Neposuzovala bych všechno podle Prahy nebo Brna. Tady na "wenkově" minulý starosta zařídil dotace a za něj se postavila nová škola a tělocvična, protože stará škola už kapacitně nestačila, i když jí přistavovali ze všech stran. Však do ní dojíždí spousta dětí z okolních obcí. Ani inkluze se tady neřeší. Místní cikáni chodí do školy s ostatními dětmi, a pokud vím, není to problém.
Také místní řemeslníci necpou svoje děti na sílu na gymnázia, ale když je táta zedník, elektrikář, instalatér...syn bude v řemesle pokračovat. Problém je spíš to, že spousta učilišť zanikla bez náhrady.
A kdo je na vsi na společenském žebříčku nejvýš ? Po panu doktorovi všichni řemeslníci, protože je lidi potřebují.
K čemu je obyvatelům vesnice/městyse vystudovaný/á docent/ka přes 52 pohlaví ?

To mi teda, Mamčo, hlava nebere. Jak tam můžete žít bez politologů, filozofů, sociologů, psychologů, androgogiků, personalistů, estetiků, .... To musí bejt čistá hrůza!

Josef : Je to určitě čistá hrůza, ale já po 65ti letech žití v Praze si nestěžuju. :-)
Naopak, když někdy musím do Prahy, tak už je tam na mě příliš rušno.
Chápu rodiče, že chtějí pro svoje děti to nejlepší. Ale to nejlepší podle rodičů, nemusí být to nejlepší pro děti.
Když si čtu ty nářky rodičů deváťáků, co je stálo úsilí a peněz doučování a příprava jejich dětí na přijímací zkoušky, tak to ve mně budí pocit, že jestli ty děti bez doučování nemají na to, aby udělaly zkoušky, tak na tom gymnáziu nemají co dělat. Budou se tam jenom trápit, pokud vůbec doklopýtají k maturitě.

Vysokoškolák jsem, studovala jsem za totality zemědělku. Jestli tenkrát měli soudruzi představu, kolik je potřeba zemědělských inženýrů, nevím, jisté je, že nás přijali 180 a školu dokončilo a promovalo 160, ale nešlo jen o propad neúspěšných, protože některé studentky otěhotněly a přešly na dálkové studium. Na srazu absolventů asi po 20 letech jsme ale v zemědělství dělali jen tři...

Co se týče doučování, aby děti zvládli přijímačky, souhlasím s mamčou, že se může stát, že dítě studium nezvládne, nebo se na gymnáziu bude trápit. Ano, nemusí každý středoškolák mít vyznamenání, střední školu může prolézt s trojkami a čtyřkami, a může se dostat i na vysokou, protože vysoké školy jsou dotované dle počtu studentů v prvních ročnících. A tam se rozhodne, zda student studium zvládne, zatímco v mých dobách studia byly rozhodující přijímačky, které zájemce o studium proseli na schopné a neschopné.

Na druhé straně dítě, zvyklé se pravidelně připravovat do školy a tedy ovládající umění se něco naučit, popř. s pochopením rodičů a zabezpečením případného doučování (leckdy jiný učitel vysvětlí a procvičí nepochopené tak, že to přestane být problém), může být úspěšným studentem, zatímco dítě dosud zvládající základní školu "levou zadní", tedy bez nutnosti se učit doma, opakovat si probranou látku a poctivě dělat domácí úkoly může najednou zjistit, že mu ve škole slyšené nestačí, a pokud se "nekousne" a nezabere, může s horšícím se prospěchem ztratit motivaci a snahu...

Moje dvě dcery jsou také inženýrky, a protože jsme znali jejich studijní předpoklady, studovaly gymnázium, mladší dcera 8 leté, starší sportovní. Syn studijní typ nebyl, zvažovali jsme i učební obor s maturitou, ale báli jsme se, že by ho spolužáci táhli spíš dolů. Takže střední škola, ve čtvrťáku nebyl puštěn k maturitě, opakoval ročník a poté odmaturoval. Nakonec také v oboru nedělá.

Nejstarší vnouče letos přijímačky čekaly, má vyhraněný zájem a tak dala přihlášku na jednu školu v blízkosti bydliště a druhou dost vzdálenou bydlišti i velkým městům. Dostala se na obě, bude tedy studovat, kde opravdu chtěla. Doučování nepotřebovala.

Milena Nováková : Považuji za životní štěstí, když má někdo v 15ti letech jasno, co ho baví a co chce studovat. Přeji Tvé vnučce, ať její vybraná škola splní její ambice a ať v životě dělá to, co ji baví.
Když se moji kluci před více než 20ti lety hlásili na průmyslovku, všichni si klepali na čelo, proč nejdou se samými jedničkami a Obchodní akademii - což byla tehdy velká móda.
Dnes je různých ekonomů středo i vosokoškolsky vzdělaných, že by se dali přehazovat vidlema. :-)
Zatímco moji "průmyslováci" pokračovali na VŠ, a dneska si můžou práci vybírat.

Jo, teď jsou nejrůznější vejšky, stejně jako nejrůznější pohlaví. Tak snad bude svět o to spokojenější...

V tomto případě měli soudruzi v socialismu jasno. 10% vysokoškoláků, 20% středoškoláků a 70% učňovské školy. Hlídaný plot s Rakouskem a Německem zajišťoval že po studiích placených státem, doktoři a inženýři nezdrhli za výdělekem na západ.
Po roce 1989 východní státy otevřeli náruč západu a ti nás zavalili zbožím kterého měli ve skladech po strop. Zbořili cukrovary, koupili za pusinku co se dalo.
Dnes bude skoro každý vysokoškolák a když si čtu obory, tak se přiznám že nemám vůbec páru co se tam učí, o čem to vůbec je.