 Spánek je nesmírně zvláštní proces. Ani dnes si nejsme stoprocentně jistí, co to přesně je a proč musíme pravidelně spát. Podle všeho je to ale kombinace více věcí. Spánek je součástí našich biorytmů, přesněji našich pravidelných denních cirkadiánních rytmů. Všechen život, ale i celý vesmír, je totiž pravidelným vlněním, které je pro nás spojeno především s rotací Země kolem své osy a kolem Slunce. Vše se hýbe, vše je opakující se sinusoidou. Dá se říct, že veškerý svět je různorodá hudba vesmíru a náš pravidelný spánek je tou klidnější částí skladby.
Spánek ovlivňuje náš metabolismus a pomáhá nám lépe vyčistit
organismus od řady odpadních látek, a to především z mozku. I proto má
chronický nedostatek spánku tak brutální dopad na kvalitu myšlení a má na
svědomí všemožné degenerativní neurologické procesy. Spánek také podle všeho pomáhá šetřit energii a má celou řadu
dalších funkcí.
Během spánku se ale děje ještě jedna fascinující věc – snění. Pokud
máte pejsky, tak moc dobře víte, že nějaké sny o prohánění zajíců se zdají i
jim, ale spánek je zásadní především pro člověka s tím jeho gargantuovsky
obrovským mozkem a s prapodivným lidským vědomím.
Každou noc sníme přibližně pětkrát, v takzvané REM fázi, tedy „Rapid Eye Movement“ – podle rychlých pohybů
očí. Když se večer podíváte třeba na svého spícího partnera, tak čas, kdy
zrovna sní, poznáte podle trochu znepokojivého „koulení očima“ pod zavřenými
víčky, jak se dotyčný zrovna někde „rozhlíží“, zatímco mu mozek něco zvláštního
promítá.
Snění je zásadní hlavně pro tvorbu vzpomínek. Ve snech se
většinou kombinují zážitky z posledních několika dní s fragmenty vzpomínek z
minulosti, všechno se to zamíchá v podivném guláši, dá se tomu jakýs takýs
smysl a mozek si to uloží do své fenomenální 3D struktury. Jde o jakousi
„komprimaci zážitků“ z nedávné minulosti, aby v mozku tak nějak pěkně seděly
mezi ostatními vzpomínkami a nezabíraly moc místa.
Snění ale plní i další úlohy, o nichž už se nemluví tak běžně.
Často v nich totiž řešíme problémy, které nás trápí v bdělém stavu. A protože
ve spánku mozek funguje o dost jinak než při plném vědomí a do jeho činnosti
nezasahuje to otravné myšlení (které je někdy nesnesitelně sešněrované), tak
často dokáže přicházet s věcmi, které by nás jinak prostě nenapadly.
Několik příkladů síly snů
Co naše mysl dokáže ve spánku, dokazuje třeba to, kolik věcí
lidé vymysleli právě díky snům. Třeba jeden z nejzásadnějších objevů moderní chemie, Mendělejevovu
soustavu prvků, prý máme právě díky snu. Geniální ruský vědec Mendělejev (mimo
jiné chemik, fyzik, geolog, metrolog, meteorolog, ekonom a technolog
chemických, těžebních a zemědělských procesů) pracoval na učebnici chemie a
chtěl pro ni udělat lepší systém pro řazení prvků. Trápil se tím, trápil… až se
šel vyspat a ve snu se mu najednou prvky hezky seřadily do mřížky a najednou
vše dávalo smysl.
Také například vynálezce šicího stroje Elias Howe vyřešil technologický
problém jehly díky snu o kanibalech, kteří ho bodali oštěpy s dírkou v hrotu, jako
trest za to, že se zasekl ve vývoji.
Paul McCartney zas ve snu složil slavnou a velmi unikátní píseň
Yesterday – po probuzení pak neustále „otravoval“ všechny kolem sebe tím, že
jim píseň hrál a ptal se jich, jestli ji odněkud neznají. Nemohl totiž uvěřit,
že ji složil jen tak, během snu.
Albert Einstein prý poprvé začal přemýšlet o teorii relativity
díky snu o kravách. Farmář na druhém konci pastviny zapnul elektrický plot a
Einstein viděl, jak od něj odskočily všechny krávy najednou. Farmář mu ale
řekl, že kravičky odskakovaly postupně. Einsteina napadlo, že to viděli jinak
kvůli rychlosti světla.
Pochopit strukturu benzenu (dnes jeden ze základních stavebních
kamenů průmyslu) pomohl Fridrichovi Kekulé také sen. Zdálo se mu o tom, jak ho
obklopila spousta hadů, kteří se zakusovali do svých ocasů a vytvářeli
klasickou hexagonální strukturu, kterou tak dobře známe z hodin chemie. Něco
podobného se stalo i Jamesi Watsonovi, který díky snu o hadech a schodišti
rozlousknul problém DNA.
Sny také pomohly najít lék na
nemoc ALD, na cukrovku a stojí za nespočtem knih, filmů i hudby.
A je toho
mnohem více, to zmíněné je jen špičička ledovce, která se stala součástí
anekdotických historek...
NIKOLA BORNOVÁ pokračování zítra
|
