TOHLE NEČTĚTE V PRÁCI! PŘIŠLI BYSTE O NI!!!  Píše se rok 2025. Většina evropských států má opět svou historickou měnu. Myšlenka společné měny však žije stále. Vytrvala měnová unie Švýcarska a  Lichtenštejnska. Eurooptimisté však naštěstí neztratili elán. EU se okotila o  několik dalších kolonií. Bruselská protektorátní láska stačila za tři roky vzít do  náruče Ukrajinu, Moldávii, Srbsko, Mongolsko, Turecko, Tádžikistán, Gruzii, Tatarstán, Uzbekistán a z humanitárních důvodů také Somálsko a Súdán.

S Čínou a Indií byla zahájena přístupová jednání. Spojené státy a království Togo nabídku  odmítli. Kajmanské ostrovy kupodivu neodpověděly vůbec. Čerstvým novým členem je Tasmánie. Bruselské zelené oligarchii bylo nesmírně  sympatické rozhodnutí tamější vlády o zavedení daně z prdění dobytka. Voli, ovce, krávy i kozy totiž touto nepředloženou činností výrazně zvyšují obsah  metanu v atmosféře planety.

 Všechny staré i nové země Evropské socialistické unie jsou členy schengenského prostoru. Hranice zmizely. Náš kolektiv, teď již bez zábran propojený, se stává  dějinným příkladem multikulturní společnosti. I český venkov již rozkvetl, obohacen o všechny barvy pleti i národních krojů. I malé obce již zdobí roztomilé bobečky mešit se ztopořenými minarety.

Pravda, někdy se vyskytnou drobná nedorozumění. Po skončení loňského ramadánu navrhl prachatický starosta zákaz podávání vepřového masa v místních restauracích. Jednání městské rady však nebylo jednoduché. Starostou je Anvar Karimov, rozložitý dvoumetrový Uzbek, bývalý mistr Uzbekistánu v zápase bez pravidel  V originále se nazývá uničtožka. V radě zasedá též drobný Vietnamec  Nguyen Sao Ki, přeborník v kung-fu. Umí malíkovou hranou své drobné ručky přerazit sloní páteř jako preclík. Vepřové miluje. Skončilo to čestným  kompromisem. Rada nakonec odhlasovala, že vepřové maso se bude podávat pouze 29. února a jinak se budou vozit nutrie. Rada se též usnesla, že na nový nábytek do zasedací místnosti všichni členové přispějí dvaceti procenty svých odměn.

 Ale co jsou takové drobné detaily proti hlubokému humanistickému étosu myšlenky  soužití různých kultur! Zaujat touto skvělou vizí, přemýšlel jsem, jak bych osobně mohl přispět k jejímu naplnění. Mé sny hovořily o mezikulturním objetí a  souznění národů. Inspirován geniální myšlenkou Václava Havla o globální odpovědnosti, rozhodl jsem se jednat. Pravda, hranice mezi státy již  padly. Všichni mohou všude. Každý, ať veze zdravici spřáteleného etnika,  ukradené auto, vznešenou myšlenku nebo heroin, každý má volnost. Víme již, jak to významně přispělo k lepšímu vzájemnému poznání. Přece však něco zbývá. Důkaz odporného nekolektivního individualismu, separace a odcizení. Jsou to ploty našich zahrad a dveře našich domů! Pochopil jsem konečně svou úlohu v dějinách  Evropy. Já budu první, kdo dovede soužití kultur do etického maxima! A tak jsem zboural plot své zahrady a vysadil domovní dveře.

Bylo to v létě a můj Schengen začal žít již během noci. Prvním spoluobyvatelem se stala část rodiny Biháriů. Postavili si stan před okny kuchyně a na ohni z planěk plotu vařili goju. Jedna z malých okatých roztomilých dcerušek si přišla půjčit lžíce. Bylo mi trochu divné, že je hledá po celém domě, i když jsem jí řekl, kde jsou. Jen jsem přestal chápat, proč se jistým lidem říká nepřizpůsobiví  občané. U nás se přizpůsobili rychle a dobře.

Dopoledne ještě přišel sympatický drobný Mongol Ulán. Když stáhl z kůže všechny  naše králíky, morčata, kočičku Sáru a dvě myši, které ulovil na zahradě, vysvětlil mi, že musí postavit velkou jurtu. Zítra přijede jeho žena a 12 dětí. Byl to pádný argument. Na jurtu jsem mu přidal norkový kožich mé ženy, protože nebyla doma. Odpoledne přinesla Somálka Mzuri dvě kachektické děti a oznámila  mi, že je první manželkou náčelníka kmene Mašukulumbů. Náčelník Uhuhu přijede se  svými bojovníky zítra. Takticky se usadila u studny a vyznačila kmenové území  pomocí zapíchaných klacků s navlečenými plechovkami od Coca-coly.

Černooký temperamentní Albánec Škipetar si při seznámení se mnou pohrával s americkým armádním nožem, ale posléze jsem zjistil, že je to jen neurotický tik. Přijel jen s malou taškou. Měl v ní zubní kartáček, výtisk Lisabonské smlouvy, 4 kila heroinu a bibli. Zajímal se, kde mám tresor. Chtěl si tam uložit  Lisabonskou smlouvu. Heroin si nechával  v noci pod hlavou.