|
 Před svatbou přijde ženich za knězem, otevře peněženku a říká: „Otče, podívejte se, něco od vás potřebuji. Tady je
tisíc korun a byl byste tak laskav a ve své řeči vynechal ten nemoderní
slib věčné lásky a věrnosti?” „Ale, synu, proč ne, budu mít na svíčky. ”Začne obřad a dojde k
místu, kdy si nevěsta a ženich mají vyměnit sliby. Duchovní se zhluboka
podívá ženichovi do očí a praví: „Ptám se vás, ženichu, slibujete
poslouchat svou ženu na slovo, plnit její každá, i nejtajnější přání,
servírovat jí snídani až do postele, plazit se před ní po kolenou a nyní
ji slavnostně políbit nohu?”
Ženich čumí jak vrata, ale co mu zbývá, plný kostel lidí, tak poklekne,
políbí ženě nohu a slavnostně přísahá. Po obřadu letí za knězem, teď už jako
manžel a zlobí se: „Prosím vás, můžete mně vysvětlit, co to mělo znamenat?! To
vás moje nabídka tak urazila? To jste mě musel před tolika lidmi zesměšnit?!” „Ale ne, prosím vás,” odvětí kněz, „mě vaše nabídka vůbec neurazila.”
„Ne? Tak proč jste mi to, pro Pána Boha, udělal?” „No, proč? Protože mi vaše manželka udělala lepší nabídku!”
Jde mladík po cestě, když v tom na něj začne řvát žába:
"Když mě políbíš, proměním se v krásnou dívku." Mladík žábu vzal a
dal si ji do kapsy. Žába se nedala: "Když mě políbíš, proměním se v
nádhernou dívku a zůstanu s tebou." Mladík žábu vyndal z kapsy, usmál se
na ni a vrátil ji zpátky do kapsy. Žába začala plakat a prosit: "Když mě
políbíš, proměním se v nádhernou dívku, zůstanu s tebou a udělám všechno, co
budeš chtít."
Mladík žábu vyndal z kapsy a znovu se na ni usmál. Žába to nevydržela a začala
řvát: "Co jsi to za člověka? Slíbila jsem ti, že se proměním v nádhernou
dívku, zůstanu s tebou a udělám všechno, co budeš chtít. Tak proč mě nechceš
políbit?" Mladík odpověděl: "Hele, já jsem programátor, nemám na
ženský čas. Ale mluvící žába, to je super!"
Jedou takhle manažer, automechanik a programátor autem. Auto se náhle
porouchá a zastaví.
Manažer povídá: „Jen klid, vše je OK, mám tu mobilní telefon, zavoláme si
taxíka a pojedeme dál."
Mechanik povídá: „Není třeba, já jsem mechanik a mám tu nářadí. Za 2 hodinky to
opravím a bude to v pořádku." Programátor povídá: „A nestačilo by třeba
jen vystoupit a nastoupit?"
Protože nemám PC, tak se snažím získat přátele obdobným způsobem jako na
Facebooku.
Každý den chodím ven a vyprávím kolemjdoucím, co jsem jedl, jak se cítím, co
jsem dělal předchozí noc a co budu dělat zítra večer... Pak jim rozdávám fotky
své rodiny, svého psa a svoje fotky, jak pracuji na zahradě a trávím čas u
bazénu...
Také poslouchám jejich rozhovory a říkám jim, že je miluju!
A funguje to... Už mám tři přátele:
Dva policisty a psychiatra.
Přijde muž domů a říká manželce: „Dnes tě umiluju k smrti,
drahá.“ Žena radostně běží do koupelny, osprchuje se, navoní a
rychle se vrací do ložnice a tam najde spícího manžela. Budí ho a
ptá se: „Tak co bude s tím milováním?“
Muž se otočí na druhý bok a zabručí: „Daruju ti život…
Ptá se malá dcera otce: „Tati a proč sis vzal maminku?“ Tatínek se na ni
podívá a potom se natočí směrem k manželce a říká: „Vidíš, ani to dítě to
nechápe!“
Muž pokročilého věku byl pozván se svou manželkou ke svým starým přátelům jednoho dne na
večeři.
Udělalo na ně velký dojem, jak jeho přítel, kdykoli se obrátil s něčím
na svoji manželku, oslovoval ji miláčku, drahoušku, zlatíčko, má lásko, milá... a
podobně. Pár žil ve společném manželství už téměř padesát let, ale bylo
jasné, že jsou stále do sebe velmi zamilovaní. Když manželka odešla z jídelny
do obýváku, muž se naklonil k hostiteli a povídá: „Myslím si že je báječné, že
po všech těch letech stále oslovuješ svoji manželku těmi zamilovanými jmény.“
Hostitel svěsil hlavu. „Musím ti říct pravdu,“ povídá, „její jméno mi nějak
vyklouzlo z paměti už před deseti lety, a k smrti se jí bojím zeptat, jak se
jmenuje.“
|
