 Asi znáte ten příběh o krásné, bohabojné a ctnostné Zuzaně. Vypráví o pohnutém osudu manželky Jójakíma. Dějištěm příběhu je Babylón. Jójakím byl velmi vážený mezi všemi babylónskými Židy a v jeho zahradě se často scházela společnost. Zuzanu si oblíbili dva židovští starší (soudci z lidu), kteří ji toužebně sledovali každý den, jak se prochází po zahradě. Posedla je neovladatelná vášeň. Zachvátilo je trápení.
Jednou, když se Zuzana koupala v
zahradě a služebné u ní nebyly, přišli k ní ti dva starší, již ji už dlouhou
chvíli pozorovali z úkrytu. Naléhali na ni, aby jim byla svolná, ale marně.
A proto soudcové využili chvíle
beze svědků a pokusili se ještě Zuzanu přesvědčit pod pohrůžkou nařčení z cizoložství.
Vymysleli si příběh, ve kterém měla Zuzana zhřešit s mladým mužem, ale ani tak
se jim Zuzana nepodvolila. Oni tedy splnili svou hrozbu.
Zuzana byla vydána do rukou
soudců a na základě falešných výpovědí obou starších byla veřejným shromážděním
obviněna z cizoložství, a tím i odsouzena k smrti.
Zuzaně nezbylo, než spolehnout
se na její poslední naději, totiž pomoc od Hospodina. A tak Zuzana hlasitě
volala k Hospodinu.
Hospodin vyslyšel její hlas a
poslal jí na pomoc moudrého Daniela. Ten veřejně zpochybnil rozsudek, který byl vynesen
bez vyšetřování a bez jasného důkazu, a požadoval obnovení soudu.
Když k němu došlo, Daniel
nařídil oddělit oba starší daleko od sebe, tak, aby neslyšeli jeden druhého
vypovídat. Poté se zeptal prvního z nich: "Pod kterým stromem jsi je viděl
spolu obcovat?" On odpověděl: "Pod lentiškem."
Daniel pak tutéž otázku položil
i druhému staršímu, ale ten odpověděl: "Pod dubem."
Tím bylo prokázáno, že oba lhali
a že Zuzana je nevinná.
Daniel tak v poslední chvíli
Zuzanu zachránil od jisté smrti, zatímco oba starší byli za křivé svědectví
popraveni. Daniel byl židovský starozákonní prorok, kterému je přisuzováno autorství knihy Daniel. Byl rodem judský Izraelita šlechtického původu, kterého spolu s
většinou dalších vlivných Izraelitů odvlekl do Babylonie král Nebukádnesar. Zde byl pro svou tělesnou zdatnost a inteligenci nejprve přidělen na královský dvůr, kde přijal jméno Beltšasar
a byl tu po tři roky spolu se svými druhy vzděláván v kaldejském
klinopisu a vychováván nejspíš pro funkci tlumočníka nebo královského
vyslance. Podobně jako Josef Egyptský měl charisma vykládat sny, čímž se stal známým, když jako jediný rozluštil sen krále Nebukádnesera. Později se stal jedním ze tří říšský vládců určených králem Darjavešem. Zázračně přežil úklady, které proti němu spřádali jeho
nepřátelé (např. odsouzení za bezbožectví vůči Draku, který byl
symbolem boha Béla, nebo k odsouzení k vhození do lví jámy za dodržování
židovských zvyklostí. Významného postavení dosáhl za perského krále Kýra, který jej někdy kolem roku 550 před Kristem ustanovil svým kancléřem.
d@niela,
ta, co má dneska svátek
|
