Aničky naše milovaný nám přinesly trochu toho ochlazení, sem tam i sprchlo, nějaká bouřka přeběhla, dokonce u nás v závětří, kde málokdy vítr moc fouká, či voda se hodně leje, padaly kroupy. A to že dost velké. I když už nevlastním žádné přibližovadlo, tak první, na co jsem pomyslela, byly střechy všech tu kolem stojících aut a hlavně ďolíčky, které na nich kroupy nejspíš nadělají.
A když se dívám poslední dobou
(v televizi) na naši rozpraskanou zem, na vysušená pole a louky, tak vzpomínám
na pohled z letadla, který jsem měla cestou domu. A říkám si, že asi moc záleží
na tom, komu to patří... Nechápu, jak je možné, že „tam, jen kousek vedle“ se všechno
zelenalo...
Gustav
(2. 8.) má severský původ; je to slavné jméno mnoha švédských králů. Původně znělo
Gotstawer - a znamenalo opora (sloup) Gótů. Kdo jinak se tak mohl jmenovat -
než králové. Zcela nejslavnější byl Gustav I. Vasa (Gustav Eriksson Vasa - žil
v r. 1496-1560). Švédové jsou na něj i na jeho rod patřičně hrdi a mají proč.
Byl velice moudrý a neobyčejně vzdělaný; s jeho nástupem na trůn pronikla do
země reformace. Zasloužil se o výstavbu měst, stavby silnic, rozvoj řemesel,
zemědělství a školství. Jeho vnuk Gustav Adolf II. nastoupil na trůn v r. 1611,
byl obratný politik i vojevůdce a díky vyjednávání a výbojům se mu podařilo
značně rozšířit švédské území a vliv. Jeho vítězné tažení Evropou zastavil až
Albrecht z Valdštejna. Jméno Gustav pak přecházelo na další švédské dynastie. Slavných
nositelů tohoto jména by se našlo dost - krom švédských králů bychom mohli
zmínit Gustava Flauberta, francouzského spisovatele, Gustava Hamela -
propagátora aviatiky, Gustava Klimta - slavného rakouského malíře, sportovec
Gustav Adolf Schurr, německý cyklista, který několikrát zvítězil v závodě
Praha-Berlín-Waršava, Gustav Bubník, slavný hokejista, Gustav Mahler, hudební
skladatel - a nakonec můžeme jmenovat původně bratislavského kavárenského
povaleče, následně politického vězně a nakonec - jak už je v této zemi zvykem -
presidenta republiky – koho? No přeci Gustava Husáka. Krom toho, že už neuměl
pořádně slovensky a ještě ne česky, takže hovořil skutečně neskutečným jazykem,
kolovalo o něm možná víc anekdot, než o Františku Josefu I. - a to je co říct.
Miluše (3. 8.) Jazykozpytci se přou, zda jde o domáckou formu jména
Miloslava (čili žena, dívka - slavná svou milostí, roztomilostí, láskou), nebo
jméno vytvořené ze základu mil- tedy milá, milovaná. Jiní se domnívají, že jde
od český překlad latinského jména Amata, či francouzského Aimée. Ať už je to
jak chce, Milušky a Milunky a Míly byly dívky a ženy milé naším srdcím a je
tomu tak i nadále. Miluší je u nás asi čtyři a půl tisíce; mezi nimi můžeme
jmenovat herečky Miluši Šplechtovou a Bittnerovou, a vzpomeňme na zpěvačku Miluši Voborníkovou. Je to moc
hezké české jméno, třeba zas přijde do módy a Milušek nám přibude.
Dominik (4. 8.) má jméno odvozeno od latinského slova Dominus - tedy
"Pán". Je tedy pánův, patří pánovi. Vlna jeho popularity se vzedmula
v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy řádová sestra Luc-Gabrielle (vl. Jménem
Jeanie Deckers) z kláštera ve Fichermontu (Belgie), jinak zvaná Soeur Sourice,
tedy Sestra úsměv (v USA ji znali jako The Singing Nun) nahrála a nazpívala
roztomilou písničku "Dominique-nique-nique" (u nás ji nazpívala
zpěvačka Judita Čeřovská jako „Dominiku-niku-niku, ty jsi sám jak poustevník,
já hříšnou duši mám...) pamětníci jistě nezapomněli... Nicméně nyní opět po létech jeho
oblíbenost začala strmě stoupat, a to - světe div se - díky českému hokejistovi
Dominiku Haškovi, jehož sláva je nyní docela "zajímavá". Ten původní Dominik se narodil v roce 1170 ve Španělsku a stal
se zakladatelem a patronem řádu Dominikánů. Také převzal záštitu nad cechem
krejčích a lidé se k němu obracejí i o pomoc při krupobití. I slavných Dominiků
by se pár našlo. Krom již zmíněného Haška uveďme slovenského
spisovatele Dominika Tatarku, nebo Domenica Modugnu – italského zpěváka a
hudebního skladatele (všichni známe jeho "Ciao, ciao bambino..." nebo
"Volare, oho". Jinak „neděle“ se italsky řekne domenica a španělsky
domingo - roztomilé, že?
Kristián (5. 8.) "Jen pro
ten dnešní den, stojí za to žít..." Ach ano, všem se nám zaleskne slza v
oku při vzpomínce na neodolatelného Oldřicha Nového a jeho nezapomenutelný
stejnojmenný film. Kristiánovo jméno je řeckého původu a znamená křesťan,
neboli pokřtěný. Je též spojeno s autorem latinské svatováclavské legendy z
desátého století. Jeho původní jméno znělo Strachkvas a byl prvním
Přemyslovcem, který se dal na dráhu duchovní. Stal se řeholníkem a působil v
Řezně, kde také sepsal své největší dílo - Život a umučení Svatého Václava a
jeho báby Svaté Ludmily. Mimochodem on sám se narodil v den smrti svatého
Václava - tedy 28. září a tento den je u nás též státním svátkem. Takže
se vlastně řeholník Kristián - Strachkvas stal naším prvním doloženým
kronikářem.Toto jméno je ve světě velmi oblíbeno. Jmenovalo se tak i několik
dánských králů - ale také Hans Christian Andersen, krom něj bychom jmenovali
např. malíře Christiana Schroedra, dále básníka Christiana
Morgensterna - a matematika Christiana Dopplera – známého rakouského
matematika a fyzika.
Oldřiška (6. 8.) nebo také Ulrika. Obě jména jsou ženskými protějšky
mužského jména Oldřich, které vzniklo ze staroněmeckého Uodalrých - tedy bohatý
panovník. Patronkou tohoto jména se stala velice zbožná Oldřiška
Nischová, která se narodila 18,září 1882 v německém
Mittelbiberachu. Ve svých dvaadvaceti letech vstoupila do řádu
Milosrdných sester Svatého kříže. Tvrdá práce a odříkání ji posléze
umořily, takže v r. 1913 zemřela na tuberkulózu. V roce 1987 ji papež prohlásil
za blahoslavenou. Oldřišek u nás už moc není - jen asi čtyři a půl tisíce...
ale rozhodně jim přejeme všechno nejlepší k svátku, hodně štěstí a
lásky.
Lada (7. 8.) má jméno velice starobylé. Ve starých slovanských
jazycích znamenalo Lad - pořádek, též dívku, nebo pannu, ale také manželku.
Dokonce se toto slovo vyskytovalo v chaldejštině a lýkijštině a opět znamenalo
paní, manželka. Další významy tohoto jména jsou podobné – v pohanském bájesloví
se tak jmenovala bohyně krásy, lásky a manželství, Lada byla též družka Perunova.
Lada se též jmenovala naše milovaná princezna se zlatou hvězdou na čele...
hlavní představitelka v jedné z našich nejoblíbenějších pohádek. Lad je u nás -
bohužel - velmi málo. Snad toto hezké jméno zas jednou přijde do módy, jeden
nikdy neví, ale byla by škoda, kdybychom o naše Lady přišli. Mezi ty známé
patří česká cyklistka Lada Kozlíková.
Soběslav (8. 8.) má starobylé jméno slovanského původu, které bývalo velmi oblíbeno již za Přemyslovců,
znamenalo "v sobě slávu" - je to tedy člověk, nesoucí důvěru
v sebe, ve svou slávu. Jmenovali se tak např. dva naši významní panovníci
- Soběslav I. a Soběslav II. Zvlášť ten první se proslavil tím, že po vyhrané
bitvě u Chlumce, kde porazil německou armádu vedenou římským králem
Lotharem,se zachoval velice ušlechtile. Lothara nepopravil, jak bylo zvykem,
ale přijal od něj v léno Čechy (o což mu vlastně původně šlo) a Lothara
velkomyslně propustil. Ten se pak - maje celou událost v paměti - Čechám a
Čechům důsledně vyhýbal. Soběslavů už u nás také moc není. Za všechny bych
jmenovala českého herce s krásným hlasem Soběslava Sejka. Jinak Soběslav se též
jmenuje moc hezké městečko v Čechách. Takže Soběslavové, majíce slávu již v
sobě, mějte v sobě i radost – zvláště pak při oslavách vašeho svátku.
ALENKA PUNTÍK
|