O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Přihlášení
Anketa
MY JSME LID PANELÁKOVÝ |
![]() |
![]() |
![]() |
Středa, 29 červenec 2020 | |||||||
Přitom první panelové domy, jež byly jen pětipodlažní, byly zdobeny všelijakými detaily, domovními znameními či arkádovými vchody. Různorodost se však záhy vytratila kvůli jejich masové výstavbě. U nás bylo v letech 1953 až 1991 postaveno na 80 tisíc paneláků (čítajících 1,2 milionu bytů), z toho více než polovina v 70. letech.
Za posledních dvacet let se panelové domy dočkaly masivních rekonstrukcí, jež prodloužily jejich životnost (z původních asi 40 let) a šedivá sídliště rozveselily rozličnými barvami fasád. Hlavní úpravou totiž bylo zateplení těchto domů, výměna dřevěných oken za plastová a zasklívání balkonů, v interiérech pak zejména odstranění umakartových koupelen a toalet.
Panelová výstavba, jíž socialistické země poměrně rychle řešily bytové krize, se realizovala jako celá sídliště na zelených loukách, ale jindy zaplavila i historická centra měst, například Benešova. Jiným případem byl Most, kde historické centrum muselo ustoupit těžbě uhlí a na jeho místě vzniklo celé panelové město. Zachráněn byl jen gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie (ze 16. století), jenž byl v roce 1975 po kolejích přesunut o 841 metrů.
První pokusy s panelovými domy na českém území začala v roce 1940 firma Baťa, která experimentovala s montovanými domy z velkých tvárnic z betonu litých přímo na staveništi. Během války postavila několik takových pokusných dvojdomů. Po znárodnění firmy se vývojové pracoviště postupně přesunulo do Ústavu montovaných staveb v Praze.
Ale první dům z celostěnových panelů vyrostl ve Zlíně (tehdy Gottwaldově) v roce 1953 za pouhé čtyři měsíce podle projektu architektů Hynka Adamce a Bohumíra Kuly a dostal označení G40 (Gottwaldov 40 bytů). U nás bylo v letech 1953 až 1991 postaveno na 80 tisíc paneláků (čítajících 1,2 milionu bytů), z toho více než polovina v 70. letech. Týž rok začala výstavba panelových domů i v dalších městech Československa, včetně Prahy. První pražský panelák vyrostl v roce 1953 v Ďáblicích, ale nájemníci v něm začali bydlet až o dva roky později. Jedním z nich byl i projektant domu, architekt Miloslav Wimmer, který použil systém skeletopanel, od něhož se vzápětí upustilo, mimo jiné proto, že se skelety i panely musely vyrábět přímo na místě.
Na rozdíl od prvního zlínského a dalších paneláků měl ten ďáblický sedlovou střechu, ozdobnou římsku a byty o ploše sto metrů čtverečných (později byly v panelácích nejběžnější třípokojové byty o asi 60 metrech čtverečních).
Prvním panelovým sídlištěm se stala Zelená liška v Praze 4, postavená v letech 1954 až 1955. Dnes zabírají panelová sídliště asi šest procent rozlohy metropole a je v nich zhruba 200 tisíc bytů.
Největším je Jižní Město, kam se první nájemníci stěhovali v roce 1976 a dnes na něm žije asi 83 tisíc lidí. Jeho budování a život prvních obyvatel přiblížila v expresivní tragikomedii Panelstory z roku 1979 Věra Chytilová.
Zdroj: internet a osobní zážitky
Pěknej a veselej den, ANDREA
|
< Předch. | Další > |
---|