 Není to dlouho, co OSN oznámila, že už je nás
na světě osm miliard a každým dnem se narodí 216 tisíc dalších dětí.
Potravin je přitom dost a průměrný člověk je stále dobře živený. Když
anglický ekonom Thomas Robert Malthus ve svém slavném “Eseji o principu
populace” varoval, že planeta nedokáže uživit rostoucí počet obyvatel,
a proto přijdou děsivé hladomory, nežila na Zemi ani miliarda lidí.
Hladomory pochopitelně byly - například Stalinem způsobený ukrajinský hladomor
30. let, hladomory, k nimž docházelo v řadě evropských kolonií,
Mao Ce-tungem zapříčiněný čínský hladomor přelomu 50. a 60. let
i etiopský hladomor 80. let, který byl nejhorším v afrických
dějinách - ale ty všechny byly dílem válek a/nebo zlovůle tyranů, kteří zničili
zemědělskou produkci či záměrně přerušili zásobování hladovějících oblastí
potravinami.
Současný růst životní úrovně vedl
i v Asii, Latinské Americe a v posledních dvaceti letech
také v Africe k nižší porodnosti. Celosvětově porodnost klesla z průměrně
pěti dětí na jednu ženu 60. letech 20. století na současných
2,4. Dramatický klesá křivka porodnosti zvláště ve východní Asii, trend se
ale opakuje i v jižní Asii, na Blízkém východě a se zpožděním
i v subsaharské Africe, nejchudším regionu. Průměrný počet dětí na
jednu africkou ženu klesl ze zhruba sedmi v polovině osmdesátých let na
dnešních čtyři a půl.
Úbytek porodnosti se ale projevuje až se
zpožděním, proto bude počet obyvatel Země dál stoupat. Demografické prognózy
předpokládají, že lidstvo nikdy nedosáhne ani deseti miliard a že na konci
21. století začne lidí rychle ubývat. Dalším dokladem zpomalování
populačního růstu je to, že se prodlužuje doba, kdy přibude další
miliarda - sedm miliard nás bylo před dvanácti lety, devět miliard nás
bude až v roce 2037, tedy za patnáct let. S tím souvisí, že lidstvo
bude stárnout. V roce 2041 bude prvně více lidí starších 65 let
než dětí ve věku 0–9 let, počet lidí starších osmdesáti let se pak má do
roku 2050 z dnešních 160 milionů ztrojnásobit.
A která
země bude mít nejvíc lidí?
Podle OSN se stane v roce
2023 nejlidnatější zemí světa Indie - počet jejích obyvatel dále
roste - aktuálně zhruba o deset milionů ročně. Oproti tomu Číňanů
bude od příštího roku ubývat. Počet nově narozených čínských dětí klesl
v letech 2012–2021 o nebývalých 45 procent - a to
navzdory tomu, že vláda upustila od tzv. politiky jednoho dítěte. Polovina nárůstu světové populace do
roku 2050 spadá podle OSN na těchto osm zemí: Indii, Nigérii, Pákistán,
Demokratickou republiku Kongo, Etiopii, Bangladéš, Tanzanii a Filipíny.
Zvláště africké státy zažijí prudký růst - navzdory zmíněnému poklesu
porodnosti, který se rovněž projeví až s velkým zpožděním. Celkový počet
Afričanů z dnešní 1,1 miliardy vystoupá na více než dvě miliardy
v roce 2050. Tempo nárůstu dobře ilustruje
Etiopie: odhad současné populace je 110 milionů, k roku 2050 OSN
počítá se 200 miliony. Jenže z čeho africké státy zaplatí všechny
školy a učitele, nemocnice a doktory pro rostoucí populaci? Potravin
bude mít Afrika - díky dovozu i rostoucím investicím do zanedbaného zemědělství -
nejspíše dost.? V Etiopii každým rokem na pracovní trh vstoupí dva miliony
absolventů škol, nových pracovních míst ale podle statistik vznikne jen kolem
šedesáti tisíc. Ale kde ti mladí lidé najdou placenou práci? 
Přesto počet obyvatel má
podle OSN právě v roce 2050 klesat
v desítkách zemí. Světový populační růst by se měl zastavit
kolem roku 2080. Ve většině zemí bude porodnost nižší než 2,1 dítěte na jednu
matku, což je podle demografů číslo nutné k udržení populace. V Jižní Koreji už
teď porodnost klesla na rekordně nízkých 0,81 dítěte na jednu matku. U nás je
porodnost - v r. 2021 - 1,83 dětí. Stoupla!!!
Ale my svět neohrozíme ...
takže milujte se a množte se,
ať nás není málo!
FRANTA
|
