 Nevím si rady. Po rozvodu jsem zůstal sám s desetiletou dcerou. Pokud se jedná o takové ty běžné záležitosti – vaření, praní, škola, online učení – to všechno spolu perfektně zvládáme. Abych řekl přesně – zvládáme to už tři roky. Anička chodí jednou za čas na návštěvu k mamince, dobu a rozpis návštěv nijak nehrotíme. Jenže, jak Anička roste, tak i je chytřejší a chytřejší. Zjistila, že jí maminka dá to, co jí nedá zlej tatínek,
a že jí hodnej tatínek dá to, co nechtěla a zakázala maminka. Umí v tom docela
dobře chodit, takže my dospělí se málokdy dozvíme, jak to vlastně je.
Nedávno jsem na to fakt narazil a začal si různé věci
ověřovat. Takže jsem i bejvalce zavolal a domluvili jsme se, obdivovali spolu,
jakou jsme ti to potvůrku vychovali…
Ono to asi bude těžké najednou napravit to, co se kazilo tři roky, ale budeme
se muset víc domlouvat. A víc konkrétněji, aby opravdu pravá ruka věděla, co
provádí, respektive dovoluje, ta levá.
Určitě je mezi vámi taky dost rozvedených s dětmi – a docela
si myslím, že máte podobné potíže s výchovou. Takže vás tímto prosím,
abyste mi dali nějaký tip na „lepší a vhodnější jednání“. Protože, abychom se s každým,
i sebemenším rozhodnutím ohledně Aničky scházeli, to zas fakt není možné.
KAREL
|
