První panelák byl postaven už po první světové válce v Nizozemsku, u nás k tomu došlo až v padesátých letech minulého století. Domy z prefabrikovaných panelů zažily největší rozmach v 70. a 80. letech minulého století v zemích východního bloku. Byly sice různě vysoké (třeba jen čtyři patra, nebo i dvacet), mohly mít vysunuté balkony, či zapuštěné lodžie, přesto vypadaly všechny skoro stejně.

Přitom první panelové domy, jež byly jen pětipodlažní, byly zdobeny všelijakými detaily, domovními znameními či arkádovými vchody. Různorodost se však záhy vytratila kvůli jejich masové výstavbě.

U nás bylo v letech 1953 až 1991 postaveno na 80 tisíc paneláků (čítajících 1,2 milionu bytů), z toho více než polovina v 70. letech.

Za posledních dvacet let se panelové domy dočkaly masivních rekonstrukcí, jež prodloužily jejich životnost (z původních asi 40 let) a šedivá sídliště rozveselily rozličnými barvami fasád. Hlavní úpravou totiž bylo zateplení těchto domů, výměna dřevěných oken za plastová a zasklívání balkonů, v interiérech pak zejména odstranění umakartových koupelen a toalet.

Panelová výstavba, jíž socialistické země poměrně rychle řešily bytové krize, se realizovala jako celá sídliště na zelených loukách, ale jindy zaplavila i historická centra měst, například Benešova. Jiným případem byl Most, kde historické centrum muselo ustoupit těžbě uhlí a na jeho místě vzniklo celé panelové město. Zachráněn byl jen gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie (ze 16. století), jenž byl v roce 1975 po kolejích přesunut o 841 metrů.

První pokusy s panelovými domy na českém území začala v roce 1940 firma Baťa, která experimentovala s montovanými domy z velkých tvárnic z betonu litých přímo na staveništi. Během války postavila několik takových pokusných dvojdomů. Po znárodnění firmy se vývojové pracoviště postupně přesunulo do Ústavu montovaných staveb v Praze.

Ale první dům z celostěnových panelů vyrostl ve Zlíně (tehdy Gottwaldově) v roce 1953 za pouhé čtyři měsíce podle projektu architektů Hynka Adamce a Bohumíra Kuly a dostal označení G40 (Gottwaldov 40 bytů).  U nás bylo v letech 1953 až 1991 postaveno na 80 tisíc paneláků (čítajících 1,2 milionu bytů), z toho více než polovina v 70. letech.

Týž rok začala výstavba panelových domů i v dalších městech Československa, včetně Prahy. První pražský panelák vyrostl v roce 1953 v Ďáblicích, ale nájemníci v něm začali bydlet až o dva roky později. Jedním z nich byl i projektant domu, architekt Miloslav Wimmer, který použil systém skeletopanel, od něhož se vzápětí upustilo, mimo jiné proto, že se skelety i panely musely vyrábět přímo na místě.

Na rozdíl od prvního zlínského a dalších paneláků měl ten ďáblický sedlovou střechu, ozdobnou římsku a byty o ploše sto metrů čtverečných (později byly v panelácích nejběžnější třípokojové byty o asi 60 metrech čtverečních).

Prvním panelovým sídlištěm se stala Zelená liška v Praze 4, postavená v letech 1954 až 1955. Dnes zabírají panelová sídliště asi šest procent rozlohy metropole a je v nich zhruba 200 tisíc bytů.

Největším je Jižní Město, kam se první nájemníci stěhovali v roce 1976 a dnes na něm žije asi 83 tisíc lidí. Jeho budování a život prvních obyvatel přiblížila v expresivní tragikomedii Panelstory z roku 1979 Věra Chytilová.

Zdroj: internet a osobní zážitky

Pěknej a veselej den,

ANDREA

Komentáře (8)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : Krakonoš První paneláky, za (již doznívajícího) architektonicky vzácnýho času tzv. "sorely", byly kupodivu krásný. Leč lid socialistickej žádnej vornament nepotřebuje, potřebuje hlavně rychle a levně bydlet, takže se následně šlo cestou "racionalizace", čili zlevňování až za hranici odfláknutí a šizení, což vedlo k tomu, že paneláky ze sedumdesátejch a dál byly naprostou hrůzou (no dobrá, budu spravedlivej, ve všech východnějších částech tábora míru a socialismu ty samý stavby z hlediska kvality dopadaly ještě mnohem hůř, takže nemusíme zase tak věšet hlavu. ) Dnes se balej do jásavejch barviček (což je bohužel jenom další architektonickej zločin), kterej problematickou podstatu samotnýho konstrukčního principu pouze šmoulovsky zakrejvá. K mý velký lítosti se móda přiblblejch barevnejch kombinací v rámci zateplování nevyhnula ani těm soreláckejm skvostům, takže dopadají smutně, já přikládám streatview jednoho z těch, který to v rámci možností nevodnesly tak strašně a dokonce někdo inteligentní aspoň zachoval ty domovní znamení - ani to bohužel není pravidlem: https://mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&x=12.9539061&y=50.3074597&z=18&pano=1&pid=41845394&yaw=1.166&fov=1.257&pitch=-0.145 Jinak já vosobně za absolutní a nepřekonanej architektonickej vrchol hromadně bytový výstavby v ČS(S)R považuju rozdělovský věžáky na Kladně, kupodivu zase z těch padesátejch let (ale to už nejsou paneláky, takže trochu mimo téma). Budovatelský nadšení se evidentně spolu s potřebou ukázat pokrokovost novýho řádu celým světu skloubilo v opravdu pozitivní stavební počiny, bohužel to nevydrželo moc dlouho. Pěknej den všem. červenec 30, 2020 10:50 ... : Krakonoš Mimochodem, kdyby někoho zajímalo, jak krásně může dopadnout pouhá obnova fasády bez olepování tím úžasným produktem chemickýho průmyslu, zvaným polystyren, tak tady je příklad zjevně poučenýho a kulturního společenství vlastníků, kde lidi pochopili, že honba za maximálním tepelným odporem obvodovýho zdiva na úkor architektonický kvality objektu nemusí bejt vždycky ta správná cesta. Je to sice cihlák, nikoli panelák, ale když už jsem na to narazil, tak snad můžu: https://mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&x=12.9562667&y=50.3114378&z=18&pano=1&pid=41845509&yaw=2.921&fov=1.257&pitch=-0.088 červenec 30, 2020 21:05 ... : *deeres* Když se dneska dostanu do Prahy, tak si jenom říkám, kam asi zmizelo moje milované město? Vinohrady mého dětství, pořád ještě poznávám i když i tady se mnohé změnilo. Flora, bývalá Orionka, Vinohradský pivovar,chátrající Vinohradská vozovna. Všechno nově prostavěno, zmizely typické mozaikové tříbarevné chodníky i kočičí žulové hlavy silniček. Čtvrti jako Holešovice, Libeň i Karlín mého mládí jsou nenávratně pryč a betonování ještě nedávno zelených ploch pokračuje. Někde k lepšímu, nový Karlín se developerům většinou povedl , ale stejně došlo ke zbourání některých historických objektů (zářným příkladfem je výtopna v bývalé Rustonce - Mazutka), které původmě měly zůstat zachovány. Brzy už nepoznám ani Masaryčku, pokud se nepodaří památkářům zvrátit megalomanský projekt Zahy Hadid, který hodlá uskutečnit Penta. Nejvíc mne štve, že se developeři nesnaží nové stavby začlenit tak, aby zapadly do stávající výstavby. Naopak, buď je zbourají a nebo předimenzují tak, že naruší panorama města, protože staré musí přece ustoupit tomu novému. Víte, že Praha měla první mrakodrap v Břevnově už v roce 1911, dokonce byl nějaký čas památkově chráněn? Mrakodrap zde stál přes sto let, než šel k zemi a nahradí ho nová výstavba. https://cs.wikipedia.org/wiki/Břevnovský_mrakodrap Stejně se postupuje i při jiných projektech, původní budovy se nechají tak zchátrat, až už je nelze zachránit a pokud přece jenom přežívají, tak to napraví nějaký ten ohýnek. červenec 31, 2020 11:29 ... : Iris Krakonoši a Deeres, díky za fajn počtení a poučení. Nevěděla jsem, že ty staré jakoby paneláky jsou soreláky, už i vím, proč se tak jmenují a uvědomila jsem si samozřejmě, že je dobře znám. Ten mrakodrap je pro mě úplně nová informace, škoda ho, byl impozantní. Styl gemometrická secese....no to jsou věci červenec 31, 2020 17:33 ... : Iris .....samozřejmě se musím překlepnout bez šance na opravu. Geometrická secese, jasně. červenec 31, 2020 17:34 ... : *deeres* Ten bývalý mrakodrap v Praze nebyl jediná rarita. V této městské části ( Praha 6) zůstal zachován jediný pražský větrný mlýn, podle kterého se jmenují studentské koleje Větrník. https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/v-praze-se-skryva-jediny-vetrny-mlyn-najdete-ho-kousek-od-brevnovskeho-klastera-20181108.html srpen 01, 2020 10:04 ... : *deeres* https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/v-praze-se-skryva-jediny-vetrny-mlyn-najdete-ho-kousek-od-brevnovskeho-klastera-20181108.html srpen 01, 2020 10:05 ... : Iris Deeres, mohla bys po Praze provázet fajnšmekry, máš nepřebernou zásobárnu znalostí o místech, o kterých může vědět asi jen rodilý Pražák a to ještě zatraceně vnímavý patriot. Nenapadlo by mě, proč se koleje Větrník jmenují právě takhle, přemýšlím ale o tom, jak to tehdy vítr ufoukal, fungovalo to poměrně dlouho a pro dost zákazníků, jak jsem četla. Hezký penzion tam je, alespoň z fotografií jejich stránek. Fajn čtení, když člověk nechce shořet venku v tom horku. srpen 01, 2020 15:39

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment