PRO "NESLUŠNOU" ČINNOST - KONKRÉTNĚ NEČINNOST. I když pod pojmem neslušná činnost si nejspíš představujete cokoliv příjemného, v mém případě se jedná spíš o chronické nicnedělání. Mám už přesně prostudované všechny příznaky, takže poznám, kdy to na mne leze. Např. takhle kolem čtvrté odpolední, kdy už přesně vím, co všechno - a hlavně JAK, bych měla ještě dnes udělat. Do detailu promyšleno, jak a odkud co kam dám, co kde udělám. Pak ale stačí, když mi zpoza louže zavolá dcera, vypoví mi svou dnešní truchlohru... A už je pozdě na všechno...
Ale zpět k té mé lenosti: už jsem to tu párkrát psala,
že mám docela fest trápení se spaním. Nechci si brát často prášek na spaní,
takže převážně spím tak tři - čtyři hodiny, což je málo, a pak chodím jak
mátoha. O tom, že bych si dala nějakého šlofíka přes den, se mi ani zdát
nemůže, neb přes den neusnu. Stejně jako neusnu v žádném dopravním
prostředku. Závidění hodný stroj měl v hlavěj tatínek. Ten se mohl sednout
do autobusu, s tím, že za čtyři a půl hodiny bude vystupovat. No, a přesně na čas
se probudil. Stejně jako nikdy nepotřeboval budík. Vždy si to nějak v hlavě
nařídil a v potřebnou dobu byl vzhůru. Kupodivu i přes to, že zapíjel pivko na
spaní pivkem dalším...
Tuhle nepříjemnost ohledně prachmizerného spaní, jakož i časté migrény, jsem zdědila po mamince. Chudák, trápilo ji to až do
konce života. To já se migrény provždy zbavila příletem do Ameriky, kde jsem
poznala relativně obyčejný lék, zvaný Excedrin. Je to nějak vhodně
smíchaný aspirin s kofeinem, snad, ale působí zázračně. Do patnácti minut je po
všem...
Dost možná, že už je něco podobného i u nás, nevím.
Ale funguje i na další bolesti... A když jsem v tom skuhrání - položím vám otázku,
kterou jsem dala své obvodní lékařce (jen telefonem):
"Paní doktorko, začalo mne bolet pravé koleno,
chápu, že jsem stará ježibaba, co má dost nalétáno, ale mohla bych k
vám přijít, že byste mi něco předepsala?"
"Nic, paní Goldweinová, nejezte tolik, zhubněte a
dojděte si do lékárny pro něco proti bolesti."
A cvak, bylo po telefonu... Paní doktorka sice není
příznivkyní očkování, přesněji řečeno je vyznání opačného, ale sichr je sichr,
a čím míň lidí ji obtěžuje osobně, tím menší riziko nákazy. To docela chápu.
Tož jsem se radila venku s psími lidmi. Prý si mám vzít
ibuprofen a dcera mi řekla, že když to bude moc ouvej, že můžu ještě přihodit
excedrin. OK, tak jsem tak i učinila. A pomohlo to.
Ale - máte někdo nějaké jiné, lepší rady?
Protože během pár dnů zas moc nezhubnu,
a to proklaté koleno bolí téměř každou noc i ráno...
PŘEDEM DÍK,
d@niela
|