ne ze všeho masa, které jsem do mlejnku strčila. Navíc mi jakási
rozpatlaná hmota vylejzala vrchem…
Mj. maso jsem měla víceméně
odblaněné, nakrájené na kousky, ale stejně to nefungovalo. Po rozebrání jsem
zjistila, že to dírkované kolečko je totálně zasviněné teninkými nitmi z bílých
blan, takže by dírkami neprošla ani blecha. Nechápu to, tímhle jsem se
zabývala něco přes hodinu: rozebrat, vyčistit kolečko a řezací nůž, složit,
zkusit s několika dalšími kousky masa, a jedem nanovo…
Prosím prosím, poraďte mi –
vzpomínám si, že moje máma s tím žádné takové cavyky nikdy nedělala,
nakonec ani já pak ne, a že jsem na tom starém mlejnku několik velkých hald nejrůznějšího masa za
ty roky namlela.
Co jsem teď dělala špatně?
A jak to mám dělat
správně?
Nechci to vzdávat…
d@niela
|