Začnu tím, čemu nejméně rozumím. Loni v létě jsem si koupila stejnojmennou knihu Satchina Pandy. Kniha je to docela tlustá, ale četla a studovala jsem ji opravdu se zájmem. Koupila jsem si ji na základě Hyde Parku Civilizace, kde byl rozhovor s autorem. Stručně k obsahu knihy - ano, je to na první pohled snadné: stačí udržovat skrytý rytmus těla, které střídavě zapíná a vypíná své funkce, aby kromě práce zvládlo i regeneraci – a naše zdraví se zase vrátí ke své dokonalosti. Jo, je pravda, že téměř všude, v každém druhém časopise, ať je papírový nebo na webu, se doporučuje množství mouder na toto téma. ALE ....
S touto knihou držíte v rukou příležitost, jak seřídit
hodiny svého těla a trvale dosáhnout fyzické a duševní pohody. Naučíte se
ovládat intenzitu světla, načasovat správně své jídlo, vyladit pohybovou
aktivitu a oddávat se hlubokému spánku. Během několika týdnů zjistíte, jak skvělé
je žít ve zdravém těle plném energie. Ano, celý koncept orgánových hodin sice
tradiční čínská medicína zná už tisíce let, jenže spousta lidí potřebuje vědět
PROČ. Takže se dozvíte, že je za tím ten který hormon, gen či receptor.
A že každá buňka i orgán má svůj „cirkadiánní“ čas
vyhrazený pro úklid, opravy a údržbu, který může provádět, jen když ho nerušíme
něčím jiným (např. játra nahrazují své špatné buňky, jen pokud nejsou
zaneprázdněna trávením, mozek myšlením atd. = prevence cirhózy, demence atd.).
Podobných jednoduchých vysvětlení je v knize víc –
třeba proč se nám nechce spát, když do noci čučíme do monitoru/displeje, proč
jsme unavení a skleslí, když jsme celí den zavření v místnosti s umělým
osvětlením, čím nám škodí ponocování a především práce na směny (mozek uklízí
jen v noci), proč by měla škola začínat později, proč je lepší cvičit před
snídaní a spousta dalších PROČ - a to relativně u úplně normálních, běžných a
logických věcí.
Mj. dlouhodobý rozpor mezi životním stylem a rytmy, které nám diktují naše vnitřní
hodiny, vede podle posledních výzkumů k řadě problémů. Mimo jiné stoupá riziko
vzniku závažných onemocnění. Krom toho mne překvapila i spojitost se vznikem problémů
jako je ADHD, gastroenterální reflux či obezita - s porušováním biologických
hodin.
Knihu
vám proto doporučuji - minimálně pro to, abyste se dozvěděli víc o tom, jak
vaše tělo funguje. Víc bude kniha zajímavá pro lidi, kteří už řeší nějaké
zdravotní obtíže a jsou ve stavu, kdy současné zdravotnictví nestačí ani na
zmírnění projevů nebo následků (nebo už vás rovnou odepsali se slovy „nedá se
nic dělat, musíte si už zvyknout“). Kdo zná, ten mi rozumí. Ale víte co? NEMUSÍTE!
O ranních ptáčatech a nočních sovách víme, ale ve skutečnosti
se lidé dělí do čtyř chronotypů, které ukazují ideální rozvrh člověka podle
jeho jedinečných vnitřních hodin.
Tyto chronotypy jsou Delfín, Lev, Medvěd a Vlk.
Delfín
Ze všech chronotypů je nejobtížnější pro Delfína vytvořit
si stanovený rozvrh, protože lidé s tímto chronotypem mívají potíže najít
rozvrh spánku, který by jim vyhovoval. Bývají velmi inteligentní, ale také
vysoce citliví spáči, které často vyruší sebemenší hluk nebo světlo.
Roztříštěné spánkové vzorce Delfína se často překrývají s příznaky nespavosti.
Ale je tu dobrá zpráva pro všechny Delfíny - mají vynikající dobu produktivity
– vede se jim nejlépe mezi 10:00 a 14:00.
Lev
„Brzy spát, brzy vstávat“ to je stručně tento
chronotyp. Lidé s chronotypem Lva mají tendenci se probouzet brzy ráno a
nejproduktivnější jsou pro ně hodiny před polednem. Lvi jsou nejlepší, když
mohou okamžitě začít se svým denním seznamem úkolů a dělají vše raději dříve
než později.
Po skončení dne a v podvečer mají tendenci usnout co
nejdříve – opravdu brzy: obvykle ve 21 nebo 22 hodin.
Medvěd
Toto je nejběžnější chronotyp – asi 55 procent lidí má
chronotyp medvěda. Lidé s tímto středním chronotypem jsou obecně
nejproduktivnější během dopoledne a až v pozdním odpoledni začínají pociťovat
úbytek energie; usínají v časných večerních hodinách. Cyklus spánku a bdění u
Medvědů je v souladu se sluncem, takže je pro ně přirozenější vycházet a
zapadat také se sluncem.
Tento typ se rovněž nazývá středozemní. Ráno čilí, v
časném odpoledni chodící mrtvoly, které nutně potřebují siestu; pokud ji mají, jsou velmi brzy zase čilí jako
rybičky. Je to převažující typ v horkých zemích. Běda ale, když se jim nepovede
přes den urvat alespoň 30 minut spánku. To se pak stávají znavenými Lvy:
uléhají mezi 21. až 22. hodinou večer krajně vyčerpáni.
Vlk
je
pravděpodobné, že znáte někoho, kdo není zrovna ranní ptáče. Tito lidé mají
téměř jistě vlčí chronotyp, v našich zemí se nazývají Sovami. Lidé s tímto
chronotypem jsou nejenergičtější až později během dne. Jsou produktivnější mezi
polednem a 16:00, pak menší oddych a největší energie se v nich probouzí
během večera, kdy pak vytrvají dlouhé hodiny.
Je známo, že Vlci, pokud jsou nuceni k razantní
změně, jsou z dřívějšího vstávání rozhozeni a trvá jim minimálně týden až dva,
než se jejich biorytmy alespoň trochu srovnají.
Je vůbec
možné natrvalo změnit svůj chronotyp?
Jednoduše řečeno, ne, tedy ne bez fyzického a psychického průšvihu - ale váš chronotyp se může s
věkem posunout sám. Většina dětí má časný chronotyp, což je vede k tomu, aby se
velmi brzo probudily a pak šly brzo spát. Ale jak rostou do dospívání, jejich
chronotyp se začíná posouvat a teprve měnit na ten konečný.
Pochopitelně chronobiologie je komplexní a dynamická,
stejně jako naše jednotlivé typy. A ne vždy dokonale zapadneme do jednoho nebo
druhého chronotypu. Někdy můžeme být dokonce „mezi“. Je to jak jste si všimli
běžné u lidí s chronotypem Medvěda, že budou součástí hybridního chronotypu a
sdílejí některé rysy se Lvy, Vlky a dokonce i Delfíny.
Stává se to víc, než si možná myslíte. Naše potřeby
spánku se s přibývajícím věkem mění a není neobvyklé, že se ocitneme uprostřed
přechodného období, kdy jsou naše tělesné hodiny trochu vychýlené.
Bohužel, žádný chronotyp však není imunní vůči
poruchám spánku i tedy i cirkadiánního rytmu. Víte, jak jste na tom vy? Nemáte rozhozený svůj cirkadiánní rytmus? Pokud ano, je velmi důležité co
nejdříve kontaktovat lékaře, abyste zjistili, jaké jsou vaše potenciální
možnosti léčby.
Tak. Na dnešek jsem toho moc nenaspala,
takže se změním na Delfínka a hup do hluboké tůně snů…
d@niela P.S. O chlebu a zlomeném ukazováčku zase zítra...
|