O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Přihlášení
Anketa
LILITH - PRVNÍ ŽENA ADAMOVA... - III. |
![]() |
![]() |
![]() |
Čtvrtek, 18 říjen 2007 | ||||
Strana 1 z 2
A Adam jí ukázal, kudy půjdou.
"Ne, půjdeme tudy!" řekla Lilith a ukázala prstem v opačném směru než Adam. "Promiň, ty moje spanilá, cesta přece vede tudy!" mírně odporoval Adam. "A my půjdeme tudy!" opakovala Lilith. "Nejdražší Lilith, ta cesta není tak pěkná! Znám všechny, a ta, co jsem ti ukázal, je nejkrásnější. Odpusť mi, že říkám, co ty nevíš!" "Ne!" řekla Lilith rozzlobeně. "Já chci jít jedině touhle. Jestli nechceš jít tudy, půjdu sama." A vykročila cestou, kterou si vybrala. Adam šel pokorně za ní. Po chvilce chůze odvážil se navrhnout: "Přesličná Lilith, snažně tě prosím, zkus nyní cestu, o které jsem mluvil!" "Tak dobře," ustoupila Lilith. "Ať je po tvém. Už vždycky bude po tvém."
Po obou stranách cesty hýřily zahrady nesčíselným množstvím květů roztodivných tvarů, tisícerých vůní a půvabů. Roje motýlů vznášely se okolo Lilith v zeleni a červeni jako sny. Háje banánovníků a ananasových stromů obklopovaly jezírka, v nichž rybky jako blesky oživovaly mdlobu leknínů a lotosů. Ve stínech korun procházeli se stříbrní a duhoví pávi spolu s kormorány a plameňáky, z trávníku na trávník skotačivě poskakovaly volavky a rajky. Nad lesy poletovaly sem a tam ve vonném vzduchu pestrobarevní ptáci jako vidiny a v tisících trylků a jímavých modulací zpívali o lásce a svých touhách. Ze zlatokmenných stromů visely lákavé plody okouzlujících barev a tvarů. Lilith si jich natrhala do vůle a nadšeně ochutnávala. Byla unesena podívanou na ráj. S očima široce rozevřenýma rozhlížela se na všecky strany, hned pohlédla zpátky, hned zase kupředu.
![]()
"Dušičko moje," řekl Adam, "podívej se, tamhle je moje zákoutí!" Lilith však Adama nevšímavě přeslechla a kráčela dál, okouzlená a roztržitá. Spíše než kráčela --- poskakovala jako pták, mléčné bílé nohy se ani nedotýkaly země. Adam jí šel v patách svým těžkým pevným krokem, nespouštěje oči z jejích oslnivě nádherných vlasů, vlnících se jako ohnivé plameny. Mocná a nezadržitelná vlna citu nutila Adama, aby padl Lilith k nohám. Zrychlil své kroky, přiblížil se k ní, bojácně uchopil její palčivou paži a řekl přerývavě: "Má půvabná družko, pohleď do dálky! Jaká vznešenost!"
Lilith přivřela oči a lhostejně se podívala do dálky...
|
< Předch. | Další > |
---|