Kuřata jsou nejvíce zneužívaná zvířata na světě. Každý rok je chováno 60 miliard kuřat pro celosvětovou spotřebu a dvě třetiny z nich (40 miliard) žijí v intenzivních drůbežích farmách v absolutně nelidských podmínkách - často bez přirozeného světla nebo čerstvého vzduchu. Haly pro chov těchto rychlokuřat bývají extrémně přeplněné, s desítkami tisíc ptáků namačkaných do jediného uzavřeného prostoru.
Kuřata,
žijící v těchto stresujících podmínkách, se pak klovou a bojují mezi sebou. Jen
si vzpomeňte na fotografie téměř holých kuřat, do krve oklovaných…
Civilizace
na naší planetě je zkrátka už moc obrovská a v podstatě tím, že člověk nemá
žádné predátory (kromě toho, že se umí vyhladit navzájem), není tu žádná
přirozená kontrola lidské populace. Množíme se jako kobylky, prodlužujeme si
věk jak to jde, známe léky na nemoci, které dřív zredukovaly populaci klidně o
1/3, tak je potřeba takovou obrovskou populaci nějak uživit.
Půda je
prakticky rozdaná, každý kousek země někdo vlastní, prostory se stále zmenšují,
jak se rozpínáme, a už nám nestačí něco pěstovat horizontálně, už se zamýšlíme
i nad vertikálními zahradami a i produkcí.
Ale zpět ke kuřatům, žijícím v těchto stresujících
podmínkách. Ta se pak klovou a bojují mezi sebou. Jen si vzpomeňte na fotografie
téměř holých kuřat, do krve oklovaných… Tohle vedlo některé producenty k
následnému řešení: „debeakingu kuřat“, kterému jsou podrobena krátce poté, co
se vylíhnou, aby se minimalizovalo vzájemné poškození. Tento proces, stejně
jako mnoho jiného ve velkochovech, je provozován na montážní lince: kuřatům
jsou umístěny zobáčky do přístroje, který jim horkou čepelí odřízne špičky
zobáků...
Mnoho lidí věří, že kuře, zejména prsa kuřete,
je zdravější k jídlu než "červené maso". Spotřeba kuřat se v důsledku
toho v posledních několika desetiletích dramaticky zvýšila. Ptáci chovaní pro
maso, nazývaní průmyslem "brojleři", jsou produktem genetické
manipulace, která drasticky zvýšila prsní a stehenní tkáň (nejoblíbenější části
zvířete) a produkovala velmi rychlý růst, který překonává vývoj jejich nohou a
orgánů. Brojleři chovaní tímto způsobem mají dosáhnout "porážkové
hmotnosti" ve věku pouhých pěti - šesti týdnů.
Jenže: tak rychlý růst abnormálně těžkých těl
způsobuje ochromující a bolestivé kosterní deformity a přetížení nedostatečně
rozvinutých kardiopulmonálních systémů ptáků. A to následně způsobuje městnavé
srdeční selhání ještě před dosažením oněch maximálně šesti týdnů. Některá kuřata navíc
umírají hladem a žízní, protože nejsou fyzicky schopna se zvednout a dostat se
k vodním tryskám. Dalšími běžnými příčinami úmrtí před porážkou je udušení ve
vedru, selhání vnitřních orgánů, rakovina, a infekční nemoci.
Je zcela pochopitelné, že v takové atmosféře
není možné udržovat zdraví a čistotu. Vylučování kuřat se hromadí a výsledné
výpary amoniaku jsou tak silné, že spálí oči ptáků a výsledkem je slepota. Ale
kuře-brojler přeci nemusí vidět… Mezi další zdravotní problémy patří šíření
bakterií Salmonella, které mohou zůstat na poražených ptácích a tím často
ohrožují lidské zdraví.
Však si vzpomeňte na všechna ta varování, a
upozorňování, jak máte s kuřecím masem zacházet… Stejně jako ve všech průmyslových odvětvích je
produkce kuřat vypočítána pro maximální efektivitu a maximální zisk. S těmito cíli
je ohled na dobré životní podmínky dotčených zvířat nepřípustným luxusem, neboť
by snížil zisky. Přesto - dnes už máme možnost získat více informací o
tom, jak s ptáky a zvířaty, která se dostávají k nám na stůl, bylo zacházeno.
Ano, už mnoha lidem záleží na jejich
dobrých životních podmínkách, a čím dál tím více se proto rozhodují, kde
nakupovat a co jíst.
Nebudu
vám sem dávat fotky těch zmučených kuřat.
Je
jich plný internet, takže se můžete podívat sami.
d@niela
|