O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Přihlášení
Anketa
KDYŽ SI HRAJOU HOLČIČKY |
Pondělí, 12 listopad 2007 | ||||||||||
Strana 2 z 2
Když jsem po prázdninách, svěží a opálená a odpočatá (dva měsíce bez dítek školou povinných) došla na pravidelnou kontrolu a pro předpis na další antibejbypilule, abych si mohla v klidu a bez starostí užívat všech zázraků láskyplných intimností života ve dvou, zamyšleně pokývala hlavou a dlouze na mě nevěřícně hleděla: „No, slečno Sovová, další recept vám ale bohužel nepředepíšu. Dnes tedy určitě ne. Gratuluji vám, jste těhotná."
Tentokrát mi dokonale vyrazila dech, až jsem zapomněla na všechny příznaky těhotenství, které mě v té době nadobro opustily a taky na svých pět ztracených kilo. Tentokrát jsme si vyměnily role a ta, která po vyšetření bývala zadumaná, cože to ta ženská vlastně chce, jsem byla já.
Těhotenství se stalo nejúžasnější náplní mého života. Nabyla jsem přesvědčení, že malá Eliška rostoucí v mém břiše, nutně potřebuje ke svému zdravému vývoji jen to nejlepší, nejlahodnější a nejchutnější, plné vitamínů a dalších potřebných látek ve formě naprosto přírodní, nikoliv tabletkové. A v čem jiném se snoubí tohle všechno, než v čokoládě? Věděla jsem, že tvoreček, vyvíjející se ve mně, bude děvčátko Eliška. Ta jistota byla pevnější než dělostřelecká tvrz Hanička u Rokytnice v Orlických horách, i když mě všichni přesvědčovali, že to bude chlapeček, podle tvaru břicha i dalších babských zkušeností. Kdepak, Eliška je holka jako z růže květ a počkejte, za pár týdnů jdu na ultrazvuk a tam se to jasně potvrdí, stála jsem si za svým.
Ranní nevolnosti přišly o něco později, než se psalo v odborných příručkách, a byly skutečně ranní, trvaly přesně od rána do rána a následující den pro změnu zase od rána do rána. V noci mi bylo špatně i ve snech.
Těhotenství je ovšem fajn, jen se změní vaši přátelé a z vaší nejlepší kamarádky se stane druhá nejlepší kamarádka a tou první nejlepší se stane záchodová mísa. Četnost objetí nové nejlepší kamarádky předčí i všechna objetí milovaného muže a každé ráno spolu budete ve styku mnohem intimnějším než kdykoli předtím, strávíte u ní většinu vašeho volného času, když se tedy zrovna necpete čokoládou a kyselými okurkami. A začnete kupovat růžová mejdlíčka s květinovou vůní tak, aby ladila s přibývající Eliščinou růžovou výbavičkou. Otec dítěte asi po měsíci mého toaletního přátelství s mísou si povšiml, že mu ráno někdo chybí v posteli a že na záchodě není slyšet jeho volání od počítače, jestli nevím, kde má brýle na dálku a klíče od auta, a taky toho, že je permanentně obsazené WC.
„Prosím tě, jsi v pořádku? Není ti něco?" „Jsem, miláčku," ujistím ho přes záchodové dveře s totálně vyprázdněným žaludkem, toho dne již asi podesáté, a okamžitě dostanu chuť na tabulku čokolády.
I přes to všechno týdny ubíhají a my s Eliškou jdeme na ultrazvukové vyšetření. Těším se, až uvidím toho malého človíčka na monitoru a donesu jeho fotografii mému nejdražšímu. Cestou tam ještě koupím asi padesátou růžovou mikinku a růžovobílé malé capáčky. Všechno je, jak má být. Ručičky, nožičky, hlavička, tady to dusající je srdíčko, obličejíček jak od panenky a ejhle, tvoreček si cucá prstíček. Malý zázrak, tahle technika. Eliška je naprosto dokonalý andělíček. „Můžete být klidná, maminko," říká doktor od ultrazvuku a ukazuje mi jednotlivé končetiny a orgány. „Všechno je, jak má být, velikost odpovídá 28. týdnu těhotenství, srdíčko šlape jak hodinky a podívejte se semhle, no to je paráda," hlaholí s pyšností v hlase, jako by to nenarozené dítě bylo zrovna jeho.
Dívám se na místo, kam ukazuje silný mužský prst a oči mám rozjitřené dojetím. „Podívejte, bude to kluk jako buk," směje se a já hledím na tu blikající obrazovku jako ve snách a tam, kde má mít moje Eliška holčičí kačenku, vidím naprosto neeliškovského cambrlíka.
Jediné, na co jsem schopna myslet, je otázka, jak všechny ty růžové serepetičky vysvětlím nastávajícímu velmi praktickému tatínkovi, který mi každý večer dával přednášku o tom, jak je nejvhodnější pořídit výbavičku v neutrálních barvách, jako je žlutá, světle zelená nebo jeho oblíbená béžová...
Pavlínka
. .
|
< Předch. | Další > |
---|