 Chodili jsme spolu tři roky, poslední tři roky na vejšce. Bydleli jsme v mém podnájmu, vařila a uklízela jsem, protože - jak už to tak bývá - jsem to dělala z lásky ke svému drahému. A navíc, protože jsme studovali spolu, ve stejném ročníku, tak jsem mu i fakt masivně pomáhala. Vlastně by tu školu beze mne nikdy nezvládl. Ale tím se nechci chlubit, jak říkám, to všechno jsem dělala z lásky. Jenže, ta moje láska se na mne po skončení školy vybodla... Napřed
jsem celé dny probrečela, protože - to si představte - ani na tu svou
promoční oslavu mne nepozval, dokonce mi ani nezavolal. Odjel se svýma
příbuznýma, a já tam stála sama, ignorovaná, jak ten pověstný kůl v
plotě. Sama, protože už nikoho nemám. Bylo mi strašně.
A tak jsem se rozhodla k velké pomstě: Protože
jsme bydleli spolu - ano, stále měl u mne všechny svoje věci, i když po
té promoci byl pár dnů doma, tak jsem mu vymazala v jeho počítači
veškeré dokumenty. Fotky, videa, hudbu, i všechny pracovní věci. A -
vysypala koš.. Byla jsem však velkorysá - kromě hudby a našich fotek jsem všechno zálohovala na flešku. Když jsem usoudila, že už se asi navztekal dost, tak jsem mu ji poslala poštou. Pak jsem poctivě zabalila všechny jeho věci, nanosila jsem to do sklepa a vyměnila zámek...
Určitě
je plno stejně "naivních", stejných, co naletěly. A já si říkám, že na
konec je to ještě super, že jsem s ním neměla dítě, protože těch, co
dopadly ještě hůř, je podstatně víc. Jedno je však jistý. Dost dlouhou dobu asi nebudu nikomu věřit. BÁRA a: https://www.dama.cz/clanek/pribehy-ctenarek-opustil-me-tak-jsem-se-mu-poradne-pomstila#part=6
|
