Roku 2002, OSN vyhlásilo den 22. května, jako den pro biologickou diverzitu
čili biologickou rozmanitost. Tento den nám má připomínat různorodost všech
živých organismů na naší planetě Zemi. Běžnou srozumitelnou řečí je to Svátek všeho živého na planetě Zemi.
Biologickou rozmanitostí se rozumí pestrost genů, rostlinných a
živočišných druhů a ekosystémů, které tvoří život na planetě Zemi. Jenže jsme
stále svědky soustavného ubývání biodiverzity, což má závažné důsledky pro
přírodu i pro život lidí. Hlavními příčinami jsou změny, které zasahují
přírodní stanoviště.
Tyto změny souvisejí s intenzivním zemědělstvím,
výstavbou, důlní činností, nadměrným využíváním lesů, oceánů, řek, jezer a
půdy, příchodem cizích rostlinných a živočišných druhů, znečištěním a stále
více také s celosvětovou změnou klimatu.
Lidstvo je samo součástí biologické
rozmanitosti a bez ní by naše existence nebyla možná. Na tomto přírodním kapitálu závisí
kvalita našeho života, hospodářská konkurenceschopnost, zaměstnanost i
bezpečnost.
Biologická rozmanitost má zásadní
význam pro „ekosystémové služby“, tj. služby, které poskytuje příroda: regulaci
klimatu, vodu a vzduch, úrodnost půdy a produkci potravin, paliv, vláken a
léčiv. Má zásadní význam pro zachování dlouhodobé životaschopnosti zemědělství
a rybolovu a je základem řady průmyslových procesů a výroby nových léků.
Biodiverzitu utváří lidská činnost
již od doby před více než 5 000 lety, kdy se rozšířilo zemědělství a chov
zvířat. Zemědělská a průmyslová revoluce vedly k dramatickým a
zrychlujícím se změnám ve využívání půdy, k intenzifikaci zemědělství,
urbanizaci a opouštění půdy.
To pak vyvolalo vymizení řady
postupů (např. tradičních zemědělských metod), které přispívaly k udržování
vysoké biologické rozmanitosti v krajině. Vysoká spotřeba a produkce odpadu na
obyvatele v Evropě znamená, že náš dopad na ekosystémy výrazně překračuje
hranice našeho světadílu.
Životní styl Evropanů silně závisí
na dovozu zdrojů a zboží z celého světa, což mnohdy motivuje
k neudržitelnému využívání přírodních zdrojů. To má zas za následek
ubývání biodiverzity, které následně poškozuje zdroje přírodního kapitálu.
Evropa
si už před dlouhými léty vytyčila cíl zastavit ubývání biodiverzity, tenkrát do
roku 2010. Posouzení agentury EEA z poslední doby ukazují, že slušně
řečeno - bez výrazného dodatečného politického úsilí dosáhneme tohoto síle jen
stěží.
Jinak
a méně politicky řečeno: nedosáhlo se nic, stále se jen plánuje, slibuje… A
drancování, ničení, zneužívání – všechno to pokračuje dál…
Svět
se pomalu mění v jedno obrovské smetiště, na kterém přežijí jen ti opravdu
nejotrlejší.
d@niela
|