O tom, zda osoba dříve muž, nyní žena, má být ve sportu rovnocenná s biologickými ženami, se v současné době hodně diskutuje – na obou frontách přesvědčení. Začlenění transgender sportovců je stále jedním z největších témat současného světového sportů napříč všemi jeho kategoriemi. A to navzdory hlasům, které tvrdí, že otevření ženských kategorií transgender sportovcům je vůči ostatním atletkám nefér. Že biologie má mít přednost před současným pohlavím. A proto je potřeba se řídit vědeckými poznatky a výzkumy, aby byly ochráněny ženské kategorie, zachována spravedlnost. Světová atletická organizace WA však navrhuje pouze poněkud zpřísnit pravidla.

Ve svém prohlášení organizace uvedla, že „preferovanou možností“ je zpřísnit pravidla způsobilosti, ale nadále používat limity testosteronu jako základ pro zařazení do sportu. Návrh vyvolává různorodé reakce ve sportovním prostředí. Například Mezinárodní plavecká organizace FINA se rozhodla umožnit závodit mezi ženami pouze těm, kteří změnou pohlaví prošli dříve než ve věku 12 let, a neprožili tak mužskou pubertu. FINA se v tomto řídila zprávou vědců, podle které mají trans ženy (proti biologickým ženám) po projití mužské puberty výhodu i v případě podávání léků na snížení hladiny testosteronu.

O startech transgenderových sportovců mezi plavkyněmi

se začalo intenzivně diskutovat poté,

co Američanka Lia Thomasová po změně pohlaví 

vyhrála na univerzitním šampionátu NCAA ženský závod na 500 yardů.

Podobné debaty vyvolala účast

novozélandské transgenderové vzpěračky Laurel Hubbardové

na olympijských hrách v Tokiu.

Naopak organizace Athlete Ally, která se věnuje podpoře LGBT osob LGBTQI+ ve sportu, tento krok plavecké federace zkritizovala. Nová kritéria FINA pro transgenderové sportovce označila za diskriminační, škodlivá, nevědecká a odporující principům Mezinárodního olympijského výboru přijatým v loňském roce. „Pokud skutečně chceme chránit ženský sport, musíme zahrnout všechny ženy,“ uvedla organizace.“