 Bráním se pocitu škodolibosti, když mám psát o současných důchodech. Protože jsem měla tu čest jít do důchodu ve dvaapadesáti. Inu, řekněte, komu se to dnes poštěstí - o těch budoucích důchodcích a důchodkyních ani nemluvě! Abych to vysvětlila - jako maminka dvou dětí jsem měla možnost jít v pětapadesáti. Jenže poté, co jsem byla asi třičtvrtě roku v invalidním (po nemoci), mi bylo doporučeno, jít do předčasného.
Ano, bylo to
tenkrát jen pár šupů, ale jsem holka šetrná a občas jsem si přivydělala nějakým
tím článkem. Dokonce jsem byla ve Svazu novinářů, v sekci Volných novinářů, kde
byli převážně jen píšící důchodci. Mj. pokud by vás to zajímalo, jak vysoko se
od té doby moje penze vyšplhala: nyní, po všech těch přídavcích a zvýšeních,
mám 13 tisíc.
Nestěžuju si,
mám naštěstí báječnou školu mé maminky, která prožila život manželky a maminky za
socialismu, takže ovládala to zapomenuté kouzlo - vytvořit "z prdu
kuličku" (pardon). Najedeni jsme byli, a nikdo nechodil nahý.
Dnes je pochopitelně všechno jinak.
Důchodová komise navrhla posun odchodu do důchodu na
65 let u žen i mužů, bez rozdílu toho, kolik ženy vychovaly dětí.
Komise vycházela z průměrného věku dožití. Kvalita posledních let života
přitom v potaz brána nebyla.
Ročník 1972 budou první důchodci, kteří půjdou do
důchodu všichni ve stejném věku, tedy v 65 letech. V roce 2023 chodí
do důchodu muži ve věku necelých 64 let, ženy ve věku od 60 let (s 5
a více dětmi) do téměř 64 let (bezdětné).
Dříve
bylo nutných minimálně odpracovat 25 let pro odchod do důchodu, současně je to
35 let.
Bohužel, situace není růžová, jako by se mohlo zdát. Spíše naopak.
Ani v době ekonomické prosperity uplynulých let nebyla vytvořena rezerva
pro situaci odchodu do důchodu populačně silných ročníků, a už nyní příjmy
důchodového systému nestačí na pokrytí výdajů. Proto se všem, kteří jsou mladí
a pracují, radí, aby si na svůj budoucí důchod našetřili sami. 
Situaci dobře ilustruje velmi jednoduchý příklad: když
je mi 30 let, na důchod si chci naspořit tři miliony, a počítám s ročním
zhodnocením čtyři procent, musím si měsíčně odkládat 4 700 Kč, ve čtyřiceti 9
000 korun. Tímto dosáhnu přilepšení na průměrných 20 let v důchodu kolem 12 500
korun měsíčně.
Šetření se stalo hlavním tématem, které přebíjí už i válku na Ukrajině.
Dluh státního rozpočtu totiž dosáhl na konci května sumy 271 miliard korun, z
původně předpokládané sumy 296 miliard na celý rok.
To ještě jen tak tiše připomínám, že důchodci nejsou
paušálně jen laskavé babičky a moudří dědečkové, kteří jsou za celoživotní
dřinu pro společnost „odměni důchodem“, ale i početná skupina celoživotních
flákačů, drogových dealerů i feťáků, a podobných existencí. Protože i z nich se
jednou stanou důchodci, a dozajista nezapomenou natáhnout ruku. A ti nejen že
nikdy nepřidali ani halíř, ale své nároky budou vehementně prosazovat. Pár otázek závěrem, pochopitelně záleží na tom, kolik vám právě je:
Šetříte si už na
časy budoucí, důchodcovské?
Jak se k tomu
staví vaše potomstvo?
Jste
spokojeni se svým důchodem?
Penzistka d@niela
|
Ne, domek jsme si koupili za řádně zdaněné peníze a zrekonstruovali vlastními silami opět za zdaněné peníze, abychom mohli na důchod vypadnou z Prahy, a nevydýchávat tam vzduch mladým a dravým. 
