Dani, ja uz jsem tak vycvicena z Ameriky. Skoro nic nekoupim za plnou cenu, jedine kdyz neni vyhnuti, nebo neco specialniho, co neni nikdy na sleve. Hlavne nekupuju, co nesnim, at to nemusim vyhazovat. Ale uplna drzgresle nejsem, udelam si radost treba vyletem a to i s jidlem v restauraci, svaciny si s sebou nevozim.

Ja jsem na tom podobne jako Anicka. A nejen co se tyce potravin. Treba motorovy olej je na sleve pravidelne za polovinu a neslysel jsem, zeby se mohl zkazit.
V nasem ne zrovna levnem obchode jsou jednou za cas na sleve kilova baleni bavorskych klobasek, neotevrene vydrzi v lednicce pekne dlouho. A to nemluvim o zmrazenych potravinach. Takove kanadske narodni jidlo (pirogy ) a jeho nejlepsi odruda (Ukrainian Roasted Garlic) jsou obcas take za polovinu. Stejne jako pizza a dalsi.
Mene trvanlive potraviny jsou u nas problem. Hlavne v zime, ale i tam si to hlidame. S tim, ze kdyz mame na neco chut, tak se to proste koupi. Ale pokud mozno jak pise Daniela - levneji ve vetsim baleni.

Držím se zásady, nejít nakupovat hladová. To člověk hned nakoupí o mnoho víc, než zrovna potřebuje.
U nás žádné zbytky nejsou, vše co zbyde, spotřebují slepice.
A taky tu máme soukromý koloniál. Paní majitelka a prodavačka v jednom, snad ani nemá žádné marže, nebo hodně malé. Krámek provozuje jako svůj životní program, bere zboží od místních sedláků, řezníků, pekařů, apod. a ještě se tam člověk dozví všechny důležité věci (jo, i drby :-)).
Než nandám nákup z košíku na pult, už má spočítáno. A taky si pamatuje, co kdo kupuje, tak upozorní, že "ještě tohle". Současně hlídá místní osamělé staroušky, když dlouho nejdou nakoupit, už je shání a burcuje sousedy.
Tohle se mi na venkově líbí, že lidi drží při sobě. Jasně, že ne všichni.

Ke dvěma otázkám.
Chápu, že když chlápek dostal příkaz, koupit 6 malejch jokurtů, tak nemohl vzít jeden velkej. O podobnejch příkazech se nediskutuje, protože manželka ví nejlíp ....

Čísla nižší než vyšší vypadaj na cenovkách opticky líp. Traduje se, že to vymyslel Baťa, asi jo.
A určitě už na to jsou i zpracovaný stohy psychologickejch výzkumů za nesmírný prachy. I psychologové se musej něčim živit. Živěj se taky např. určováním nejlepšího rozmístění regálů po krámech, aby jim člověk jen tak snadno nevyklouzl, když jde jen pro dva rohliky. I umístění v regálech je věda. Co je např. taky dost odporný, je v Lídlovi matoucí umístění cenovek nad zbožím, zatímco odjakživym zvykem je číst cedulky pod zbožím. Určitě i na tuhle zhůvěřilost musel Lídl přijít po nějaký hlubokomyslný psychologický studii, samozřejmě patřičně zaplacený.
Teď taky frčí menší obsah produktu v balení, který bylo doteď zažitý, takže nepřipravenej trouba zajásá nad levnou studentskou pečetí, nebo levnym salámem, levnym masem, je toho moc a i nebalenýho, třeba housky.

Lidl ma tech pasticek vic, napr. ceny ovoce v gramech. Obecne plati, ze nejdrazsi jsou vyrobky ve vysce oci, nejlevnejsi az dole. Jo, nakupovani je veda.

Já se přiznám, že nakupuju strašně nerada. Když už musím, tak obchod proběhnu co nejrychleji a nahážu do košíku to, co mám napsané na seznamu, občas přihodím něco, co je v akci. Doma se snažím všechno zužitkovat, teď u nás letí bramborové placky ze zbylých brambor. Máme dost velkou lednici, tak se někdy stane, že přehlídneme prošlý jogurt.. což mě mrzí, ale stane se.

Tak já se domnívám, že je úplně zbytečný dělat z lidí nemyslící hovádka, co si neumí levně nakoupit. Ostatně důchodci jsou už roky vystavováni posměchu za to, že nakupují ve slevových akcích, tudíž na cenovky určitě koukají a počítat umí, narozdíl od absolventů dnešních školních zařízení.
Co se týká kilového jogurtu, doba trvanlivosti 1 týden platí do té doby, než se jogurt otevře, protože pak začíná platit doba trvanlivosti zcela jiná. Většinou se na těchto výrobcích uvádí - spotřebujte v den otevření nebo do druhého dne. Nevím, kdo zdlábne kilo jogurtu za den, já tedy ne. Dotyčný pán kupující více malých kelímků určitě neměl tyto jogurty sám pro sebe, ale přinejmenším ještě pro manželku, možná i pro děti či vnoučata. Ano, mohli si všichni načít kilové balení a všechno to zbaštit společně z jednoho kyblíku (a nejlépe ještě jednou společnou lžící, aby se ušetřila voda při mytí nádobí), ale třeba si každý načne rád sám svůj vlastní jogurt a v den, kdy on sám bude chtít.
Ohledně pomerančů: Já je třeba vůbec nejím, stejně jako nejím grepy, pomela apod. Z citrusovych plodů jím právě jen mandarinky nebo si kápnu citron do čaje. Nebudu si asi tedy kupovat pomeranče, byť jsou levnější než mandarinky. Třeba to ti chudáci, co jim lustruješ košíky, mají také tak.
Ale abych podtrhla tvůj obraz našich dnešních skvělých růžových dnů (to jenom lidi jsou blbci, že si to neuvědomují), tak nedávno prodávali v Lidlu mandarinky z Chorvatska (u Neretvy vrcholí sklizeň) za 14,90. No, není to nádhera? A bez front! Že se na druhé straně stojí fronty na jinak předražené vejce a mléko v akci, to pomineme. Pššššt...

Jak nakupuju… především nerada.
Několik posledních let si nákupy nechávám vozit. Když mi jedna z mých podřízených tak hezky rejpavě sdělila, že „jasný, někdo na ten dovoz má“, tak jsem jí ani neodporovala a myslela si svý.

Předplacený dovoz 600 Kč na 3 měsíce, neomezený počet nákupů, přednostní zadání termínu. Už jenom na tomhle podle mě ušetřím, protože každý týden jet ze vsi do města nakoupit, by nás na PH vyšlo dráž než 50 Kč, jestli ještě umím počítat, i kdybychom to brali z práce, což je problém. Ač v jednom podniku, nemáme stejnou pracovní dobu a já za volant nechci, extra před natřískanej supermarket, kde mi přijde, že snad lidi nechávají mozky ještě na hlavní, než na to parkoviště zabočí. Navíc jaksi tak osm let nevlastníme auto, (ale to by bylo na román, a ano, jde to i na vsi, a v nouzi nejvyšší je kde si ho půjčit).

Další věc je ta, že jsem se naučila ten nákup promyslet, aby to doopravdy bylo na týden. Je to pak legrační, jak to postupuje od toho, co je krájený, k tomu, co vydrží, nebo to udělám. Různý pomazánky třeba..

Samozřejmě když je něco v akci, koupit toho do zásoby, pokud se jedná o trvanlivou potravinu. Dřív nebo později se v akci ocitnou všechny ve všech řetězcích, všimli jste si? Naštěstí to mám kam dávat, pamatuju, že v paneláku to byl trochu problém. Takhle taky koupím jen to, co doopravdy chci, žádná lákadla cestou, žádný, že tohle třeba… Ne, spoustu věcí skutečně nepotřebujeme.

Takový větší nákup ťukám zhruba hodinu, což je luxus oproti tomu, kdybych se musela drbat do nákupáku, tam strávit minimálně dvojnásobek času a zas se odsunout zpátky z civilizace.

Pečivo a chleba dávám do mrazáku, ale úplně standard to není, junior cestou ze školy od busu chodí kolem místního obchůdku, a obvykle koupí, patrně v pudu sebezáchovy, když od rána ví, že rohlíky došly, matku do obchodu dostat je asi tak těžký jako dostat muslima bez bomby do synagogy, a on těch pět prostě zblajzne bez problémů a přece tam ráno nemohl nechat ten šestej, poslední, osamocenej, když si dělal snídani. (Už by se teda mohl přestat vyvíjet.) Jelikož není sobec, tak jich bere dvacet, protože ví, že i táta rohlíky jí, zatímco pro mě je ten chleba z mrazáku.

Je fakt, že moje nechuť jít nakupovat byť jen pečivo se projevuje i tím, že leckdy ráno o víkendu radši narychlo upeču nějakou buchtu nebo udělám ke snídani palačinky, jenom abych pro ty rohlíky nemusela. To pak obvykle když vstane i pánské osazení našeho domečku, synátor už ví, že je to něco za něco a lepší palačinka, než máslo bez rohlíku, bere tašku a rovnou se ptá, jestli jsem náhodou při tom velkým nákupu na něco nezapomněla. A vlastně jsem se naučila péct i ty rohlíky, jenže jsou tak dobrý a dají se jíst samy o sobě, že jich v něm zahučí ne pět, ale tak dvojnásobek, a kdo by se s tím furt dělal.

Nikdy se mi nestalo, že by mi přivezli špatný maso, uzeniny, ovoce a zeleninu, protože když se něco zákazníkovi nelíbí, tak si to zkrátka nevezme. Pokud to, co já chci, nemají, a já si do nákupu zadám, že chci něco náhradního za to, a opět – nelíbí se, je to moc drahé? Tak si to nevezmu. Takže fakt mám tenhle způsob nakupování ráda, ale asi to není pro jednotlivce, minimální nákup bez příplatku je za 700 Kč. (A vozí i pivo a další.)

Má to jeden negativní dopad, to když náhodou tak zhruba jednou za čtvrt roku do toho obchoďáku vlezu, tak jsem naprosto nemožná, nepoužitelná a jezdim tam jak magor, nevím, kde co hledat a hlavně, hlavně jsem strašně otrávená. Tak alespoň cestou zpátky k východu vlezu do knihkupectví. Protože tam, tam by se mi nakupovalo… A osobně, bez dovozu, klidně obden, s chutí a bez akce…

To jsi me kyttko pripomnela jeste docela nedavne doby, kdy moji rodice jeste zili a jeste ve svem byte. Ti si taky nechavali vetsinu veci privezt a ta sluzba, kvalita i ceny byly na velmi slusne urovni. Ja mamince pri objednavkach pomahal, ona by urcite zapomnela kliknout na rum...
To me pripomina, v jak rozdilnych podminkach tady zijeme. Zadna rozvazkova sluzba, ale do mesta s jeho 2 obchody s potravinami je to jen 15 minut. A vyzvednout postu i vyridit dalsi veci musime take tam. V polovine cesty je garbage dump, tedy skladka odpadku. Protoze ty nam take nikdo neodvazi...
Ve meste jsou take cele leto farmarske trhy a od kamaradu kteri farmari odebirame celorocne vejce, veprove a kurata. Lecineji to neprijde, ale vime ze jsou ta zviratka chovana ve slusnych podminkach. Ja navic na jedne farme casto pomaham, tak si plat vybiram v naturaliich.
Velky nakup v hlavnim meste Whitehorse, kde je vsechno o dost levnejsi delame tak 2x do roka, vetsinou kdyz je i jiny duvod k ceste. 530 km je prece jenom dalka. Naposledy jsme tam jeli koupit pro Joanne auto a to byste neverili, co se vleze do Hyundai Elantra pytlu psich granuli, mouky, cukru, brambor a dalsich dobrot!
-------------------------
K debate o litrovem baleni jogurtu bych za sebe dodal, ze se nam ani po otevreni za tech 3 - 5 dni nez to sezereme nezkazi. Stalo se jen jednou, kdyz to nekdo soupl v lednicce moc dozadu a my na chudaka jogurta zapomneli. A navic - ta mala baleni spotrebuji mnohem vice umelych hmot. Fujtajbl!
Mikin

Danielko,nenech si zkazit radost z nákupu kyselýma řečma. Je fajn, že jsi koupila, co jsi chtěla a ještě za slušný peníz. Mě Tvůj článek pohladil po duši. Měla jsem radost s Tebou, žes dobře nakoupila.

Danielko, hezký a poučný článek i pro mne. Jinak se nakupuje pracujícím a jinak důchodcům. Jinak se nakupuje pro rodinu a jinak pro jednoho člověka. Já letáky prolistuji na internetu, dokonce dostávám každou středu nabídku skoro všech existujících letáků. Vezmu si malé lístečky a vypíšu věci v akci v tom konkrétním obchodě s datumy od kdy do kdy a pak se tím celý týden řídím a mám z toho dobrý pocit. Jo, ty letáky se objednávají na stránkách: akcniceny.cz a dá se tam nastavit i hlídač ceny konkrétního zboží, to mi pak přijde email s upozorněním, kde je třeba máslo v akci.
Já se do vozíků taky nedívám, ale když neštíhlá pani vykládá přede mnou na pás samé oplatky, rohlíky, apod. a ani kousek zeleniny nebo ovoce, tak se nedivím, že je jaká je.

Je to mimo mísu, ale musím se podělit.
Teprve teď jsem přečetl glosy M. Macka z pondělka a užasl jsem. Volizuju bez komentáře:
-----------------------------
Něco pro pobavení, mailová korespondence s Jiřím Bílinou:
Prolhany, vlastizradny, rudohnedy, rusacky svabe.
Hezký večer přeji a díky za mail. Již staří Řekové si nevážili lidí, kteří argumentovali namísto ad rem, tedy k věci, ad personam, tedy k osobě. Škoda, že jste nenapsal, v čem jsem kdy lhal...
Jezismarja Jooosefe, to nam zde zrejme vzniklo nedorozumneni. Nejspis diky tomu, ze uz 40 let ziji v Kanade a nuance materskeho jazyka me ponekud unikaji. Ja jsem mily pane stary pravicak, priznivec republikanu jako byl Reagan nebo McCain. V zadnem pripade populistickeho MAGA čuníka Trumpa. Rovnez predplatitel The Economist a proti Covidu naockovany zastance lekarske vedy, demokracie a snah lidstva o zachranu planety. Tez zastance Ukrajincu, bojujicich i za nasi svobodu. O cem bych si clovicku proboha povidal se senilnim nestastnikem, ktery inhaluje a zaroven vypousti lejna z rusackych dezinformacnich webu? Sbohem !

Hezké ráno přeji, skvělé! Nepatří ovšem k pravicové výbavě také slušnost? Šťastný nešťastník mm
https://viditelny-macek.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=141268&menu=0

Josef : Četla jsem :-).
Asi mylně jsem se domnívala, že Jiří si takhle hezky psal s Tebou.
Ale zřejmě i jiný Jooosef mu leží v žaludku.

Ano Josefe, jako obvykle mimo misu. Ale kdyz uz jsi to nakousl, prihodim i zbytek korespondence, na ktery pan Macek "zapomnel".
Hned ze zacatku jsem mu napsal, ze jsem ho kdysi davno rad cetl. A nasi konverzaci jsem zakoncil temito slovy:
Jisteze patri k pravicove vybave slusnost. Srovnejme valecneho hrdinu, senatora McCaina s radoby pravicakem a cunikem Donaldem Trumpem.
Ale kde jsou hranice te slusnosti?
Clovece, ja kdyz vidim ruskeho svaba ktery porad dokola pinda proti vojenske pomoci Ukrajine, tak bych mu nejradeji na nejakem podiu, pred zraky kamer, vrazil zezadu facku!
Jirka

------------------------------
Musim podotknout, ze ta facka kterou ten dobry muz vrazil Dr. Rathovi se me zda byti mnohem mravnejsim cinem, nez zverejnovani soukrome koresdpondence nebo dokonce podpora fasistickeho Ruska a jeho agrese. Nazdar!
Mikin

Jo, mamčo. Srandy není nikdy dost. Modlitba Ježišmarjá je zřejmě určena Velkému Josefu Vissarionoviči.

Mohl bych,prosim, vědět, kdo tady podporuje Rusko a jeho agresi? Prosím konkrétně s důkazy a ne nějaké pusté zlučovite kecy.
Děkuji

Neni zac Petre. Rec je o Mackovi. (A ja s tim nezacal).
Pokud neveris, vygoogluj si Viditelneho Macka a precti si jeho glosy z prvnich dnu rusackeho utoku na Ukrajinu. Tedy tento rok, od 22 do 28 unora. Enjoy!
Mikin

Takže zase nic.
Ja ti na googlovani kašlu, ty tu někoho žlučovitě osočuješ.
Víš, my tu máme do Ukrajiny trochu blíž, než ty. Taky tu mame trocbu více ukrajinců kolem, než v te tvé pustině. Takže taky trochu vice vime o tom, co se tam poslednich 8 let dělo a hlavne kdo a komu se to dělo.
Kéž by všechno byla tak krásně černobílé, jak je to v té tvé jednoduché hlavičce.

Tak tady to Petre mas. Ten krasavec se tam pro odsouzeni agrese navazi i do jinak silne proruskeho prezidenta Zemana. Zkus i ty dalsi data. https://viditelny-macek.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=140978
Ty taky fandis Rusakum, zejo?
Mikin

Kdybych se s dovolenim mohl vratit k tema diskuse:
ona ta neschopnost rozumne nakupovat bude spojena i s celkovou neschopnosti v oblasti financi. Pamatuji na kamarada, se kterym jsem pred asi tak 25 lety pracoval a ktery mel 20 let stary GM pickup. Osmivalec s nahonem na 4 kola, ktery zral 38 litru na 100km. Nekecam.
Bydel 2x dal z mesta nez ja a kazdou chvili si stezoval, ze nevyjde s penezi. Kdyz jsem se ho jednou opatrne zeptal kolik ze utraci za benzin, jen mavl rukou a rekl, ze to bere na karticku...

Ano, platební karty jsou zrádný, já raději platím hotově, líp vidím, kolik mi z peněženky ubylo a kolik zbývá. Ale protože to mám do bankomatu dál než do obchodu (bydlím na kraji města), kartou často platím (to jen, aby bylo jasno, že nerada neznamená, že nevyužívám).
Umět nakupovat neznamená kupovat pouze věci v akci. Ale nakupovat s rozmyslem. Bohužel máte-li chuť na hrušky, nekoupíte místo nich jablka jen proto, že jsou v akci. Ale pokud je vám to jedno, kouknete na cenu obojího a hrušky si koupíte, až akce vyjde na ně. Nebo si koupíte hrušky, které opravdu sníte, zatímco jablka by ležela na míse a nesnědla by se.
Je fakt, že když se kouknu, co chtějí v obchodě za 1 kiwi, 1 kaki nebo 1 okurku, tak mě na ně přejde chuť.
Kilový jogurt, jehož cenu Daniela srovnávala s cenou jogurtů 150g odpovídá cca 3 malým jogurtům s cca celkovou hmotností necelého půl kg. Ale záleží na tom, zda jste jedlíci jogurtů a do týdne v pohodě to kilo sníte, nebo si koupíte několik jogurtů do lednice a dáte 1-2 za týden... V druhém případě je levný kilový jogurt drahý, protože ho většinu nakonec vyhodíte.
Nesleduji letáky, ale čtu si v obchodě uváděné ceny za kilogram. Balení mnoha věcí je klamné, ve větší krabici může být méně potraviny, někdy v malém balení muže být zboží levnější, i když logicky čekáte opak. Snažím se porovnávat "cena - výkon, nejen množstevně, ale i kvalitativně. Takže nekoupím otlučená jablka jen proto, že jsou levná. Ale zkusím se podívat do bedýnky pod nimi, tedy do těch zákazníky nepřebraných, někdy jsou vespod dobrá.
Shrnu to - nejdražší je to, co vyhodíte. Proto jsem v dobách, kdy se dělával velký nákup pro rodinu, byla nejradši, když omladina šla nakupovat také a dala si do košíku to, co hodlala v příštích dnech sníst. I nyní nakupujeme s partnerem a každý si k nákupu přidá na co má nebo dostal chuť. Samozřejmě chodíme s nákupním seznamem, kde máme věci, které v domácnosti došly.
U pokladny se nedá nevidět, co si zákazník před vámi vybral a kupuje, někdy je to docela zajímavé, ale nehodnotím.

Tak tou posledni vetou jsi me Mileno pripomnela hruzny zazitek, ktery me potkal minuly rok, co ma na mesic odjela manzelka.
Udelal jsem rychlou inventuru potravin a zjistil, ze mam spoustu zeleniny i ovoce, ktere budu muset co nejdrive snist. V obchode jsem tedy potreboval snad jen dve veci, ale dalsich par bylo na sleve a tak jsem za chvili stal u pokladny se skoro plnym kosikem, ve kterem nebylo nic zdraveho...
V te fronte jsem cekal jen asi 2 minuty, ale za tu dobu kolem prosly tri nase kamaradky, vsechny vedely ze moje Joanne prave odjela, vsechny se podivaly na muj nakup a vsechny potrasly v predstirane hruze hlavou a vykrikly "Mikin!!!".
Ja tam jenom stal a v duchu si rikal "baby, vy jste se na me snad domluvily".