![Pohlednice BABIČKA, DĚDA A VNUK - FOTO ŠECHTL A VOSEČEK, TÁBOR (ST3087 | Aukro](https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTheTu_v8LieaPyg9MHgr9mIKSyX3840I1jHA&usqp=CAU) Je bezdůvodné psát o generacích "před námi" - takže smysl má se zaměřit na ty žijící. A jen pro informaci: pojem generace označuje velkou skupinu lidí, kteří se socializují v přibližně stejné době od narození až po svou smrt. Mají proto podobné smýšlení, hodnoty i styl života. Trvání jedné generace odpovídá průměrné době mezi narozením člověka a narozením jeho potomka. U lidí tato doba činí cca 20 – 30 let. V současné době se potkávají dokonce čtyři generace. Což je možné právě v současné době, kdy se lidé dožívají podstatě vyššího věku než dříve.
Tichá
generace - získala svůj název proto, že vyrůstala v dobách, kdy
nebylo bezpečné navenek vyjadřovat svůj názor a postoje. Lidé z této populace
vyrůstali v okolnostech, které nejprve od světové hospodářské krize vyústily
do druhé světové války, až po poválečné období, kdy se na obou
stranách Železné opony vyhraňovaly postoje v érách poválečných vlád.
Tato generace se naučila, jak co nejlépe přežít v těch nejtěžších situacích. Jistě si hodně vás vzpomíná a všechno to, co se "muselo", a všechno to, co se "nesmělo". Bylo těžké v tomto vychovávat děti, neboť stále hrozila v nejmírnějším případě velká nepříjemnost. Zajímavé je, že se tato skupina nevyznačuje
příliš vysokou četností. Což je ostatně pochopitelné. Příčinou byly finanční nejistoty rodičů ve 30.
letech, až počátek 40. (válečných) let 20. století. Byla to dokonce první
generace v historii, která byla početně menší než ta před ní.
Stejně však zástupci této generace patří mezi pár
šťastlivců, protože přesto, že se rodili během velké hospodářské krize a druhé
světové války, dožili se v dospělosti relativně prosperujících podmínek v 50. a
v počátku 60. let 20. století. Byla u
nich i vyšší míra zaměstnanosti, než to bylo u generací před nimi, stejně jako u těch, co
následovaly po nich.
Rovněž na tom byli a jsou zdravotně lépe a měli i
dřívější věk odchodu do důchodu.
Pro Tichou generaci, plnou pilných studentů, bylo
vzdělání velikou odměnou, ne každý si jej mohl dovolit. Ta následující –
tedy baby boomers, už tuto
možnost dostávala, a i lidé z běžné společenské skupiny měli možnost studovat
vysokou školu. Generace baby boomers si zažila jak období
normalizace, tak rozkvět hippies a punku.
Takže zatímco ta první zažila hodně strastí ve spojitosti se
světovými válkami, díky čemuž se drželi zarytých pravidel, baby boomers se
uměli i slušně odvázat. Rádio měl doma každý, ale o televizi se to samé říct
nedá. Baby boomers vyrůstali v
prostředí knih, časopisů, magneťáků a u některých rodin i černobílých televizí.
Cestování jim problémy nedělalo, avšak oproti dnešním generacím jezdili do
zahraničí zřídka kdy.
Zajímalo by mne, na co typického pro tu první a vlastně i druhou generaci –
tedy např. dávání si pozor, co kdo kde
komu řekne -
si vy osobně pamatujete. Na nějaký ten zádrhel….
Pamatuju si například, jak se z nařízení šéfa muselo
do prvomájového průvodu. A sekretářka podle seznamu odškrtávala přítomné…
Nebo jak se vyvěšovaly vlaječky do oken.
Ti troufalejší tam dávali jen vlajky české.
d@niela
|