O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| JAK JE VÁM? |
|
|
|
| Středa, 21 říjen 2020 | |||||||
 Osobně se, po fyzické stránce, cítím docela dobře. Protože jediné dvě povinnosti - jít ven s Kayoukem a večer vymyslet něco zajímavého pro vás do Kudlanky, zvládám celkem pohodově. I když jsou dny a chvíle, kdy se mi ani do jednoho nechce. Když je venku nějak superošklivo, nebo když mám pocit, že už Kudlu nikdo nečte, a že to, co dělám, je vlastně úplně zbytečný a na nic. Jo, kolikrát jsem si tohle říkala, ale pak tyhle myšlenky odhodila a řekla si, že když nic, tak ji dělám alespoň pro sebe.
Ráno, cestou po parku, jsem si nasbírala pár padanek. Kdysi tu bývala příměstská vesnice, po níž zůstaly semotamo nějaké ty stromy. Převážně jablůňky. Časem asi zplaněly, ale jablíčka z nich jsou na koláč úplně fajn. Myslím, že jsou lepší než ty z obchodu, dovážený bůhví odkud.
Znáte pohádku o polívce ze sekyry? Krkavá hospodyně nechtěla čeledínovi nic uvařit, tak se nabídl sám - a že uvaří polívku ze sekyry. Sekyru dal do hrnce, začal vařit... A pak už se pohádka rozvíjí, jak ochutnal, a že by byla dobrá, jen přidat pár brambor. A po chvíli, že by se mohlo přidat krapítek sádla... a přidával .. atd. atd., takže nakonec to byla super pochoutka. Ano, podobný jsem dělala koláč. Pár jablíček, to bylo daný. Nojo, ale jaké těsto, z čeho? Co mám doma? A pak jsem stejně tak hledala a přidávala; a teď, když to píšu, zobu už báječný koláč. Věřte, je super.
Moje bytová přestavba se poněkud pozastavila, protože synek byl nemocen, takže bylo nutno s ikeáckou skládačkou počkat. Chudák - ne, žádný koronavirus, to ne, my když už, tak už. Nejprve někde zchrastil salmonelu a poté legionellu. Obojí jsem měla také, cca před rokem, a opravdu, není to nic, u čeho by si člověk jen tak vleže odpočinul. Navíc jeho milovaná před čtrnácti dny porodila a má šest ratolestí. Tři kluky, tři holky. A to všechno má Robert u sebe v ložnici... (fotku zejtra)
Horší je to se mnou po stránce psychické. Nakonec se mi podařilo přesvědčit svou paní praktickou doktorku, aby mi dala vakcinu proti chřipce, na kterou jsem se před měsícem přihlásila, a ona nejprve prohlásila, že mi ji nedá. Asi jí ale nějaká zbyla, takže jsem zabodovala. Musím říci, že i když mne pár lidí varovalo, jak mi bude příšerně, tak mi vůbec nic není. Chodím normálně ven, mám roušku a užívám si svěží vzduch. A sleduju, jak kdo poslouchá. Nařízení.
Například školka. Venku na hřišti si hrají děti, a uprostřed stojí houf paní učitelek (vychovatelek), ani jedna nemá roušku. Kousek dál je metro, lidi choděj sem a tam, a roušku taky nemá každý. No, je to asi první den a lidé si nejspíš těžko zvykají, tak uvidíme další dny.
Bohužel, i v té naší velmi poklidné "osadě", už chybí pár lidí. Kteří se nevrátí. A sanitky, jedoucí kus dál po hlavní, houkají svou připomínku, že opravdu není všechno tak, jak bylo dřív. Jsem ve spojení s kamarádkami a známými přes telefon a další sociální sítě, ovšem není to ono, a pravděpodobně to hned zase zpátky nebude.
Pevně doufám, že si zase nějací mudrlanti nevymyslí další demonstrace. I když ten pán, co má na triku tu na Staromáku, tak ten už další zase plánuje. Jak říkám, uvidíme. Třeba se ho ten koronavirus lekne...
Tak co, jak vy zvládáte tu „trapnou nejistotu“? d@niela P.S. Znáte ten vtip na téma „trapná nejistota“?Manžel našel svou drahou v posteli s milencem. Ale byli přikryti. Otočil se, prásknul dveřma. Až v hospodě si uvědomil, že vlastně pořádně neví… Ach, ta trapná nejistota…
|
|||||||
Pamatuji na Vodoměrku a její svatbu, Inka také, jenže to pak zase nedopadlo, myslím. 
| < Předch. | Další > |
|---|
