 Mám týden nočních. To se vždycky
ukládám kolem sedmé a pro klidné usínání si pustím nějakou muziku,
v současnosti hodně poslouchám klasiku a pomalu objevuju její krásy.
K novinkám dne se tedy dostávám zhruba kolem poledne. Ty tři ubrečený
žlutý ksichtíky v messengeru od našeho kluka jsem si „přečetla“ jako první. A pak
už jsem rovnou pátrala, co ho tak rozhodilo.
Bylo to jasné na první dobrou,
protože zavřenou školu by ještě rozdýchal, ale s tím spojenou zrušenou
výuku hudby, zrušený sbor a zavřená i jazykovka, o přípravce na přijímačky
nemluvě, to už na něj bylo asi moc, protože normálně se vyjadřuje slovně a ne
emotikonama.
No jo, je to tu, je to blbý, ale
vůbec neremcám, že ty školy jsou zavřený. Vážně ne. Neremcám ani nad tím, že
budou zavřená divadla (měl jít na Vlasy, dostal jako dárek k narozeninám
lístky od Velký ségry), nepřijedou Němci a nebude společný koncert, možná
nebude ani vystoupení s klarinetovým kvartetem. Nepůjdeme jako
každoměsíčně do kina, a tentokrát byla řada na něm, aby vybral film. Neremcám.
Čekám jenom na příjezd zpruzelého puberťáka. Ale je to dobrý, naštěstí mu cesta
domů trvá dost dlouho na to, aby trochu vychladnul, takže doma už poslouchám
jen plán pro „krizový vývoj“. Je to dobrý, protože manžel je pryč a já ty
nájezdy pubošů na náš dům docela zvládám a dokonce jim věřím, že se občas i
budou učit na ty přijímačky.
Takže mi případně, prosím, poraďte něco finančně
nenáročného, co jim můžu předhodit k jídlu.
Občas si naordinuju den, kdy nic
nedělám. Fakt vůbec ale vůbec nic, většinou na dobu, kdy manžel není doma,
s klukem si objednáme jídlo domů, nějakou hustou prasárnu, a jen se válíme a
koukáme na filmy.  Ještě že jsem si takový den naplánovala právě na dnešek.
Nebyly ale filmy, byly „ty internety.“ Sjížděli jsme oba všechno možný a nemožný. A
v tý dnešní přehršli negativních a někdy i vulgárních příspěvků na FB,
Insta, Twitteru (ne nejsem magor, jen mě to výjimečně opravdu zajímalo, já jen
fejsbůkuju, "malej" zas naopak tvrdí, že fejs už je passé a jede na tom
ostatním), jsem objevila i něco pozitivního. A chci se o to podělit:
- Nakladatelství Fraus se rozhodlo zdarma
poskytnout žákům, učitelům a školám všechny elektronické učebnice zdarma,
stejně tak i on-line prostředí pro komunikaci učitelů s dětmi a pro domácí
procvičování je také plně k dispozici portál Škola s nadhledem.
- Litoměřický biskup vyzval mládežníky svojí
diecéze, aby dokud je pozastavena výuka, nabídli svou pomoc s hlídáním
v těch rodinách, kde rodiče musí docházet do zaměstnání a nemá jim kdo
mladší děti hlídat. Biskupství takovým pomocníkům nabízí alespoň obědy.
- Vláďa D. z Plzně nabídl zdarma roušky a
respirátory, které už neupotřebí ( to,
nač je potřeboval, už má hotové) a všechny odveze jedné mamince
s onkologicky nemocným dítětem. Čert vem ty pitomce, kteří se do něj tak
hnusně obouvali, ale milých slov v komentářích bylo mnohem víc.
- Junák – český skaut vyzval radnice a
bezpečnostní týmy měst a obcí, nechť se na ně obrátí, pokud by jejich
dobrovolníci mohli v souvislosti s nastalou situací s něčím
pomoci.
- Dvě studentky, obor mimoškolní a předškolní
pedagogika, nabídly zdarma hlídání dětí maminkám samoživitelkám.
Vypadá to, že
to s tím naším národem ještě není tak hrozný. A co vy, nemáte taky nějakou
ukázku toho, že pořád ještě umíme být lidmi?
KYTTKA
(P.S. tohle KYTTKA poslala už 11. 3., ale já to našla v poště až dnes.
jo, nedívám se na všechny adresy.... ach jo)
|
