 Nevím, jak vy, ale snad odmala jsem do ordinace jakéhokoliv lékaře vstupovala s trochou hrůzy. A velkou úctou. Jo, vždyť měl v rukou můj život! Jenže ne vždy si to ten pán zasloužil, taky jsem párkrát zažila i to, co nebylo zrovna košer. Ale nikdy jsem to nikomu neřekla, a vůbec se nedivím, že mnoho těch, které měly nějaký nepříjemný zážitek "s bílým pláštěm" - nemyslím týkající se nějakého zdravotního problému - že o tom mlčely a nejspíš i navždy mlčet budou...
O jednom nefér zážitku jsem tu snad
už psala – to jak jsem byla kdysi pradávno, asi 14 dní, v nemocnici s toxoplasmosou,
a byla jsem jedním z lékařů poslána na prohlídku k jiným. Chodila
jsem po areálu od jednoho k druhému, v ruce zalepenou obálku s mým
chorobopisem. Když jsem šla od třetího, tak jsem zjistila, že tento pan doktor
obálku nezalepil, ale jen zavřel. Zvědavost mnou zalomcovala a já si sedla na lavičku
u cesty. Bylo mi divné, že jsem se – i když
mne vyšetřoval každý na něco jiného – musela vždy svléknout. To, co jsem pak na
vloženém listu papíru četla, mne dost rozzuřilo – oni si mne posílali „na
kouknutí“ a na papír pak vypisovali, co je na mně hezkého, případně co by …
No, já husa hloupá, nevěděla, co dělat – místo, abych například
zatelefonovala domů, nebo šla za primářem – tak jsem to jen naštvaně zavřela a
šla zpět na své oddělení. Tam už čekal „odesilatel“, vzal mi obálku a poslal mne
na pokoj. Mne osobně omlouvá, že mi bylo necelých sedmnáct, a absolutně jsem neměla
ponětí, co bych komu měla říkat - je
neomlouvalo nic; ale jak říkám, cítila jsem se zcela v jejich moci, bez
jakékoliv možnosti obrany. Takže jsem se pak na to snažila jen zapomenout.
V průběhu let jsem vyslechla několik dalších příhod, které byly
velmi nefér... Ale vždy to skončilo jen coby nechutný zážitek. Nehledě
na to, že něco podobného - jak to dokázat? Do jedné se shodly, že by jim
to nespíš nikdo nevěřil. Ono i dnes se mnohdy říká, že si to pacientky
všechno vymyslely... A v některých případech, co jsem vyslechla, si vůbec neumím představit, jak hrozné a ponižujicí to pro ty ženské muselo být!
 Média přinášejí další a další svědectví žen, které měly zažít děsivé
zacházení ze strany psychiatra a sexuologa MUDr. Jana Cimického (74). Usměvavý
lékař měl podle nich za dveřmi sundávat masku přátelského felčara a naopak
vytahovat to, co dívky a dámy převážně v rolích jeho pacientek nechtěly vidět.
MUDr Cimický provozuje svou soukromou praxi v
Praze 8 od roku 1996, předtím byl 15 let primářem socioterapeutického a
rehabilitačního oddělení v Bohnicích.
Místo poté musel nakonec po zásahu
svého nadřízeného Zdeňka Bašného opustit, důvodem bylo právě nepřijatelné chování Cimického vůči ženám. Pražští
kriminalisté ho nyní za více než tři desítky případů znásilnění a vydírání žen.
Policisté se začali jednáním Cimického zabývat poté, co loni na podzim
upozornila na svou bolestnou zkušenost s ním zpěvačka Jana Fabiánová.
Nejvíc
divné není to, že je Jan Cimický »na ženské«, ale těch 29 let, po kterých se
měl svých skutků dopouštět. To vychází na jeden případ ročně. S tím je podobný
problém, jako byl třeba u Kulínského (dlouholetý sbormistr Bambini di
Praga odsouzený za pohlavní zneužívání sboristek, pozn. red.), že kdyby se toho dopustil běžný člověk, stačilo by
mu prokázat jeden, dva případy. Ale, když je to známá osobnost, tak musí ten čin obvykle vyvážit mnoho
obětí, aby se to začalo řešit!
Stalo
se někomu z vašich blízkých něco podobného?
d@niela
|
