Mongolští vědci si lámou hlavu nad případem dvě století starého mumifikovaného mnicha, který je podle některých buddhistických expertů stále naživu - jen v meditativním transu. Lékaři si však stojí za svým - je po smrti. Mimořádně zachovalé tělo mnicha sedícího se zkříženýma nohama bylo objeveno před sedmi roky v Ulánbátaru. Bylo přikryto dobytčí kůži. Poté ho zkoumali odborníci z Národního centra soudního lékařství v hlavním městě.
„Láma sedí v lotosové pozici,
levá dlaň je otevřená a pravá symbolizuje hlásání súter (buddhistických
aforismů),“ vysvětlil Gankhüügiin Pürevbat z Mongolského institutu
buddhistických umění na Ulánbátarské buddhistické univerzitě.
„To znamená, že
není mrtev, ale pohroužen do hluboké meditace podle starověké tradice
buddhistických lámů,“ dodal.
Podle dalších expertů na
buddhismus je mnich v takzvaném „tukdamu“ - hlubokém meditativním stavu, který
boří hranice mezi životem a smrtí. „Pokud někdo dokáže v tomto stavu setrvat
více než tři týdny, což je mimořádné, jeho tělo se postupem času scvrkne a
nakonec z něj zůstanou jen vlasy, nehty a oblečení,“ vysvětlil Barry Kerzin,
mnich a dalajlámův lékař.
Podobný případ se udál i v ruské
republice Burjatsko, kde bylo v roce 2002 exhumováno tělo lámy Daši Doržo
Itigilova nesoucí jen nepatrné známky rozkladu. Tamní mniši tvrdí, že není
„zcela mrtev“ a teplota jeho těla stoupá pokaždé, když se v klášteře konají
obřady. Itigilov zemřel v roce 1927 během meditace, předtím své druhy požádal,
aby jej pohřbili v lotosové pozici. Jeho tělo je uloženo v soli.
ANDREA
|