 Dnes si povíme něco zajímavého o tak „obyčejné záležitosti“, jako je patník. Teď už jsou k něčemu nejspíš jen pro pejsky, ale asi nevíte, jak nesmírně jsou staré a jak velmi důležitou funkci původně měly. Patníky se stavěly podél cest už od dob starého Říma. Například - pro rychlou dopravu legií byly v té době budovány rozsáhlé komunikace po celém impériu (odhadováno 160-300 tisíc km), byly osazovány v pravidelných vzdálenostech. A tehdy také sloužily např. pro snazší nasedání a sesedání z koně. V českém výrazu „patník“ je základ je odvozený od slova „pata“, neboť patník byl při nasedání pro patu jezdce oporou. Další jejich funkce - sloužily jako ochrana před poškozením stěn, nároží a vjezdů paláců i objektů méně významných koly koňských povozů. Když na přelomu devatenáctého a dvacátého století nastoupily k dopravě osob i nákladů automobily, ochranné patníky začaly ztrácet svůj význam
A dnes na ně padne chodcův pohled jen ojediněle. Přesto přežil ochranných patníků značný počet. Souvislé řady patníků určených k ochraně průčelí; v úzkých uličkách chrání stěny na jedné i obou stranách; rohy budov chrání osamělé, masivní, vysoké a převážně pěkně tvarované nárožní (rohové) ochranné patníky; u vjezdů přetrvaly na svém místě páry stejných ochranných patníků, i když právě tyto jsou současným provozem nejvíce ohroženy.
V Praze jsou ochranné patníky od barokních až po novodobé, a s jejich stářím souvisí materiál, ze kterého jsou zhotoveny.
Ty nejstarší jsou z pískovce, použit byl i mramor, později žula a naposled travertin a železo. Výšky i půdorysné rozměry patníků existují v řadě variant, ale největší variabilnost je v jejich tvarech. Jsou to koule, polokoule, válce, kužele, jehlany špičaté i komolé a různé kvádry. Mohou být z jednoho dílu, dvoudílné i složené z více stupňů.
Ochranné patníky se také liší opracováním a zdobením.
Řady ochranných patníků můžeme vidět před Buquoyským velkým palácem na Velkopřevorském náměstí (Francouzské velvyslanectví), Lobkovickým palácem ve Vlašské ulici (Německé velvyslanectví), Toskánským palácem v horní části Hradčanského náměstí (novodobé patníky).
Na Hradčanském náměstí je pak ještě jedna řada patníků, a to obklopujících mariánský sloup, postavený zde kolem roku 1730. Dvě krátké řady patníků jsou též za vjezdem do Platýzu z Uhelného trhu. Některé z nich stojí v koutech, kde ochranu stěny nemohly plnit. Patrně zde sloužily kromě ochrany stěny také k uvazování jezdeckých koní.
Unikátní řada dvaceti sedmi novodobých kovových patníků, sešroubovaných z několika částí, byla postavena na Malostranském náměstí před Lichtenštejnským palácem.
V paláci sídlil v letech 1620 – 1627 místodržící Karel z Lichtenštejna, hlavní původce popravy dvaceti sedmi vůdců stavovského povstání. Shodný počet popravených českých pánů s počtem kovových patníků, vzhledem připomínající ozbrojence, snad není náhoda.
Neúplné řady patníků – nebo řady patníků různých tvarů jsou i v úzkých uličkách – kde se kola projíždějících povozů dostávala do nebezpečné blízkosti stěn domů. Takto je vybavena Stříbrná ulice , Boršov, Řetězová i Týnská ulice ve Starém Městě; na Malé Straně pak ulice Všehrdova a Ke Hradu.
Ochranné patníky jsou u stěny chrámu sv. Mikuláše na Malostranském náměstí (vlevo od vchodu do zvonice tohoto chrámu).
Patníky nárožní jsou přímo na rozích chráněných objektů a jsou výrazné a nepřehlédnutelné. Například nárožní ochranný patník v Lázeňské ulici měří přes dva metry a je ukončen hlavicí v podobě květu. Zajímavostí nárožních patníků je to, že jsou převážně osamělé. Pokud v ústí ulice stojí proti sobě dva nárožní patníky, je každý jiný.
Možná, že tento i další z pěkných patníků, mohly vzniknout v některé z vyhlášených pražských kamenických hutí. Bohužel na patnících a v literatuře je anonymita o jejich tvůrcích i době jejich vzniku.
Máte ve svém okolí zajímavý
patník?
Případně zajímavý zážitek?
d@niela
|
