O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| VELIKONOČNÍ SVÁTKOVÁNÍ |
|
|
|
| Úterý, 12 duben 2022 | |||
|
Začneme ale hezky popořádku. Oslavy trvají celý týden. Začínají Modrým pondělím, pokračují Šedivým úterým, Škaredou středou, Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou, nedělním Božím hodem velikonočním a vrcholí Velikonočním pondělím. Každý jednotlivý den má speciální význam a vážou se k němu různé zvyky. Velikonoce nejsou striktně křesťanským svátkem. V oslavách lze spatřit i hodně prastarých pohanských zvyků, které ve stejnou dobu oslavovaly příchod jara a nový život v podobě kvetoucí a oživlé přírody.
Pokud bychom chtěli být opravdu důkladní, měli bychom správně držet 40 dní dlouhý půst, který začíná o Popeleční středě a vrcholí Svatým neboli také pašijovým týdnem. To samozřejmě neznamenalo být celých 40 dní o hladu, jíst se nesmělo maso s výjimkou ryb a zakázán byl také alkohol. V postním období se jedla bezmasá jídla jako obilné kaše, vařené obiloviny, luštěniny včetně tzv. pučálky (naklíčený smažený hrách), brambory, houby, kvašené zelí, vejce i mléčně produkty a nechyběly první jarní bylinky. Po dlouhé a mrazivé zimě byl takový půst prospěšný a tělo očistil ode všeho špatného. S masem se to nepřehánělo ani po Velikonocích. Na stole se objevilo zpravidla jednou týdně.
Dnes už si většina z nás vybaví Velký pátek a Velikonočně pondělí. Oba dva dny jsou volné a v pondělí se ještě stále chodí s pomlázkou. Ty pravé Velikonoce však začínají již o týden dříve. O Modrém pondělí, Šedivém úterý a Škaredé středě se uklízelo. Vymetaly se pavučiny z koutů a vynášelo se smetí, aby se doma nedržely blechy. Ve středu se vymetaly saze z komínů. Proto se jí také často říká Sazometná.
Zelenému čtvrtku se říká zelený proto, že se má jíst něco zeleného, abychom byli po zbytek roku zdraví. Začít by se však mělo osvěžující ranní koupelí ve studené vodě (případně ranní rose) a sladkou snídaní v podobě “jidášů”, což bylo pečivo z bílé mouky a medu stočené do spirály symbolizující oprátku, na které se oběsil Jidáš.
Koupel i snídaně by měly zajistit, dle této tradice, ochranu před nemocemi, zmijím uštknutím a vosím či sršním píchnutím. Ranní koupel taktéž ve studené vodě na Velký pátek dívkám a ženám údajně přinese krásu a zbaví je pih. Lidé věřili, že voda v potoku či řece má v tento den kouzelnou a léčivou sílu, ale jen do té doby, dokud se jí nedotknou první sluneční paprsky. O Velkém pátku se rovněž mají otevírat poklady ve skalách a horské prameny měnit ve víno.
O Bíle sobotě se také uklízelo, peklo a vařilo. Na Boží hod muselo být vše perfektně připravené. To nejlepší v podobě Velikonočního pondělí přichází nakonec. Zatímco v pátek a sobotu křesťané oplakávají smrt Ježíše, v neděli a pondělí oslavují jeho zmrtvýchvstání. Co se v sobotu navařilo a napeklo, to se v následujících dvou dnech spořádalo. Koledování, hodování a šlehání pomlázkou z mladých vrbových proutků mělo dívkám přinést zdraví, mládí a krásu, stejně jako polití studenou vodou. Vrbovým proutků byla totiž přisuzována životodárná síla a označení pomlázka vznikla od slova (po)omlazení. Na oplátku dívky chlapcům předávají malovaná vajíčka, která symbolizují zdraví, štěstí, prosperitu a samozřejmě i plodnost, život a vzkříšení.
Jak se slaví Velikonoce jinde ve světě?
Jiný kraj, jiný mrav. Oslavy křesťanských Velikonoc mají v různých zemích jinou podobu. Například ve Španělsku chodí o svatém týdnu postavy 'nazarenos' ve vysokých kápích, na Filipínách se zase kajícníci nechávají ukřižovat. Pro lidi v Bulharsku je důležitá Bílá sobota. Schází se v kostelích a nosí s sebou chléb a červené kraslice, které mají symbolizovat Kristovu krev a nový život. Pro štěstí si pak lidé po bohoslužbě navzájem ťukají svými vejci podobně jako při přípitku. Ten, čí vejce vydrží nejdéle neporušené, bude mít údajně celý další rok štěstí. Podobnou tradici dodržují také v Chorvatsku pod návzem tuckanje.
Svátky oslavující Kristovo zmrtvýchvstání se od našich zvyklostí liší i v sousedním Polsku. Den před Božím hodem velikonočním, tedy Velikonoční nedělí, si rodiny připraví košík, který naplní krásně malovanými vajíčky, uzeninami, pečivem a dalšími potravinami a přinesou si jej s sebou do kostela. Poláci neukončí půst, dokud kněz nepožehná tomuto jejich košíku. V pondělí se pak mladí chlapci snaží polít dívky nebo jiné chlapce vodou z kýblů, které si připraví. Tyto vodní války mají kromě zábavy i svůj význam. Legenda praví, že dívky, které chlapci zmáčí skrz naskrz, se do roka provdají. Ve Spojených státech jsou velikonoční svátky náboženským svátkem, takže mnoho amerických rodin mimo návštěvy kostela se schází kolem zdobení velikonočních vajíček v sobotu večer a jejich „lovu“ v neděli ráno. Podle dětských pohádek byla vajíčka během noci přinesena Velikonočním zajíčkem a poschovávaná po domě a zahradě, aby počkala na děti, až se probudí. Po lovu pak začíná „Easter Egg Roll“, při které děti současně koulejí vajíčko z kopce a doufají, že jejich vajíčko vyhraje závod.
V Anglii tradičně ženy přivazují muže k židlím a za propuštění požadují peníze. V Norsku je, kromě lyžování v horách a malování vajíček, tradicí řešení vražd. Všechny velké televizní stanice vysílají kriminální a detektivní příběhy, jako je například Hercule Poirot nebo další příběhy od Agathy Christie. Také noviny otiskují články, ze kterých mohou čtenáři zkusit odvodit, kdo je pachatelem.. Dokonce i krabice od mléka bývají potištěny příběhy s vraždami. Nakladatelé dokonce vydávají speciální velikonoční detektivky, kterým se říká Paaskekrimmen a televize v době svátků zaplavují příběhy brutálních vražd. Tato podivná tradice je však poměrně nová. Vznikla před sto léty, v roce 1923, když chytrý vydavatel umně zpropagoval novou knihu. Ukrajinským velikonočním pokrmem je sladký chléb pascha. Stejně jako jinde i zde se vnímá vajíčko jako základní symbol velikonoc, dochází přitom k tradičnímu soutěžení, kdy osoby vezmou uvařená vejce a otloukají jejich konce o sebe. Až poté se může vejce sníst.
Jelikož jsou přemnožení králíci v Austrálii považováni za škodnou, rozhodli se tam nahradit velikonočního zajíčka velikonočním bandikutem. Australským dětem tak sladkosti nosí právě bandikut králíkovitý, zajíčkovi lehce podobný. Toto zvířátko s ušima podobnýma králičím a čumákem protáhlým jako myš, je navíc ohroženým druhem, takže mu trocha té zajíčkovy slávy a pozornosti jen prospěje. Bandikuti se dokonce vyrábí jako čokoládové figurky a výtěžek z prodeje některých výrobců putuje právě na ochranu tohoto zvláštního druhu.
Jaká bude otevírací doba obchodů během velikonočních svátků?
Velký pátek vychází v letošním roce na 15. dubna a Velikonoční pondělí poté na 18. dubna. Zatímco ale v pátek si nakoupíte jako jakýkoli jiný všední den, v pondělí zůstanou dveře velkých obchodů zřejmě zavřené. Kvůli nouzovému stavu vyhlášenému kvůli náporu uprchlíků z Ukrajiny, sice obchody zavírat nemusí, žádný z řetězců ovšem neinformoval o tom, že by této možnosti chtěl využít. Otevřené mohou zůstat naopak obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, benzinové pumpy, obchody na vlakových nebo autobusových nádražích, na letištích, nebo ve zdravotnických zařízeních, lékárny a velkoobchody.
Tak. To by mohlo o Velikonocích stačit. Napište pak, jak jste je prožili vy…
d@niela
|
|||
| < Předch. | Další > |
|---|
