Znáte ho? Používáte? Ale jestlipak víte, že javorový sirup je koncentrovaný cukr a v žádném případě ho nelzej považovat za součást zdravého stravování. Javorový sirup je vyroben z mízy javorů. Vařením se míza zbaví vody, čímž se zvýší koncentrace cukru. Následnou karamelizací vzniká sirup s bohatou sladkou chutí a charakteristickou barvou. Ten pravý má javorovou chuť s náznaky karamelu, vanilky a švestky. Jeho náhražky jsou pouze sladké a aroma je umělé.
Čistý
javorový sirup je sice lepší volbou než výrobky plné umělých přísad, ale
rozhodně nejde o zdravou potravinu. Z hlediska stravování jej můžeme
zařadit do kategorie přidaných cukrů a jako takový by měl být uváděn i do
nutričních tabulek potravin, ve kterých se vyskytuje, například
v cereálních tyčinkách nebo müsli.
Javorový
sirup obsahuje rovněž riboflavin, vápník, zinek nebo draslík. Ty ovšem najdeme
i v jiných potravinách, ve kterých není tolik cukru. Dá se použít všude tam, kde cukr, tedy na
slazení, vaření i pečení. Používá se ho trochu méně než bílého cukru, protože
je sladší (přibližný poměr je 4: 3). Má i více kalorií než cukr.
Podle testů americké společnosti Consumer Reports nelze o kvalitě
javorového sirupu soudit podle jeho ceny. Větší balení jsou sice výhodná, je
však třeba zvážit dobu, za kterou je spotřebujeme. Javorový sirup se totiž na rozdíl od
medu kazí – mohou se v něm objevit plísně. Doporučuje se jej po otevření skladovat v lednici nejdéle rok.
Neotevřené balení vydrží v chladu do dvou let. Chcete-li si plně vychutnat
jeho chuť, konzumujte jej při pokojové teplotě.
Indiánské kmeny zpracovávaly mízu javorů už po
dlouhá období před objevením Ameriky. Během 17. a 18. století pro evropské
osadníky představoval javorový sirup hlavně dostupný zdroj koncentrovaného
cukru, neboť třtinový cukr bylo nutné dovážet z Karibiku.
Dnes je hlavním výrobcem javorového
cukru Kanada. Mimo Severní Ameriku se menší množství javorového sirupu
vyrábí v Jižní Koreji a v Japonsku. 
JAKÉ DALŠÍ DRUHY CUKRŮ
ZNÁTE?
(pište do komentářů) d@niela
|
